Žánr tzv. survivors-like her je v posledních letech jednak velice populární, avšak současně již solidně přehlcený. Po obrovském úspěchu Vampire Survivors se objevily desítky, možná stovky pokusů napodobit jeho jednoduchou, ale extrémně návykovou hratelnost. Jen málokterý titul se ale dokázal odlišit natolik, aby zaujal déle než pár hodin. Autoři ze slovenského studia Games Farm ve spolupráci s vydavatelem Grindstone nám nyní servírují vlastní kousek s názvem Jotunnslayer: Hordes of Hel, který se pokouší vnést do žánru svěží vítr a po několika odehraných hodinách hraní musím uznat, že titul má rozhodně co nabídnout – a to nejen fanouškům severské mytologie. Co se dle mého povedlo, se již dočtete na následujících řádcích.
První věc, která mě oslovila, byla grafika a atmosféra. Hra se nebojí sáhnout po temném, až pochmurném tónu. Zasněžené pláně, krvavé bitevní arény i mlhou zahalené podsvětí v celkem pěti herních světech vytvářejí pocit, že se skutečně ocitáte ve světě inspirovaném starými severskými eposy.
Velkým plusem je zpracování bossů. Každý z nich působí monumentálně a respekt budí nejen jejich velikost, ale i stylizace. Nejsou to jen přerostlí nepřátelé, ale skutečné mytologické hrozby. Design útoků působí promyšleně – bossové mají své fáze, během nichž mění chování i tempo souboje. Tohle je moment, kdy se Jotunnslayer odlišuje od klasik žánru, jelikož namísto pocitu „větší potvory s více životy“ skutečně čelíte poctivým samostatným výzvám. Každý souboj s bossem je událostí, na kterou se těšíte a zároveň jí trochu obáváte.
Kromě klasického přežívání mezi hordami nabízí Jotunnslayer i drobné mise během jednotlivých kol. Musíte se například vydat bránit určité území, sesbírat ztracené artefakty, nebo zlikvidovat konkrétní skupinu elitních nepřátel. Tyto mise dokážou překvapivě změnit tempo hry a jsou rozplánovány tak, aby vyplnily jinak klasickou herní dobu, určenou pro dané kolo, které klasicky uzavírá souboj s největším bossem, v tomto případě jotunem. Jedná se o démonické protějšky bohů, takže si zajisté umíte představit, že porazit je nebude procházkou v růžové zahradě. Pakliže se Vám daří mise, které vám hra servíruje, plnit v rychlém tempu, užijete si i klasické náplně kosení hord a sběru XP bodů do sytosti.
Tyto speciální úkoly mě osobně bavily nejvíc, protože příjemně zpestřují herní náplň na rozdíl od ostatních jednodušších titulů, ve kterých hrajete stále stejným způsobem, jen na jiných mapách. Jotunnslayer ale do každého kola přidává prvky, které mění vaše rozhodování a nutí vás přizpůsobovat taktiku. Je to malý, ale účinný prvek, který posouvá hratelnost o krok dál.
Nechybí samozřejmě ani mohutný systém vylepšování vlastností, který je v tomto případě doplněn i božskými schopnostmi, takže při každém dosažení nové úrovně je čistě na vás, jakým směrem, případně za pomoci kterého boha a jeho sil, se vydáte. Nabídky se neustále obměňují, někdy samozřejmě i cíleně samotným hráčem, a vždy tak stojíte před klasickým rozhodnutím: vylepšit stávající útok, přidat novou schopnost či "zbraň", nebo raději posílit obranné vlastnosti vaší postavy?
Máte tak mnohem větší kontrolu nad vlastnostmi a schopnosti nejsou jen pasivní bonusy. Často musíte dokonale načasovat jejich použití nebo je vyslat tím správným směrem. To dodává pocit větší aktivity a taktické hloubky. Při dobré kombinaci schopností vznikají skvělé momenty, kdy se hordy nabíhajících nepřátel nemilosrdně vrhají do spárů smrti, než se k vám vůbec zvládnout dostat. Každá z šesti hratelných postav navíc působí odlišně. Není to jen jiná barva základního útoku, ale opravdu unikátní styl boje – někdo spoléhá na rychlé útoky, jiný na plošné ničení, další na defenzivu a podporu. To motivuje zkoušet různé hrdiny a najít si ideálního adepta pro váš herní styl.
Jednotlivé úrovně umístěné do jednotlivých mytologických říší v Jotunnslayer: Hordes of Hel trvají většinou okolo 20 minut, což je ideální délka. Užijete si pocit růstu a progresu, ale nezačnete se nudit. Co se obtížnosti týče, musím říci, že samotný průběh hry na mě působí náročněji než u klasik žánru. Nepřátelé jsou nepříjemní už od samotného začátku a bossové dokážou pěkně potrápit. Smrt je častá, ale málokdy působí nespravedlivě – většinou jde o špatně zvolenou taktiku nebo nepozornost. Díky tomu má každý nový pokus smysl a člověk má chuť to zkusit znovu. Navíc hra disponuje několika úrovněmi nastavení obtížnosti, které se vždy odemykají postupně po dokončení té předcházející, takže máte dost času na trénink.
Po technické stránce je hra velice stabilní a na mém stroji jsem se nesetkal se žádnými problémy technického rázu. Vše běží svižně, a to i v případech, kdy se to na obrazovce hemží desítkami nepřátel a útoky, doprovázejícími působivé grafické efekty. Ovládání je poté velice intuitivní a rychle si na něj zvyknete, přičemž silně doporučuji využít ovladač. Audio stránka hry rozhodně také zaslouží pochvalu. Hudba kombinuje temné tóny s epickými motivy, které perfektně sedí k atmosféře. Když se na scéně objeví boss, hudba se dramaticky změní a dokonale doplňuje dění na obrazovce. Zvuky útoků, křik nepřátel i efekty kouzel stojí také za to a ve sluchátkách jsem si je skutečně užíval.
Na závěr tedy musím říci, že rozhodně nebylo chybou, že jsem titulu Jotunnslayer: Hordes of Hel propadl již během hraní demoverze a nyní, když je hra kompletně hotová, nemohl jsem se dočkat, až do ní opět naskočím. Mohu ji s klidem doporučit všem, které už klasické "survivors" hry omrzely a rádi by vyzkoušeli něco, co jim staré dobré časy připomene a navíc obohatí o nové prvky.
Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Games Farm.
