Už skoro deset let, ten čas ale letí. V roce 2008 jsem spustil na svém PSP hru Patapon a byl příjemně pobaven rytmicko-strategickou hrou s neuvěřitelně chytlavým až otravným rytmem. Teď v roce 2017 jsou tu malí domorodci zpět. Už ne v podobě handheldu, ale namísto malé obrazovky se mi ukazují na velké 4K TV. Jak proběhl remaster takovéto hry, pojďme se na to podívat.

V Pataponu se zhostí hráč role uctívaného boha. Boha, který musí vést svůj kmen k přežití v nehostinném světě. A jediným způsobem, jak k nim promlouvá, je pomocí mýtického bubnu, jehož rytmy domorodci opakují a následují. A také se nebojí vyjádřit svůj nesouhlas s jeho příkazy či chybou v rytmu. Holt ani bůh to nemá jednoduché a musí se držet v mezích. A hlavně vést své ovečky správným směrem, což není tak jednoduché.

Jak hra ubíhá, postupně se naučíme čtyři různé údery do bubnu. Čtvereček dělá Pata, kolečko Pon, trojúhelník Chaka a křížek Don. Takže naprosto základním povelem je Pata-pata-pata-pon, řekne postavičkám, že mají jít kupředu. Na to navazuje Pon-pon-pata-pon, jenž je žene do útoku. Zanedlouho se naučíme Chaka-chaka-pata-pon, který velí zpěvnit obranu, ale i tak uštědřit nějaké zranění nepřátelům. To jsou tři základní povely, kterými je hra ovládána. Později přibude ještě jedinná pětinotová skladba s bubnem Dom, která umožňuje vyvolávat zázraky, jako třeba instantní déšť na zchlazení rozpáleného světa. Důležitým prvkem je, že středobod armády Pataponů, je vlajkonoš. Ten hraje důležitou roli v rozdělování příkazů. Při povelu kupředu pochoduje i vlajkonoš, při útoku zůstává stát, aby obraná píseň zavelela stáhnout se k vlajkonoši.

Malí domorodci ztvárněni jako velké oči s nohama a rukama pak následují každý správně rytmicky zadaný příkaz. Nebojí se okomentovat, že je tento střemhlavý útok bude stát život, ale následují svého boha. Jakmile se daří jednotlivé písně bubnovat úspěšně za sebou, dojde řada na Fever mód - po trefení deseti povelů za sebou. To se dostanou postavičky do rauše a hned dělají mnohem více zranění než normálně. Udržet však Fever není vůbec snadné a je v něm velký důraz na přesnost zadávaných rytmů. Samotné náplně misí jsou různorodé. V loveckých misích se pustí do boje s bezbrannými zvířaty, ale dojde i na souboje s konkurenčním kmenem Zigotonů a hlavně rozlíčnými bossy, jejichž porážka vyžaduje už pěknou řádku zkušeností.

Ono, kdo by si ze vzhledu hry říkal, že se jedná o snadnou hříčku, bude nemile překvapen. Patapon je velice obtížná hra, která vyžaduje přesnost, ale také celkem velkou porci grindu a vracení tam, kde už jste byli. Poražení prvního bosse je věc, která mě opět vytrestala i po těch deseti letech. Otázkou je, jak moc k mým potížím přispívá jakýsi input lag bezdrátového ovladače, který hru dle mnoha hráčů na internetu trápí. Ale nechci to na to svádět, každopádně někdy hra byla vždy v přerušení mého komba dosti krutá. Grind se skládá z opakování loveckých misí, ze kterých lze získat suroviny ke zrození dalších Pataponů do armády. Ty lze také vybavovat lepším brněním a zbraněmi. Do toho přichází na řadu také oběti v menších minihrách, které vyžadují opakování rytmu. Za něj lze obdržet další materiály k vyvolání Pataponů a to i lepších v podobě Rareponů. Samozřejmě, že druhů Pataponů je více. Od základních s oštěpy, po lučistníky a silnější s mečem do sestavy dopředu.

Že se nejdná o úplně malou hru naznačí i to, že ve hře najdeme celkem 33 misí. To se s přehledem vyšplhá na patnáct hodin hraní, což je celkem dost, vzhledem k tomu, že pak budete ve hře slyšet pouze "pata-pata-pata-pon" a podupávat si cestou do postele. Nemluvě o tom, že každého bosse lze opakovat stále a jeho level se zvyšuje a tím se zvyšují i odměny za jeho poražení. Vizuál doznal kompletního upgradu a ve 4K vypadají všechny postavičky hladce a na hru se krásně kouká. Škoda jen, že některé bubliny uživatelského rozhraní, statistiky po misi nebo hinty při loadu vypadají tak nějak archaicky. Vůbec nedoplňují tu jemnost, kterou nová rozlišení přináší a působí těžkopádně. Samotný zvuk je v pořádku a zde žádný zub času vidět není. Pardon, slyšet.

Patapon je specifická hra, u které stále nemohu uvěřit, že se dočkala Remasteru. Vyšla v době, kdy Indie jako pojem prakticky neexistovalo a her s jednodušší grafikou bylo mnohem méně než dnes. Dnes se staví do konkurence stovek až tisíců na první pohled jednoduše vypadajících her, ale uvnitř schovává komplexní a náročnou rytmickou hru, kterou buď budete milovat nebo nenávidět.

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Sony Czech.

PC hry pro vás testujeme na sestavě LYNX