Indie 2D pixelartová platformovka. Leckdo po přečtení těchto slov otráveně zavrtí hlavou a přestane se o takovou hru vůbec zajímat. Jasně, nezávislí vývojáři podobných produktů na naše monitory chrlí až nezdravě mnoho, ale přesto se mezi nezajímavým balastem (no offense) najde něco, o co by se správný hráč měl zajímat. Zvlášť pokud má rád Dark Souls a jim podobné nervy drásající chuťovky.
Dark Devotion je moderní metroidvania poctivě říznutá soulí sérií a autoři se svým zdrojem inspirace vůbec netají. Ono zamaskování něco tak očividného by prošlo snad jen tuzemským politikům. Nejde však o mínus, neb načerpat nápady z úspěšného díla je téhle branži standard a v případě DD nejde o to, že by autoři vzali Dark Souls a jen vše převedli do 2D.
To co obě hry spojuje je především temný herní svět, nekompromisní obtížnost, férové soubojové mechaniky a kryptičnost příběhové linky. Chtě nechtě musím přiznat, že i když jsem hru dohrál, mám pocit, že o co v ní sakra vlastně šlo, vím tak z sotva půlky. A to si asi trochu fandím.V roli Templářky novicky vstoupíte do chrámu (aneb The Temple), kde se snažíte výše postaveným souvěrcům dokázat svou oddanost víře plněním zadaných úkolů. Ty vás postupem času zavedou hlouběji do útrob tajemného chrámu. Střípky příběhu budete skládat z rozhovorů s NPCčky, prastarých knih či posledních vzkazků vašich zemřelých předchůdců.
Při své pouti za poznáním se budete utkávat s nemrtvými zombíky, napůl neviditelnými zvířaty, levitujícími akolyty, obrněnými obry a dalšími podivnostmi tohoto prazvláštního světa. A vážně nečekejte, že vás někdo bude šetřit. Už od prvního souboje je jasné, že Dark Devotion vyžaduje rychlé reflexy a pevné nervy. Zbraně jsou dobře vyvážené, ty se kterými se dá útočit rychle mají krátký dosah a menší damage, naopak ty neohrabanější vám umožní mít od nepřátel odstup, ale zase jsou pomalé a váš cíl se jim může vyhnout, zblokovat je nebo vám uštědří ránu dříve než vy jemu. Umět si vše načasovat je pro úspěch kritické a než to člověku přijde do krve, tak si pěkně od plic zanadává.
O to víc, když narazíte na některého z vypečených bossů. Tihle monstrózní bezvěrci a bezvěrkyně jako by vystoupili z noční můry zhuleného exorcisty. A nedivil bych, kdybyste z nich po hodině neúspěšného snažení měli noční můry i vy. Pro trochu zkušenější hráče sice nejde o nějakou extrémní výzvu, jako vždy je potřeba si zapamatovat jednotlivé útoky a umět se jim včas vyhnout nebo je vykrýt. Samozřejmě občas trochu pomůže paní Náhoda a boss při souboji použije spíš ty jednodušší a lépe “uhybatelné” útoky, ale to je v podobných hrách tak trochu klasika. Štěstíčko je občas potřeba.
Dá se mu však jít naproti. Vyplatí se experimentovat s dostupným vybavením a odemčenými perky. Vhodně zvolená kombinace obojího je kolikrát cennější než bojové reflexy Bruce Leeho a nemožně těžké souboje dokážete s jiným equipem s vyhrát s cigaretkou v ruce. Perky odemykáte použitím duší přemožených monster, vybavení buď dostanete jako odměnu za splněný quest, případně může vypadnout z monster a bossů (z těch vypadne vždy).
Bohužel Dark Devotion vám to nesnaží zrovna dvakrát ulehčit a po každé smrti přijdete o všechno vybavení, které na sobě postava měla. Po respawnu ve městě pak můžete od kováře dostat novou výbavu, ale musí k ní mít nejdříve blueprinty. A jak by tak jeden čekal, to nejlepší vybavení většinou žádné blueprinty nemá. Některé speciální předměty se vyskytují vždy na stejném místě, takže sice víte jak se k nim dostat, jen jde povětšinou o cestu trnitější než jest ta do Spícího království.
Je to trochu škoda, protože spousta cool itemů zůstane tak trochu nevyužitá, hlavně pokud se nachází někde v počátečních místnostech. Kupříkladu můj oblíbený ohnivý jednoručák nebo kniha fireballů jsou skoro na začátku a abych je mohl třímat při souboji s nějakým pozdějším bossákem, musel bych proběhnout desítky dalších roomů a doufat, že se k němu dostanu v takovém stavu, že budu mít vůbec šanci s ním v souboji vyhrát. Každá past i každý absolvovaný představuje riziko a kvůli sebemenšímu zaváhání snadno přijdete o drahocenné bodíky brnění nebo zdraví. A věřte, že v soubojích s těmi nejtužšími nepřáteli chcete mít brněníčko pěkně naleštěné a kůži pod ním pěkně netknutou. Jen tak budete mít šanci potyčku přežít.
Bossfighty v Dark Devotion jsou prvotřídní a to i z vizuálního hlediska. Grafik Alexandre Magnat se opravdu vyřádil a na tuhle sebranku démonů, padlých rytířů a zlomených pravověrců je vskutku radost pohledět. DD je totiž jednou z těch mála pixelartovek, na které bych se vydržel dívat pořád, protože přesně takhle si temně laděnou fantasy představuju. Připočti k tomu, že všechny pohyby jsou krásně a plynule naspritované a i ta nejobyčenější postavička vypadá skvěle a výborně zapadá do prostředí. Však se stačí podívat okolo a víte.
Popravdě skoro nechápu, že se studiu Hibernian Workshop podařilo hru vytvořit ve (víceméně) třech lidech, protože je zřejmé, že práce tady bylo opravdu jak na kostele. Mechaniky jsou bezvadně vychytané, hudba podmanivě depresivní a nad grafikou jsem se rozplýval v předchozím odstavci. Dvakrát se mi sice stalo, že jsem propadnul texturou kamsi do jiné dimenze, ale to je tak jediné na co si můžu postěžovat.
První dohrání mi zabralo cca 11 hodin, ale částečně to bylo způsobeno faktem, že jsem DD nehrál v kuse, ale několikrát jsem se k němu vracel. Po prvním dojetí to ale nekončí, protože s postupem času si můžete odemknout skilly, které dostanou do míst, kam jste se na začátku dostat nemohli, takže pokud jste správný průzkumník, určitě titul hned nemažte. Celkem příjemný je i fakt, že hra zatím není plně zmapovaná, takže na vás čeká spousta překvapení, o kterých se na netu nedozvíte.
Je to z velké části způsobeno tím, že komunita není kdovíjak velká ač už má hra svoji wiki, dá se říct, že skoro zeje prázdnotou. Autoři by jistojistě ocenili pravý opak a já jen doufám, že časem k tomu dojde, protože Dark Devotion si úspěch jednoznačně zaslouží. V budoucích měsících by měly přijít konzolové porty, takže pokud byste si hru chtěli zahrát raději na PS4, chvilku vydržte. Pokud je vám to jedno, na nic nečekejte a uhánějte si hru pořídit na Steamu či GOGu.
