Představte si, že se vzbudíte uprostřed pole. Snažíte se zvednout a v tom uvidíte trojici utíkajících kukuřic. Asi si řeknete, že jste toho minulou noc až moc vypili a dali si něco, co jste neměli. Ale ono ne, jenom jste začali hrát Maize. Novou hru od kanadského studia Finish Line Games.

Videohry dokáží mnohé. Zabavit nás na dlouhé chvíle, okouzlit nádhernou grafikou a některé dokonce dojmout. Maize ani v jednom z těchto aspektů nevyniká a přesto je to jedinečná hra. Září totiž v aspektu, na který se hodně zapomíná a jen málo her ho dokáže zprostředkovat. Je to humor.

Ten je vám servírován od první minuty. Ze začátku pouze formou vtipných zpráv, které po sobě formou lístečků zanechávají dvě postavy. Později v podobě klasických rozhovorů, které vynikají nejen díky povedenému dabingu, ale především svým obsazením. Dokázali byste udržet vážnou tvář při sledování hádky mezi kukuřicí a malým plyšovým medvídkem s ruským přízvukem? Pokud ne, tak ji v žádném případě neudržíte ani při hraní.

Maize je adventura s logickými prvky, jejíž hlavní náplní je sbírání předmětů, které po nalezení různě kombinujete mezi sebou. Při jejich správném sestavení a použití vám poté zpřístupní novou lokaci s novými předměty. Už na první pohled jednoduchý systém, bohužel postrádá jakoukoli výzvu. Buď vám selským rozumem dojde, že k sobě konkrétní věci patří, nebo je zkoušíte spojovat metodou pokus omyl. Tento způsob naštěstí převažuje pouze v první půlce hry. Později ho nahradí úkoly, které jsou více napojeny na příběh. I tak si myslím, že jako logická adventura v konkurenci daleko propracovanějších titulů nemůže Maize uspět. Daleko větší šanci má u fanoušků her jako Everybody’s Gone to the Rapture nebo Firewatch, tedy walking simulatorů s velkým důrazem na příběh.

Dějová linka hry je plná zvratů, překvapení a naprosto šílených situací, při kterých nevíte, jestli se máte smát, nebo jen nechápavě kroutit hlavou a říkat si: „co to vlastně hraju“. Veškerá zábava ale končí už po zhruba čtyřech hodinách, což je i na adventuru od nezávislého studia poměrně málo. Na druhou stranu si i díky kratší herní době příběh zachovává spád a zvláště v druhé půlce je téměř nemožné se od hry odtrhnout.

Stejně jako v předchozím odstavci zmíněné tituly se ani Maize nemusí stydět za svou grafiku. Vyzdvihnout musím zejména výtečně zpracované postavy a venkovní scény, které skvěle pracují se světlem. Kvalitní základ v podobě Unreal enginu čtvrté generace je zkrátka znát. Líbivý vizuál bohužel trochu kazí nepříliš zdařilá optimalizace. I s výkonnými sestavami musíte počítat s občasnými poklesy frekvence snímků za sekundu a minimálním vlivem nastavení na výkon hry.

Maize není ani vzdáleně normální hrou a jako hra vlastně ani moc dobře nefunguje. Základní mechanismy jsou až příliš jednoduché a často se opakují. Tyto neduhy ale hravě přebije netradiční příběh v kombinaci s pěknou grafikou a celkovou nadsázkou celého dobrodružství.

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Finish Line Games