Nalijme si čistého vína, Tiger Woodsovi to na letošním Masters nevyšlo. Je zvláštní, že zrovna letos, kdy se mu už pomalu začínalo dařit a kdy vůbec poprvé vyhrál od svého skandálu na sklonku roku 2009 nějaký ten oficiální turnaj, v Augustě takhle vyhořel. Dva roky předtím byl dělený čtvrtý a letos? Postoupil sice do víkendových kol, přesto však s celkovým výsledkem +5 a děleným čtyřicátým místem nemohl být příliš spokojen.

Golfový simulátor nesoucí jeho jméno však žádné podobné problémy nemá. Už dlouhých patnáct let se drží na vrcholu pomyslného žebříčku golfových počítačových her a zatím to nevypadá, že by jej mělo něco výrazněji ohrozit. Ono totiž ani není co. Produkt vydavatelství Eletrconic Arts zde stojí jako osamocený voják v poli a stejně jako v případě fotbalu nebo hokeje ke hráčům rok co rok hrne nové a nové verze. Samozřejmě o něco propracovanější, vyhlazenější a hezčeji působící verze. Co ta letošní?

Tiger Woods se po patnácti letech „konečně dočkal“ a vůbec poprvé v historii série zde není přítomen pouze jako jeden z několika reálných hráčů PGA Tour (Phil Mickleson stále chybí! Grrr...). Nejzásadnější novinkou oproti předchozím dílům je totiž přítomnost zcela nového módu Tiger's Legacy, který se točí právě okolo samotného Woodse. Konkrétněji řečeno kolem jeho dosavadní kariéry, neboť máte možnost si alespoň virtuálně prožít vzestup tohoto Američana, od prvního televizního vystoupení v pořadu Mikea Douglase, přes úspěchy ve všech juniorských kategoriích až po triumfy mezi profesionály. Autoři se dokonce zkusili podívat do věštecké koule a odhadnout, jak se bude jeho golfový život dále vyvíjet a tak se těšte i prošedivělého Tigera, jak překonává rekord Jacka Nicklause.

Z herního hlediska se v podstatě jedná o sadu padesáti tři miniher rozřazených podle věku hlavního hrdiny. Pro úspěšné zvládnutí každé z nich musíte vždy minimálně vyrovnat Tigerův výkon. Namátkou uvedu například jeho první hole-in-one v životě (tenkrát bylo Tigerovi šest let), tréninky na dvorku za domem, účasti na různých turnajích, mistrovství a samozřejmě také třeba první vítězství na slavném Masters.

Upřímně řečeno jsem ani v nejoptimističtějších snech nepředpokládal, že by mne mohla tato na první pohled „interaktivní Wikipedie“ (toto výstižné označení nepochází z mé hlavy, ale od jednoho neznámého hráče) tolik zaujmout. Jednotlivé úkoly jsou totiž dostatečně zábavné a některé z nich navíc docela náročné, aby vás udržely v pozornosti a napětí. Navíc, ať už toho víte o Tigerově kariéře sebevíc, myslím si, že stejně objevíte něco nového. A i kdyby ne, pořád číhá v záloze ta možnost prožít si jeho golfový vzestup na „vlastní“ kůži.

Pochopitelně neschází ani klasický mód kariéry s vytvoření mvlastního golfisty a dobytí světa osmnácti jamek vlastní cestou. Na druhou stranu nezačnete jako dvouleté dítě v zákulisí jedné z amerických televizí, ale už rovnou jako amatér, čerstvě nastupující na jednu ze tří dostupných amatérských soutěží (konkrétně to jsou americká, britská a světová). Žádný zásadní rozdíl mezi nimi není, tedy až na hřiště, kde se jednotlivé akce konají.

Každý turnaj se pak odehrává dle stejného harmonogramu. Můžete si buď zatrénovat se současným hráčem PGA Tour (a podle hry od nějak odkoukat nějaké ty triky), splnit výzvu vašeho sponzora nebo se přímo vrhnout na první kolo. Důrazně doporučuji nevynechávat alespoň část související s vaším sponzorem, neboť se za úspěšné splnění můžete propracovat k daleko lepším holím nebo třeba i oblečení. Mezi potenciálními sponzory totiž krom vydavatelství Electronic Arts nechybí ani staré známé tváře jako Bridgestone, Nike nebo třeba Ping, tudíž se dostanete i k předmětům, které používají skuteční golfisté.

O změnách provedených v samotné hratelnosti jsem se důkladněji rozplýval již v nedávných dojmech ze zveřejněné demoverze, tudíž to pro tentokráte trochu zkrátím. Nejzásadnější obměnou prošel systém švihu, jenž byl nově obohacen o ukazatel, jenž kopíruje pohyb hlavy hole při hraní. Musím uznat, že něco podobného mi třeba v případě loňského dílu chybělo, neboť jsem měl občas velké problémy odhadnout, jak moc mohu levým stickem manipulovat. Žádné podobné nesnáze vás v letošním ročníku nečekají, tedy pokud se samozřejmě nerozhodnete si danou novinku vypnout. Nováčkům pak jistě bude vyhovovat možnost už dávno letící míč manuálně roztočit a tím pádem méně povedenou (nebo zcela mimo letící) ránu usměrnit zpět na farway.

Speciálně pak ještě musím zmínit i návrat vašeho caddyho. Bohužel se však nejedná o návrat v pravém slova smyslu, neboť váš nosič holí sice nechybí, na druhou stranu jej nikdy neuvidíte (jako tomu bylo právě loni). Celá jeho funkce coby hráčova asistenta se scvrkla do malinkatého okénka, v níž se dozvíte preferovaný způsob nastavení příští rány. Je to skutečně škoda, neboť loňská podoba se mi velice líbila a člověk měl najednou daleko realističtější pocit, že se na hřišti nepohybuje sám, ale s někým. Nehledě na to, že vám caddy radil i slovně, čehož se letos taktéž nedočkáte.

Samozřejmostí je také přítomnost různých bonusových karet, pomocí nichž si lze zlepšovat určité vlastnosti svého golfisty. Během jedné osmnáctky jich lze použít maximálně tři, díky čemuž se vám alespoň na chvíli zlepší třeba délka drivu, puttování, přesnost ran a tak dále. Upřímně řečeno nemám, co bych k tomu dodal, neboť jsem se snažil hrát „poctivě“ a podobným zlepšovákům se tedy vyhýbal jako čert kříži.

Největší novinkou v multiplayerové části hry jsou golfové kluby. Autoři je prezentovali jako „zcela zásadní, celý multiplayer ovlivňující prvek“, já osobně jsem z nich příliš odvázán nebyl. Samozřejmě, můžete si založit klub se svými přáteli, hrát mezi sebou interní turnaje a soupeřit s ostatními kluby, ale žádný zásadní přínos jsem neobjevil. V podstatě jde o to samé, jako když multiplayer hrajete sami za sebe, akorát bojujete za celý svůj tým (tedy klub) a máte k dispozici několik funkcí navíc.

Pochopitelně tedy nechybí ani zcela individuální turnaje, kterých se můžete účastnit pouze v případě, že máte dané hřiště odemčené. Zde dochází k zhodnocení té vůbec nejotravnější části na celém Tiger Woods PGA Tour 13 – peněžní systém. Zcela přístupná je totiž hned ze začátku pouze přibližně polovina z nich a ty ostatní si musíte koupit. Ano, koupit. Kupujete si je sice naštěstí za peníze vydělané přímo během hraní, jenže si je neodemknete celé, ale pouze na několik her (samozřejmě jdou zakoupit i na trvalo, ale za reálné peníze). Plně se vám zpřístupní teprve ve chvíli, kdy splníte takzvanou „zlatou výzvu“, jinak řečeno splníte několik úkolů.

Může se zdát, že jde ve své podstatě o dobrý nápad, který vás přirozenou cestou motivuje k dalšímu hraní a odemykání. Upřímně řečeno, zastávám zcela opačný názor. Neboť když se vám stane něco podobného jako mě, kdy nemůžete hrát čtyři turnaje z pěti jenom proto, že nemáte dostatek peněz na koupení jednoho kola, docela vás to rozhodí.

Ještě bych rád v rychlosti zmínil jednu věc, o níž jsem si upřímně řečeno myslel, že je pouze záležitostí již předtím zmiňovaného dema. Konkrétně mi jde o animace hráčů. Ano, jsou sice povedené a vypadají dobře, jenže jich je zatraceně málo. Možná nebudu daleko od pravdy, když uvedu tak tři až pět rozdílných animací. Je úplně jedno, za koho hrajete nebo kde se nacházíte, hráči vždycky udělají to stejné gesto, lišící se maximálně tak tím, jak dopadla jejich rána (radost / rozčarování).

A co je nejhorší, v některých chvílích dané animace ani nedávají v širším kontextu smysl. Třeba když coby pětiletý Tiger máváte divákům kolem hřiště, kde až na vašeho otce (kterého však také nevidíte) nikdo není. V takových chvílích se skutečně neubráníte minimálně lehkému úšklebku. Mimochodem, všiml jsem si, že drtivá většina hráčů tak zvláštně cení přední zuby. Jako kdyby všichni měli lehký předkus, nebo co.

Nejsem si zcela jistý, zda to z mé dnešní recenze vyplynulo, proto to v jejím závěru raději uvedu explicitně. Tiger Woods PGA Tour 13 je vynikající golfový zážitek, který momentálně na trhu nemá a zřejmě ani nebude mít konkurenci a který bych doporučil každému, kdo se o golf zajímá alespoň trochu a nemá příležitost si jej zahrát ve skutečnosti. Stejně tak se asi každému z nás nepodaří získat kartu umožňující se účastnit reálné PGA Tour, že.

Hru jako celek však musím hodnotit o trochu střízlivěji. Začínám mít lehké obavy, zda vývojáři z EA Tiburon pomalu nezačínají kvůli své neotřesitelné pozici lenivět. Přeci jenom, problém několika animací bych pochopil před několika lety, ale dnes? Stejně tak jako krok zpět vnímám i ořezání caddyho, který byl loňský rok skutečně o několik desítek procent lepší. Příliš titul nezachraňuje ani otravný peněžní systém, který vás chtě nechtě donutí buď ke koupi kreditů za skutečné peníze nebo se zkrátka budete muset smířit s tím, že několik prvních desítek hodin (možná i stovek) hraní nebudete mít přístup ke všemu. Tento přístup mi bohužel nepřipadá příliš fér.