Existují hry klasické, o kterých není problém popsat několik stran. Na druhou stranu se tu a tam vyskytne titul, který je přinejmenším zvláštní. Podivnost, na kterou se dnes zaměříme se jmenuje Everything, což již samo o sobě mnohé naznačuje. Hrát totiž budeme moci za naprosto cokoliv, za co nás napadne. Nutno podotknout, že za hrou stojí pouze jediný vývojář, takže lze vytušit, že úkol zpracovat titul s takovýmto námětem rozhodně nebyl procházka růžovým sadem.
Představte si tedy svět, ve kterém se můžete stát čímkoliv jen chcete. Na začátku hry jsem se zjevil v kůži velblouda, nicméně korábem pouště jsem nemusel být nikterak dlouho. Po dokončení tutoriálu, ve kterém vám hra vysvětlí základy herních mechanik je vám totiž již dána úplná svoboda a lze se tak směle pustit do průzkumu. Když říkám úplná, vezměte jed na to, že tomu tak skutečně je. Budete se totiž moci transformovat do všeho možného, počínaje atomy, bakteriemi, zvířaty, kameny, trávami a nebo také celými planetami a galaxiemi. To již zní trošku šíleně, že? Princip „hry“ je poté vcelku jednoduchý. Vámi ovládaný jedinec umí zpívat, čímž k sobě přitahuje ostatní tvory stejného druhu, přičemž se posléze běhěm tance dokáží rozmnožovat. Tak napříkald se jen tak kutálíte přírodou ve formě balvanu a spatříte druhý balvan. Pomocí zpěvu jej nalákáte do své společnosti a vydáte se na cestu společně. A co teprve, když potkáte dejme tomu pět dalších? Vezměte je s sebou také. Pak, až se vám cestování omrzí, zatancujete si a vytvoříte potomky, malé kamínky. Do nich se poté samozřejmě též můžete vtělit a pokračovat na „menší“ úrovni.
Celý herní svět je tedy rozdělen do několika velikostních úrovní, mezi kterými lze pohodlně kdykoliv přepínat a vtělit se tak v okamžiku do menších či větších věcí. Každá úroveň má své specifické „obyvatele“, takže třeba v jedné z mikro rovin budete nacházet atomy jednotlivých chemických prvků, kolem kterých proplouvají různé druhy bakterií. Ve vyšší úrovni spolu žijí brouci, pavouci a škorpioni. A co teprve, když se stanete Sluncem? Není žádný problém, pohodlně přeskočíte a vtělíte se přímo do nějaké té planetky či jejího měsíce.
Marně jsem se zpočátku snažil najít nějakou tu herní náplň, která by mě hnala k alespoň náznaku nějakého toho cíle. Až po chvíli jsem si však uvědomil, že tu žádný není. Tato záležitost není o cílech, takže o co tu vlastně jde? Jedinou cestou, jak se do titulu ponořit, je skutečně zkoumat věci v herním světě, které jako poprvé můžete i sami ovládat. Sem tam dostanete nápovědu v podobě bubliny, kterou na vás vychrlí předmět či zvíře a s nově nabytými poznatky pak můžete pokračovat směle dále. Je jen na vás, která forma vám bude vyhovovat nejvíce, nicméně alespoň nějaké statistiky jsou ve hře k dispozici. Když totiž objevíte nový ovladatelný druh a "sžijete" se s ním, odemkne se vám a můžete si zkontrolovat, kolik procent živočichů z dané skupiny jste již objevili. Dokážete najít 100 %? Tak to si připravte minimálně pár hodin vašeho času, jelikož entit pro vtělení je skutečně víc než dost.
To by asi k herní náplni bylo v kostce vše. Audiovizuálně na tom hra není až tak špatně, vezmeme-li v potaz fakt, že vše je dílem jen jedné osoby. Pravdou je, že kotouly, kterými se větší zvířata pohybují vpřed působí skutečně úsměvně, nicméně nikterak radikální vliv na zážitek z putování tato skutečnost nemá. U neživých věcí tento problém odpadá a kutálí se tak, jak mají. Na pozadí vyhrává uklidňující muzika, mající nejspíše za cíl naladit hráče na vlnu, na které si začne uvědomovat, jak málo toho víme o existenci věcí kolem nás i nás samotných. Celý titul tak působí jako filozofická výprava po světě, ve kterém veškeré věci mají nějakou tu duši a je rozhodně zábavné vše při průchodu zjistit. Každopádně tento kousek rozhodně není pro každého a hráči, kteří touží minimálně plnit ve hrách alespoň základní úkoly, by měli zvolit něco jiného. Tím samozřejmě nechci říci, že Everything je hlouý projekt, ba naopak. Je až jednoduše geniální a je jen na hráči, jak se s jeho uchopením vypořádá. Jedinou vadou na kráse je nepřítomnost podpory pro zařízení virtuální reality, jelikož se domnívám, že ta my hrám tohoto typu mohla přidat skutečně nový rozměr. Inu, uvidíme, třeba se nadějný autor, David OReilly, rozhodne tuto funkci do svého dítka přidat.
Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Double FIne
PC hry pro vás testujeme na sestavě LYNX
