Když v listopadu loňského roku zbankrotovalo vydavatelství THQ, hráče povětšinou zajímala jediná věc: jak to ovlivní tituly vydávané touto společností? Ujme se jich v nadcházející aukci někdo jiný nebo už nadobro skončí na smetišti herních dějin? Naštěstí pro všechny platila první možnost. Série WWE si našla svůj domov u amerických 2K Sports a její nejnovější ročník vyšel přesně podle plánu, tedy na přelomu října a listopadu. A kdybych chtěl být úplně přesný, v podstatě se krom loga vydavatelství a přidání dvou znaků do názvu nezměnilo vůbec nic, ani vývojářské studio – japonští Yukes. No na tom se nemohlo nic pokazit, ne?
Singleplayerová kampaň je pro letošek skutečně tématická. Na přelomu března a dubna nás totiž čeká v pořadí již třicátá Wrestlemania a autoři z Yukes se rozhodli zavzpomínat na nejdůležitější okamžiky dosavadních devětadvaceti ročníků. Celé to tedy začíná v roce 1985 v Madison Square Garden, kde byli diváci svědky první Wrestlemanie a krom jiného i Body Slam Challenge o patnáct tisíc dolarů mezi André the Giantem a Big John Studdem. Postupně si také zavzpomínáte na zradu Sgt. Slaughtera, první Ladder Match, první Iron Man Match a tak dále a tak dále až po loňský tahák The Rock vs John Cena.
Pochopitelně nechybí ani několika odstavcové popisky pozadí každého ze zápasů, přesto si myslím, že hráčův zážitek hodně závisí na tom, co o něm ví. Daleko víc než například loni, kdy se v rámci Attitude éry šlo z PPV do PPV. Tady skáčete z roku do roku a to je docela dlouhá doba. Ale neberte to jako výtku, to rozhodně ne.
U Wrestlemanie ještě chvíli zůstaneme, neboť s ní souvisí také ještě jeden nový mód z WWE 2K14 – The Streak. Zřejmě většině z vás už teď došlo, o co přesně jde. Ano, na Wrestlemanii 30 musíte buďto prodloužit, či naopak utnout Undertakerovu neporazitelnost. Zní to vcelku jednoduše, zvlášť, když si můžete vybrat jakéhokoliv wrestlera, ať už ze současnosti či historie. Připravte se však na docela náročnou šichtu. Obtížnost tohoto módu je totiž vyšroubovaná ještě o nějaký ten zvýšit výš než zbytek hry. Nehledě na to, že virtuální Taker čas od času tak trochu podvádí a dokáže se během speciální cutscény přemístit rovnou za vás a ukončit celou několikaminutovou snahu jedním Tombstone Piledriverem.
Opačně to pak vypadá podobně, coby Undertaker čelíte sérii padesáti náhodně vybraných wrestlerů z různých období a snažíte se "přežít" co nejdéle. Pokud to zvládnete, čeká na vás velkolepé finále, ale to si pochopitelně budete muset zjistit sami. Závěrem pak dodám, že krom těchto dvou variant ve hře najdete i fotky z Undertakerových zápasů a samozřejmě i podrobný popis každého z nich. Dojem je tedy pozitivní, rozhodně je to velice hezká a milá pocta této (stále ještě aktivní) wrestlingové legendě.
Tím výčet novinek pochopitelně nekončí, nicméně už nejsou tak stěžejní jako ty, které jsem vyjmenoval předtím. Jako u ostatních her tohoto typu i zde najdete spoustu drobných vylepšení a úprav, od těch skutečně drobňoučkých, což je přidávání Twitteru každému z wrestlerů, až po ty trochu důležitější, jako opět o něco lepší umělá inteligence, daleko více takzvaných „OMG“ momentů a tak podobně.
Za ten nejdůležitější bych tedy označil lehce přepracovaný pinning systém, který po minulém hříchu konečně funguje tak jak má a například umělá inteligence už nevykopává hned po jedničce nebo naopak vůbec. Souvisí s tím i daleko účinnější zakončovací chvaty. Ty už teď udílí o něco větší zranění a pokud se okamžitě pokusíte o odpočet, soupeř už to nemá tak lehké jako dřív.
Ruku na srdce, první díl pod hlavičkou vydavatelství 2K Sports se povedl. Aby také ne, když na něm pracují stále ti stejní vývojáři a jediné, co se de facto změnilo, je logo a název. Samozřejmě, teď jsem celý přesun značky hodně zjednodušil, nicméně si myslím, že to krásně vystihuje podstatu tohoto titulu. Je to pořád ten stejně dobrý wrestling, jaký znáte s dřívějška, pouze zase o něco víc vylepšený, vyšperkovaný a vymazlený. Lépe popsat nový ročník herního WWE snad ani nelze.
