Po perfektním prvním díle přišel ještě lepší druhý (každý se svým datadiskem, oba taky perfektní), a tak se není čemu divit, že jsme se na trojku těšili jako malí. Účastnili jsme se uzavřené i otevřené bety a minulé pondělí, v to památné datum 15.5., byla hra uvolněna do prodeje. Tři dny jsem nadrženě čekal na recenzentskou kopii hry (klíč), až mi ruply nervy: spustil jsem počítač, naťukal Battle.net, přihlásil se, klikl na Diablo 3 > Zakoupit, opsal číslo kreditky a do pěti minut jsem byl ve hře. Kdo by čekal, že nastane ještě větší peklo než před vydáním? Já, Karel, Martin, můj brácha a vlastně všichni staří známí pařani Diablovek!

A jsme doma - tohle známe, a pekelně dobře.

Hned po prvním spuštění hry jsem narazil na potenciální problém offline hráčů (každý jsme občas offline) a vlastně největší neduh celé hry – když peklo, tak už od začátku. Pokaždé když si budete chtít Diablo 3 zahrát, budete se muset přihlásit pod svým Battle.net účtem. Nejste-li na internetu, máte smolíka. Dobrý začátek, že?

Hraní na normální obtížnost je opět jen tutoriál pro začátečníky. Až další obtížnosti vás dostanou do skutečných pekel.

Nicméně OK, doba pokročila a tohle není první hra vyžadující trvalé připojení k síti, a tak pojďmě dál. Zaměření či „třídu“ svého hrdiny si můžete zvolit z nabídky 5 kandidátů: Witch Doctor, Barbarian, Wizard, Monk a Demon Hunter. Ať už máte rádi boj na dálku nebo na blízko, vyberete si. Každá „třída“, tedy váš budoucí hrdina, má svou minulost a do začátku kampaně vstupujete jako trénovaný cílevědomý vyslanec, který je připraven bojovat s ďábly. Po výběru hrdiny vás krátký filmeček seznámí s úvodem do děje a protože v této recenzi chceme spoilerovat co nejméně, jdeme stroze ohodnotit další aspekty hry.

Tím nejdůležitějším jest samozřejmě hratelnost, nejdůležitější věc i v předešlých dílech. Ano, hraje se to dobře a ano, i ve třetím dílu koluje ta správná krev. Občas možná trochu sladší než jsme byli zvyklí, ale zde poprvé zatleskám vývojářům z Blizzardu: změna k lepšímu. Hra je v mnoha detailech zmodernizovaná – mluvím například o sbírání peněz, když kolem nich běžíte, nebo o z umírajících monster padajících „uzdravovacích koulích“. Líbí se mi i to, že s Wizardkou nemusíte do myši ťukat jako o závod (narozdíl od Barbariana), nebo zjednodušená práce se skilly. Chybí strom skillů, díky čemuž je hra dynamičtější: kdykoli si skilly můžete měnit či „upravovat“ (runy), takže se vám nikdy nestane, že po dvou týdnech vypiplávání vaší postavy zjistíte, že jste se tenkrát měli vydat jinou cestou.

Kraví level? Ale kdepak!

Co se změnilo a opět k lepšímu jsou naskriptované, zvukové (hra vám přehrává záznamy vyprávění přímo při chození/zabíjení/čemukoli a nemusíte jako např. v Baldurs Gate číst knížky) či filmečkové vstupy okořeňující to nekončící klikání podstatně častěji, než v předešlých dílech. Další body pro Blizzard. Hráč je více vtahován do děje, nicméně třeba u mě to způsobilo tak trochu nežádoucí efekt, že jsem se nechal unést tím jak jde celý svět (vlastně oba) do kolen a tak nějak jsem šidil procházení všech koutů map. Upaloval jsem co to šlo, zabíjel co to šlo, klikal... Stoprocentně jsem něco vynechal.

Co se podle mě mohlo povést lépe, byly lokace, kterými jste se svým hrdinou cestovali. Se slzou v oku vzpomínám na džungli z druhého Diabla, ale nechtěl bych, aby to vypadalo že jsem nebyl ve trojce spokojen... Spokojený jsem byl, lokací je mnohem víc než dříve, ale tak nějak si to 10/10 neaslouží, zkrátka by to mohlo být lepší – jak v pekle, tak na Zemi i v nebi (oops spoiler). Co je ale podstatně lepší jsou maličkosti. I ve dvojce hrály detaily jako různé otvory, truhly, páky či mostky dosti důležitou roli, ale ve trojce jsou dotažené ještě dál a to možná i díky skvěle fungující fyzice a obecně faktu, že je hra ve 3D...

Jsem rád, že Blizzard s novým Diablem na přechod do 3D čekal tak dlouho: až dnes lze udělat skutečně hezké 3D RPGčko s pěknými texturami a všemi důležitými efekty, které rozhýbou svět. Diablo 3 netrpí neduhy jako třeba Dragon Age, ve kterém sice byly krásné textury, ale ne všechny a některé pro změnu vypadaly dost hrůzostrašně... Tady vypadá všechno OK a tím myslím úplně všechno. Nejedná se sice o „pixel art“ jako u klasických 2D RPGček z ptačího pohledu z let cca 1996-2002 a občas někde nějakou neidentifikovatelnou šmouhu uvidíte, ale budete se muset snažit.

Stíny, mlha, pára, dým, teplo, voda – všechny efekty jsou super a nic jiného jsme ani od Blizzardu nečekali. Veliký důraz byl zcela zřejmě kladen na fungující fyziku a ačkoli se jedná pouze o jeden z efektů (není k ničemu potřeba), tak je to další povedenost kvůli které se i skalní fandové možná už přestanou ohlížet za dvojkou.

Videa jsou v Diablu 3 opravdu parádní!

Pomineme-li chybějící PvP, těšit se můžeme i z kooperativní hry více hráčů a dalších vychytávek, které Battle.net (původně spuštěný s Diablem 1 - jestlipak jste to věděli) nabízí. Smutné je, že už si nezahrajete s kamarádem po LANce, ale on to už asi nikdo nedělá. Pravdou je, že zpřátelení se, „zveřejnění“ hry a připojení se ke kamarádovi – tedy všechno pár kliků – není nic složitého a ve spojení s aukční síní (v době recenzování ještě neaktivní) s reálnými penězmi je poptávka moderní doby uspokojena na výbornou. Kooperativní hru jsem si vyzkoušel s bývalým členem redakce Martinem a všechno fičelo a svištělo jak mělo, naprosto bez problémů (když pominu že jsem svou hlavní postavu měl na amerických serverech a on na evropských a že jsem tedy musel začít s novou postavou úplně od začátku – což mi připomíná, že zatím nelze převádět postavy mezi servery :-P.)

Už v úvodu jsem se zmínil o tom, že hra na nejjednodušší úroveň (Normal) je pouhým tutoriálem – za tím si stojím a je to správně. Vlastně mě k tomu přivedl jeden náš čtenář, který tuhle myšlenku vepsal do jedné z diskuzí pod novinku. Diablo 3 budou hráči hrát pekelně dlouho, znovu a znovu, a pořádné výzvy se objeví až v obtížnostech Nightmare, Hell a Inferno. Chcete se dostat k jedné z těchto věcí? Setkat se s ultra těžkými nepřáteli při vědomí, že když vás zabijí, tak vám Blizzard střelbitě smaže celou vaší postavu z Battle.netu a už se k ní nikdy nedostanete? Těžší protivníci s více skilly a jejich kombinacemi, či zábavné tajné mapy - nudit se nebudete.

Druhá hra, tentokráte už na Nightmare

Diablo 3 je skvělá hra. Grafici, zvukaři, vývojáři i designeři odvedli perfektní práci. Hra vás bude bavit – chytí vás a pustí až na konci (vsadím se, že zkusíte Nightmare, aspoň na minutu). Největším nedostatkem je jednoznačně online faktor, nicméně v mnoha věcech se mi to zase líbí (třeba že přejdu k jinému PC/noťasi a svou postavu hraji dál bez nutnosti cokoli kopírovat apod.), takže to neberte tak vážně. I za výpadky serverů Battle.netu jsem byl docela rád – vždycky jsem se aspoň najedl, umyl a seznámil se s novinkami z reálného světa typu, že jsme prohráli se Slováky a ti s Rusáky nebo že Chelsea vyhrála ligu mistrů...