recenze
Kdo mě zabil? Mysterium a Skrytá znamení

Kdo mě zabil? Mysterium a Skrytá znamení
Kdo mě zabil? Mysterium a Skrytá znamení
14:00, 15.12.2018

Mysterium a jeho rozšíření Skrytá znamení se českého zpracování dostaly díky ADC Blackfire a sice už má nějaký ten pátek (2015, česká verze 2016), téma je rozhodně nadčasové. Určena pro 2-7 hráčů od 10 let, hra Mysterium usadí jednoho hráče do role ducha sluhy, kterého někdo v noci 13. prosince roku 1894 zavraždil. Zbylé osazenstvo představuje vyšetřovatele-média, jasnovidce, okultisty, mágy či šamanky, ti všichni se snaží zjistit, co přesně se v tomto domě před lety stalo.

Píše se rok 1920 a tajemné zjišťování pravdy začíná...

Klik pro zvětšení (Kdo mě zabil? Mysterium a Skrytá znamení)

Orbis Pictus

Před začátkem hry musíte jednak určit, kdo bude zavražděným duchem. Máte-li bujnou fantazii, můžete si vymyslet jaký příběh chcete ke všem postavám, nemusíte se držet všeho, co je napsané v průvodci. Pak vyložíte na stůl karty podle pravidel a Duch si tajně vybere ty odpovídající ze své zásoby, zamíchá je, vybere příslušný počet karet postav, lokací a nástrojů, které přiřadí ke každému vyšetřovateli. Duch před sebou má nelehký úkol. Bez pomocí slov a pouze využitím kartiček vizí napovědět každému médiu, jakou při svých seancích vidí postavu, kde přesně ji vidí a jaký nástroj daná postava k vraždě využívá. První pozitivní věc, hra je rozložená během pár minut, zatímco duch připravuje svou platformu, média nachystají občerstvení.

Klik pro zvětšení (Kdo mě zabil? Mysterium a Skrytá znamení)

Klik pro zvětšení (Kdo mě zabil? Mysterium a Skrytá znamení)

Duch disponuje kartami vize (v základu jich je 84, Skrytá znamení přidávají dalších 42), které rozdává médiím a pomocí kterých ona musí určit svou postavu, lokaci a předmět. Není to tak jednoduché, jak se může zdát. Kartičky jsou sice nádherně ilustrované, ale jako Duch nemáte k dispozici všechny, jen náhodných 7 z balíčku, ze kterého postupně dobíráte, jak karty rozdáváte. Musíte je rozdat podle toho, jaký třeba i malinkatý detail vám asociuje danou postavu, místnost či předmět. A spojení vás budou muset napadat vskutku zajímavá. Nečekejte, že budete přiřazovat nějaká nad slunce jasná znamení, spíš budete doufat, aby médium vidělo přesně to, které jste měli na mysli. Do rozhodování a myšlenkových pochodů médií, které trvá maximálně dvě minuty (přesýpací hodiny), nesmíte nijak zasahovat (ve zjednodušené verzi zvané Duchařská tabulka můžete kvílet a jinak napovídat, tyto činnosti ale podle nás hru až zbytečně ulehčují) a někdy jen zoufale sledujete, jak se od původně skvělého a správného zdůvodnění vzdaluje zbytečným pitváním míněného úmyslu.

Klik pro zvětšení (Kdo mě zabil? Mysterium a Skrytá znamení)

Pokud všechna média během 7 tahů-hodin uhádla správně svou kombinaci postavy, lokace a předmětu, nastává druhá fáze - společné odhalení pachatele.

Klik pro zvětšení (Kdo mě zabil? Mysterium a Skrytá znamení)

Ne vždy je to zahradník

Toho vybírá Duch. Jednodušší (a standardní) varianta je nejprve se podívat na všechny kombinace, srovnat je s kartami vize a která se hodí nejvíc, takového pachatele zvolit. Tato fáze hry je kolektivní (ale tajné) rozhodování médií, o tom kdo, kde a jak zločin spáchal. Duch musí vybrat jednu svou kartu vize, která poukazuje na postavu, druhou, co napovídá místo a třetí, jež asociuje předmět doličný. Hráči-média pak podle toho, jak byli úspěšní ve fázi první, vidí jednu, dvě nebo všechny tři karty, podle kterých se snaží pravého pachatele uhádnout. A hlasuje se, tajně. Poté se odhalí všechny hlasy a možnost s největším počtem hlasů je určena jako kolektivní odpověď na otázku "Kdo mě zabil?", následně Duch odhalí žeton s číslem skutečného pachatele a pokud se obě čísla shodují, hráči vítězí, Duch dochází věčného odpočinku a může se slavit. Pokud ne, rozlícený Duch pozabíjí všechna média a otevře portál do Pekla, ze kterého se vyhrne roj démonických včel, které uvrhnou svět do tisíce let temnoty a utrpení.

Více než tisíc slov

Ve shrnutí, které tedy tisíc slov mít nebude, je jasné, že hra není těžká k pochopení ani hraní, jste příjemně usazeni do příběhu krátkým povídáním a jednoduchými pravidly. Je to rodinná hra, u které se pobavíte, zasmějete, ale někdy i pěkně potrápíte, protože některé karty, ať chcete sebevíc, prostě danou věc nenapoví, ani kdybyste se rozkrájeli. S malou pomocí je možné dodržet taky tu spodní věkovou hranici 10 let, i když děti tohoto věku mají občas bujnější fantazii než leckteří dospělí, takže do hry mohou přinést jiskru, kterou čistě dospělácké osazenstvo nemá.

Skrytá znamení

První a jediné v češtině dostupné rozšíření Skrytá znamení na principu hry nic nemění, jen k ní přidává 42 karet vizí (ty krásné neurčité obrázky), 6 karet podezřelých, lokací i předmětů a celkem 18 odpovídajících karet pro ducha. Dobré je taky to, že de facto nemusíte čekat na další rozšíření v českém jazyce, protože hra je kompletně bez popisků, když nepočítám úvodní dopis, který, jak jsem naznačil výše, si můžete vymyslet tak, aby seděl do příběhu, který jste si pro své postavy sami utvořili.

Klik pro zvětšení (Kdo mě zabil? Mysterium a Skrytá znamení)

Za poskytnutí hry k recenzi děkujeme Blackfire

Klik pro zvětšení (Kdo mě zabil? Mysterium a Skrytá znamení)

SUPER
90%
CZECHGAMER
Skvělá rodinná hra, která množstvím karet a jejich kombinací zaručí proměnlivou zábavu na mnoho sezení, ať ve dvou nebo v plném počtu sedmi lidí.

CGwillWin