Do Orientu? Co tam? Vždyť je to jen samý písek a nesnesitelné vedro. Datle? Koření? Hedvábí a Indigo? No jo, vždyť už jedeme, pane šlechtic, abyste měl své knihy a ostrá jídla.
A tak vyrážíme na cestu. Ne však proto, abychom naplnili potřeby nenasytné horní vrstvy, ale protože zlotřilý kardinál Lucius plánuje falešnou křížovou výpravu, císař umírá v posteli a zase je to na vás, abyste vyhráli nad padouchem. K ruce naštěstí budete mít i pár spojenců, jenže ti vám s tíživým úkolem moc nepomohou. Popravdě, spíše vás bude jen s něčím otravovat. Pravdou ale je, co byste jinak v kampani Anno 1404 dělali, že?
Anno 1404 je už čtvrtou hrou v sérii (počítáme-li ty díly, které vyšli na PC) a příběh už jsem načrtl výše (snad není nutné říkat, v jaké době se vše odehrává). Opět před sebou máme budovatelskou strategii s nějakým tím bojem, ale hlavně stovkami věčně nespokojených občanů, kteří chtějí jíst, pít, chodit do kostela a čím jsou na vyšším společenském stupni, tím vzácnějších věcí se dožadují. Vy musíte jejich potřeby uspokojit tím, že postavíte farmy, rybářské chajdy a tak dále. Stejně tak musíte mít z čeho stavět, takže ani stavbě dřevorubecké chatrči nebo lomu na kámen se nevyhnete. Když potřeby svých poddaných naplníte, postoupí na další úroveň a budou toho chtít ještě více.
K dispozici máte vcelku velkou mapu s několika ostrovy, přičemž na severu jsou ty klasické s travičkou, lesy apod. zatímco dole jsou ty nové, pouštní a orientální. Tam se dá pěstovat třeba již zmíněné koření, které po vás budou chtít vaši občané. Dopravu mezi ostrovy zajistí lodě, kterým můžete nastavit automatickou trasu a o nic se nestarat. Dosáhnout vyvážené ekonomiky je zásadním krokem k dalšímu postupu. Peněz nemáte v Anno 1404 zrovna moc a je záhodno s nimi hospodařit rozumně. Vaše obyvatelstvo totiž zcela očekávaně nemá rádo vysoké daně.
Zpočátku vám může připadat, že je tempo hry až nadmíru hektické. Ten po vás chce železo, ten zase dřevo a bojovná dívenka s neuvěřitelným kukučem, nesmírně natěšená na křižovou výpravu, vám s radostí oznamuje dokončení každé lodě. Zpočátku se však není čeho obávat. Hra se posune do další mise, až když splníte všechny podstatné úkoly (tedy, ne nutně všechny, které vám kdo nabídne). To až později, když dojde i na boje, se tempo hry poněkud zrychlí a budete se muset více otáčet, ale to už se počítá s tím, že máte všechny funkce v malíčku. Každopádně v takových chvílích je radno nezapomínat na zpomalovací a zrychlovací klávesy (-, resp. +). Tutoriál jako takový Anno 1404 nemá, ale dá se za něj považovat první mise, kdy vám Lord Northburgh přesně říká, co máte dělat.
Úkoly, které musíte při misích plnit, sestávají většinou ve vyrobení určitého množství zboží a jeho následná doprava někam, ale za zpestření můžeme považovat třeba odchytávání špionů. Ti se najednou zjeví ve městě, nevíte, kolik jich je, ale musíte je pochytat v určitém časovém limitu. Od ostatních obyvatel jsou odlišeni barevným obrysem, což je dělá vůbec schopnými spatření, ale důrazně doporučuji hru zpomalit a najít je co nejdříve, než se rozutečou do všech koutů.
Celkem na vás čeká 8 misí, což je číselně poněkud málo, ale každá vám zabere několik hodin a rozhodně se nemusíte bát, že byste kampaň dohráli za jeden večer. Pro další zabavení pak máte ještě 6 scénářů s různou obtížností a hlavně neomezenou hru, kde se můžete se svým městem vynařádit do sytosti a už klidně bez zbytečného obtěžování okolí (tedy, podle toho, jakou si nastavíte obtížnost). Tentokrát (narozdíl od Anno 1701) hra nenabízí žádný multiplayer, ale když vezmeme v potaz, že tady je bojová stránka hry opravdu jen doplňková a nepříliš akční, zcela autory chápeme. Souboje v obchodování by příliš pozornosti neutrhly.
I když už je Anno 1404 nejvybroušenějším klenotem celé série, nějaká ta šmouha se na něm stále najde. Tak třeba velký vezír Al Zahir, který je vaším spojencem po několik misí, v každé zapomíná, jaký jste dobrý chlapík a musíte si u něj pokaždé znovu budovat přízeň. A dále například boje. Ty jsou přeci jen spíše otravnější částí hry. Na moři přobíhají jednoduše tak, že svou lodí kliknete na tu nepřátelskou a začne boj. Vylodění a souboj na lodi provedete jen jednou, když vás k tomu dovede úkol, jinak tato možnost ve hře není, stejně tak jako nějaké pokročilejší manévry. Na souši se bojuje tak, že postavíte velký či malý vojenský tábor nebo stanoviště katapultu a zadáte útok na nepřítele. Jenže vše je tak zdlouhavé! Než vaši paňduláci dojdou od hradu k místu určení, trvá to věčnost. 
Než tábor postaví, trvá to druhou věčnost. A než se dobelhají k nepříteli a porazí jej (v ideálním případě), už v našem světě uběhlo pomalu několik let. Pokud tedy chcete jakž takž kontrolovat boj, musíte buď hru zrychlit a čekat o trochu méně, čímž ovšem zanedbáváte ostatní aspekty hry, anebo se prostě věnovat obyvatelům a hospodářství a občas na loudající se vojáky nakouknout. Uspokojení z vítězství je tak jako tak nulové.
Co však Annu 1404 nemůžeme upřít, je nádherná grafika. A to i na středním nastavení, na kterém jsem byl nucen operovat. Možná je to i tím, že hra nabízí tři přednastavené stupně přiblížení, z nichž ani ten nejbližší neposkytne dostatečně jasný náhled na případné nedokonalosti, ale každopádně se na to moc hezky kouká a nemůžu zde říct, že bych byl radši, kdyby ta hra byla ve 2D. Zvuková stránka nijak neruší, takže se o ní dá, předpokládám, říci, že je povedená.
Takže, sháníte další budovatelskou strategii? Anno 1404 nelze jinak než doporučit, je to skvělá hra a těch pár drobností vás nemůže odradit. Přidejte k tomu české titulky a padá i jazyková bariéra. Berte však na vědomí, že hlavní je právě budování a správa středověké ekonomiky. Obyvatelé jsou nenasytní a pořád po vás něco chtějí, stejně tak jako příběhové postavy, takže pokud chcete všechno spíše ze vzteku rozstřílet, porozhlédněte se v jiné kategorii her. Budovatelé však budou spokojeni.
