Recenzování titulů v předběžném přístupu (Early Access) je vždy vcelku ošemetná záležitost, což platí minimálně dvojnásob pro VR tituly. Navíc je objektem dnešní recenze aplikace, která, spíše než hrou, je především naučnou cestou do míst, kam se drtivá většina populace nikdy nepodívá, ač by zájem nepochybně byl. Post-apo táhne už mnoho let, osobně k němu také tíhnu velmi silně a přeci jen už je to pár let od doby, kdy jsme mohli Pripjať navštívit naposledy a vůbec poprvé jako aplikace pro VR. Bude to ale stát za to?
Podobných „cestovatelsky naučných“ aplikací už pro VR pár existuje, takže alespoň je s čím srovnávat. Například Realities, která využívá fotogrammetrie, jednoduché autorské komentáře a volný pohyb „hráče“ za použití teleportace a roomscale pohybu k dosažení opravdu obstojného zážitku z návštěvy několika různých míst po světě. Zadarmo! Při této ceně je člověk ochoten leccos odpustit po technické stránce. Chernobyl VR Project ovšem stojí necelých deset euro a většinu jeho obsahu (v tuto chvíli) tvoří 360° fotografie a videa, která s fotogrammetrií, která vám dovolí se v prostředí přirozeně pohybovat a dodá mu potřebnou hloubku, nelze srovnávat. Videa mají navíc problém tak nějak „držet pohromadě“ a hlavně ve chvílích, kdy vás dron přesunuje z jednoho místa na druhé, jsou hranice mezi záběry jednotlivých kamer silně rozkmitané a v podstatě se člověk sám sebe ptá, jestli to má hra vůbec zapotřebí.
Další můj problém byl ten, že prakticky každý koutek Pripjaťě a Černobylu byl už nějakým způsobem zdokumentován a tyto materiály jsou volně dostupné. Pokud jste vášnivý fanoušek této oblasti, je dost pravděpodobné, že jste si už během let vše dohledali a další dokument už v podstatě není potřeba. Stopadesátý pohled na školní třídu plnou plynových masek už prostě nenadchne, ani ve VR. Na YouTube existuje plejáda kvalitnějších 360° dokumentů, navíc s komentářem, ze kterého vás nerozbolí hlava. Rezidentní komentátor se silným ruským přízvukem rozhodně navozuje tu správnou atmosféru, ale vstřebat jeho poselství vyžaduje určitou dávku soustředění, což asi není úplně dobře. Hra také obsahuje rozhovory s několika místními a jeden rozhovor o Fukušimské elektrárně. Celkově se ale nejedná o nic extra zajímavého pro lidi kolem a nad 30 let, ve dvanácti možná.
Světlé chvilky nastávají právě v momentech, kdy vás hra nechá volně prozkoumávat prostředí vytvořené fotogrammetrií. Tu tvůrci z polského Farm 51 zvládnuli obecně lépe, než tvůrce Realities, ovšem se majitelé HTC Vive (jediná momentálně podporovaná PC platforma) dočkají zjištění, že interakce s prostředím opravdu probíhá jen otáčením hlavy, jak to známe z mobilních platforem, ač tvůrci na Steamu propagují podporu jinak. Je to velká škoda a nemůžu se zbavit dojmu, že GearVR je tou hlavní cílovkou aplikace. Možná se do konce Early Access dočkáme. V současnosti hráč dost tápe, neboť schéma ovládání není nikde popsáno a celá hra se tváří, jako by byla napsaná pro gamepad. Jinak ale není fotogrammetricky vytvořeným prostřením téměř co vytknout, vypadají v rámci možností skvěle. Osobně ale doufám v přidání dalších možností nastavení grafiky, hlavně tzv. pixel density nebo supersampling, které hráčům dovolí obětovat část výkonu k dosažení vyšší čistoty a ostrosti obrazu. Současné VR možná není špičkové, co se rozlišení týče, ale i tak dokáže vypadat o mnoho lépe, než Chernobyl VR Project ukazuje.
Celkově, pokud jste skalními fanoušky ukrajinské „zóny“ a sběrateli všeho o ní, je tato hra pro vás. Ostatním bych doporučil zabrousit na YouTube a využít tamějších 360° videí, zadarmo. Hra by měla opustit Early Access na jaře příštího roku za nezměněnou cenu, ovšem pokud se radikálně nezlepší jak po vizuální a technické, tak i obsahové stránce, cejchu něčeho jen pro sběratele se nezbaví.
Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme The Farm 51
