Píše se březen 2026 a Marathon byl vypuštěn na naše monitory a televizní přijímače. Jedná se o první hru, kterou Bungie vydalo pod taktovou Sony a vývojáři sami uvedli, že jde o make or break moment, protože příjmy z Destiny v posledních letech klesají střemhlavým tempem. Japonská matka v reakci na nízké tržby propustila řadu zaměstnanců a restrukturalizovala firmu, což ve fanoušcích většinou nevyvolává velkou důvěru ve výsledný produkt. Fakt, že to loni položil i CEO, je už jenom další neznámou ingrediencí vrženou do ajntopfu. A je setsakra dobře, že to dopadlo lépe, než jsem čekal.
Marathon je totiž pecka a už jen fakt, že mě dokáže udržet u klávesnice do půl třetí do rána před tím, než se musím s kruhama pod očima dovalit do práce, je tím nejlepším medailonkem. V žánru extraction shooterů/battle roayal/atd. je v současnosti nabito jak před nově otevřeným Lidl outletem a najít si své místo na slunci jest úkolem, na který potřebujete lokty ostré jako břitva Sweeneyho Todda. Klika, že přesně to Marathon má. Nebo spíš adamantové drápy Wolverina.
Audiovizuálně je hra neskutečně osobitá a svým konceptem vystupuje z řady ostatních podobně velkých titulů. Autoři částečně využívají grafického realismu, stylu, který můžeme znát třeba z Mirror’s Edge nebo původního Ghost in the Shell. Modely postav, budov i zbraní mají výrazné pastelové barvy, ostré křivky, jasně definované tvary a navzdory počáteční skepsi, jsem si ten look během pár hodin zamiloval. Tau Ceti IV je možná svět plný nervy drásajícího nebezpečí, ale vypadá úžasně. Jenže jak to tomu bývá, krása někdy bolí.
A té bolesti je v Marathonu víc než požehnaně. V dobrém slova smyslu. Na Tau Ceti IV se vydáme v roli runnera, člověka, který opustil trapně křehoučkou lidskou schránku a své vědomí přenáší do kybernetických těl. Možná už nesplníte pravidla pro účast v Peče celá země, ale má to nespočet jiných výhod. Třeba to, že když vaše tělo někdo rozstřílí na kusy raketometem, ublíží vám to tak maximálně na psychice. Tohle je pro autory krásná berlička, jak ospravedlnit to, že můžete umírat znovu a znovu, a přesto to rýpalům dává jakýs takýs smysl.
Lore kolem titulu je nečekaně obsáhlé a hráčům je prezentováno pomocí psychedelických cutscén, ve kterých k vám promlouvá vaše osobní AI, reprezentanti lidských frakcí a megakorporací anebo z logů a dalších věcí, které postupně odemykáte. Číst to nemusíte a na hlavní herní smyčku to nebude mít pražádný vliv. Ale ve zkratce je premisa taková, že s kolonizační lodí Marathon byl ztracen kontakt a její posádka se po doletu na cílovou planetu Tau Ceti IV někam vypařila. Plněním úkolů pro vaše chlebodárce se dostáváte ke střípkům informací o tom, co se v kolonii událo a vašemu pobíhání po okolí tím tak dodáváte smysl. V případě, že o to stojíte.
Jinak jde o PvPvE záležitost, takže čelíte nejen přirozeným nástrahám kolonie, tedy robotům a zmutovaným potvorám, ale i ostatním runnerům ovládaným dalšími hráči. Na povrch planety se vydáváte buď jako osamělý vlk či ve trojici runnerů a úkoly výsadku se mění dle kontraktu, jež si před tím zvolíte. V současné verzi jsou k dispozici tři lokace, na kterých můžete pokoušet své štěstí, ale základní myšlenka je pořád stejná. Splnit úkol, což bývá nalezení předmětu, aktivace nějakého kybervynálezu, nalezení logu, zabití určitého počtu nepřítel atd. a v ideální případě najít exfiltrační bod, což je místo, odkud se můžete z mapy dostat se vším vybavením, které momentálně máte. Když vás někdo nebo něco zabijte, máte smůlu a přijdete o všechno nádobíčko, co jste si přinesli či postupně posbírali.
Marathon vyloženě nelítostnou hrou, u které musíte neustále kalkulovat a přemýšlet nad dalšími kroky. Je lepší se podívat do další budovy a zkusit si najít více tretek nebo už neriskovat a vypakovat se do bezpečí? Místa, ze kterých utíkáte jsou navíc sdílená a použitelná jen jednou. Takže existuje slušná šance, že ze stejného únikového bodu bude chtít vypadnout vícero týmů. A přestřelky těsně před teleportem, když máte splněný úkol a kapsy nabité lupem, jsou doslova infarktovou záležitostí.
Častokrát je lepší stáhnout ocas mezi nohy a vypařit se brzy, přestože nemáte ještě odmakáno. A radši si odnést alespoň to, co jste si přinesli, než se pokoušet přeběhnout celou mapu a nechat se odkráglovat od camperů hlídajících jednu oblast čí východ a kteří loví nepozorné runnery. Hlavně pokud máte v týmu jelita, se kterýma by se ani Filip Turek nekamarádil a kteří dělají bordel od první minuty a upozorňují na sebe víc, než je zdrávo.
Přestat být ve střehu je znamená zadělat si na problémy a silně doporučuji používat sluchátka pro maximální imerzi. Jednak dokážete lépe rozpoznat hrozby a uslyšíte kroky vašich protivníků, zadruhé je sound design epesní jak prase. Hudební podkres je futuristický, avšak protkaný organickými zvuky či stopami lidských hlasů a dokresluje atmosféru líp než polonahá holka zátiší s Ferrari. A nepřekáží. V klidných či plíživých momentech je ticho po pěšince, ve vypjatých situacích (například čekaní na exfil) vybičuje vaše srdce do rytmů, ze kterých by se Dr. Housovi protočily panenky.
Je jedno, jestli se vám podaří uniknout nebo ne, vždycky budete chtít přídavek. Alespoň to tak vypadá. Sám mám odehráno cca 25 hodin a k tomu, abych měl všechny upgrady je ještě daleko. A to nás čeká ještě další end game content, který Bungie slibuje v půlce měsíce, takže jak by řekl klasik – za mě dobrý. Otázkou je, jestli je tohle opravdu úspěch. Většina hráčů to má podobně, na Steamu má hra 87% pozitivních hodnocení, komunita je aktivní jak na discordu tak na redditu. Jen ostatní čísla možná nejsou taková, jaká by v Bungie, potažmo Sony potřebovali. A teď trochu těch statů.
Dle SteamDB se počet aktivních hráčů točí kolem 30k s postupně klesajícím denním maximem, jež je momentálně 60k. To věru není mnoho a nejbližší konkurent v podobě ARC Raiders má čísla mnohem výše (cca 115k aktivních hráčů s denním peakem 160k). Počet prodaných kopií Bungie zatím nezveřejnilo, ale dle odhadů je to někde kolem 650k na Steamu, což při příznivé ceně 40 doláčů dělá kolem 26 milionů, respektive zhruba 20 milionů po odvedení desátků Steamu.
Samozřejmě nevíme, jak to vypadá na konzolích, kde jsou hry od Bungie tradičně silné, avšak vzhledem k žánru můžeme být konzervativní a říct, že se prodalo stejně jako v případě PC. Týden po releasu tak Marathon vydělal cca 60 milionů dolarů, což se nezdá jako málo, nicméně předpokládaná cena za vývoj je až 250milionů. Jsme tak na zhruba čtvrtině nákladů. Jasně, víše zmíněné částky a sumy jsou odhady, nezapočítali jsme ceny deluxe edice atd., ale pro základní představu nám to stačí.
Sami vývojáři o situaci zatím mlčí, což je jedině dobře, je určitě lepší se soustředit na balancovací patche, marketing a komunikace s komunitou. Je to však názorná ukázka toho, že live-service hry nemají na růžích ustláno i když na nich dělá jedno z nejlepších vývojářských studií ever. Žánr a hardcore přístup k herním mechanikám, který nemíří na masy, z Marathonu dělá výtečnou záležitost, ale jestli si na sebe nakonec vydělá je ve hvězdách. Budeme držet palce a více info přineseme v plné recenzi, až bude venku celý content první sezóny.
