recenze
Back 4 Blood

Back 4 Blood - recenze
Back 4 Blood - recenze
00:43, 13.10.2021

Tak co, máme tu nějaké příznivce dnes již ikonických zombie rubaček Left 4 Dead? Určitě ano, a to je moc dobře, jelikož dnes se podíváme na zoubek „duchovnímu nástupci“ této série, kterým titul Back 4 Blood od vývojářského týmu Turtle Rock Studios bezesporu je, či je za něj lze bez problému minimálně považovat. Opět se tak vydáme na strastiplnou cestu lemovanou stovkami nemrtvých, ošklivých nepřátel a že to je pořádně brutální řezničina, o tom nemá smysl vůbec jakkoli polemizovat. Před časem si mohli hráči vyzkoušet tuto chystanou novinku v betě a nyní je tu již plnohodnotná verze, která navíc na platformě Xbox míří rovnou do knihovny Game Passu.

Klik pro zvětšení (Back 4 Blood - recenze)

Přesila nemrtvých

Na začátku je nutno zmínit, že jakýkoliv příběh byste tu hledali téměř marně, takže se musíte spokojit se základním zasazením, které vás uvrhne do party přeživších dobrodruhů, jejichž hlavním úkolem je ubránit sebe a svoji osadu před zombie potvorami, tzv. Ridden. Každá z postav, za které se do hraní můžete pustit, disponuje unikátními speciálními schopnostmi, kterými se odlišuje od ostatních a díky této skutečnosti si každý hráč může najít svého oblíbence, který odpovídá jeho konkrétním představám. Lze vybírat celkem z osmi hrdinů, takže možností je dost. Kromě schopností jsou to poté především velmi důležité karty, ovlivňující celkovou hratelnost. Ty lze odemykat za herní body získané za průchody jednotlivými misemi a celkem si tak můžete složit svůj balík karet až z patnácti kousků, přičemž některé poskytují čisté výhody, některé zase přidají nějaký ten bonus na úkor ubrání jiné vlastnosti, jako je například rychlost míření či přebíjení. Aby toho nebylo málo, tyto karty výhod nejsou jediné, na které při hraní narazíte.

Klik pro zvětšení (Back 4 Blood - recenze)

Mariáš, co nosí smůlu

Na druhé straně totiž stojí negativní karty, které jsou náhodně losovány pro každý z vašich zápasů či misí. Ty jsou vám prezentovány na samotném začátku a mohou váš zážitek z dané hry řádně pošramotit. V tomto případě se tak lze „těšit“ například na hromadné spawnování nepřátel, posunutí děje do tmavé noci nebo zjevení v podobě obřího bosse v průběhu mise. Je bezesporu pravdou, že i tyto nepříliš lákavé zážitky dokáží každý průchod jaksepatří ozvláštnit a nabízí se tak šance pro vysokou znovuhratelnost, při které lze vyzkoušet projít si stejnou misi za rozličných podmínek. Oproti tomu je nutno mít stále na paměti, že se v případě Back 4 Blood nejedná o nikterak jednoduchou hru a navíc díky všudypřítomným kartám se nejednou pořádně zapotíte i v případě nižších obtížností.

Klik pro zvětšení (Back 4 Blood - recenze)

Každému to jeho

Co se týče zbraňového arzenálu, který vám bude na cestách k dispozici, musím říci, že zde se vyblbne nejspíše každý. Nemohou chybět zbraně nablízko, kdy můžete porcovat zombíky například nějakou tou sečnou zbraní, přes klasické pistole, samopaly až po brokovnice. Zbraně lze navíc upravovat pomocí rozličných zaměřovačů, zásobníků a dalších vychytávek, které upravují jednotlivé parametry původních modelů. Co je horší, tak nepočítejte s tím, že jakmile vámi modifikovanou zbraň, ta se pro další průchod vrátí do původního stavu a je nutno se na její vylepšení opětovně zaměřit.

Klik pro zvětšení (Back 4 Blood - recenze)

Krátké to úplně není

Hra samotná je rozdělena do více než třiceti misí, rozložených celkem do 4 hlavních aktů. Ty je nutné snažit se se svými parťáky proběhnout vždy celé, a jelikož na jejich dokončení máte vždy omezený počet smrtí, je často nutno se připravit na to, že se bude bojovat o každý záchytný bod, na který v průběhu hraní narazíte. Od něj lze pak pokračovat v případě, že by se vašemu týmu nezadařilo. Samozřejmě se mi hlavně ze začátku stávalo, že jsme se v rámci mise k tomuto nedostali, takže následoval opakovaný průchod, což nikdy zrovna extra nepotěší. Co se herní náplně jednotlivých misí týče, ani zde není třeba hledat jakékoliv sofistikované mechaniky. Čeká tak na vás obligátní vybíjení hord zombií, hledání zásob a cest k pokračování, které jsou většinou velmi lineární a často disponují nápovědou, která vám nenápadně naznačí kudy dál. Narazíte také na části, ve kterých se budete urputně bránit nebo přeskakovat nebezpečné překážky. Inu, celkově se dá říci, že hra má skutečně spád, pěkně odsýpá a nic zbytečně nenatahuje hluchými místy. A samozřejmě, jak již pravděpodobně vyplývá z celkového herního modelu, kooperace je tím hlavním, oč tu běží.

Klik pro zvětšení (Back 4 Blood - recenze)

Spolu, sám či proti sobě?

Zde se dostáváme k tomu, jak je tedy Back 4 Blood vlastně možno hrát. Ač existuje možnost vrhnout se do této kratochvíle v kůži vlka samotáře a projít celou kampaň sólo, kam jsem pochopitelně nejprve při testování zamířil, příliš tento způsob nedoporučuji především proto, že po úspěšném dokončení misí nejste odměňováni herními bodíky, za které je možnost odemykat si výše zmíněné „pozitivní“ karty, čímž se ochuzujete o možnost vyladění herního zážitku. Proto tak dává smysl kooperativní režim, ve kterém tyto odměny figurují a který je skutečně nosným prvkem tohoto titulu. V něm lze v ideálním případě samozřejmě zlanařit své přátele a projít si hru spolu za frenetického okřikování spoluhráčů. Nemáte-li ve svém okolí podobně naladěné hráče, lze se spokojit také s náhodným vyhledáním herní skupiny, nicméně v tomto případě nelze zcela spoléhat na to, že se objevíte ve vámi požadované části hry. Poslední, avšak nepříliš spolehlivý, způsob, je založit si vlastní hru. V tomto případě bylo však poměrně zdlouhavé, než se ke mně vůbec někdo připojil, což se navíc v mnoha případech ani nestalo a do hry jsem se nakonec nedostal. Ano, ve hře působí i boti, kteří dokáží živé spolubojovníky nahradit, nicméně jejich inteligence není nejvyšší, a tak jejich výhoda povětšinou tkví v tom, že se v případě nutnosti lze do nich vtělit a pokračovat v boji v jejich kůži. Kromě kooperativního režimu je ve hře přítomen i kompetitivní mód, který zde funguje v podobě arén se zmenšující se oblastí, přičemž se po jednotlivých kolech čtyřčlenné týmy střídají v roli hrdinů a zombíků. Přiznám se, že tento způsob hry jsem pouze chvilku vyzkoušel, jelikož mě v porovnání s kooperativním režimem vůbec nechytl za srdce a působí tu spíše pouze do počtu.

Klik pro zvětšení (Back 4 Blood - recenze)

Je to masakr

Jak jsem již zmínil v samotném úvodu, Back 4 Blood potěší především fanoušky žánru, kterých je mezi hráči stále dostatek. Když si odmyslíme občasné technické problémy s připojováním, jedná o solidně zpracovanou akční jízdu, která rozhodně neurazí a dokáže určitě na pár desítek hodin zabavit. Máte-li tedy chuť zmasakrovat pár hord nemrtvých, určitě si Back 4 Blood pořiďte. Budete se tu cítit jako ryba ve vodě, samozřejmě hlavně za předpokladu, že máte i mezi svými kamarády pár fanoušků série Left 4 Dead.



Za poskytnutí hry děkujeme společnosti Cenega

Klik pro zvětšení (Back 4 Blood - recenze)

Recenzovaná verze: PlayStation 5

Ceny hry Back 4 Blood srovnáte na Zboží.cz.

SKVĚLÉ
80%
CZECHGAMER
Brutální kooperativní akční řežba, která toho moc neodpustí. Naštěstí pomohou karty!

CGwillWin