recenze
Death Squared

 Death Squared - recenze
 Death Squared - recenze
08:15, 29.05.2017

Tak to ve videoherním průmyslu chodí: během jednoho týdne se obvykle dočkáme dvou až tří velkých AAA her a minimálně deseti malých indie záležitostí. Pojďme teď na velké hry zapomenout, a pro odlehčení se mrkneme na jeden menší projekt, který nese název Death Squared.

Když mi Dan (šéfredaktor) nabídnul možnost recenzovat tuto hru, zcela upřímně se přiznávám, že jsem o její existenci neměl ani potuchy. Podíval jsem se na trailer, a něčím nepopsatelným mi to připomínalo pradávného Skladníka, u kterého jsem v dětství strávil desítky hodin. Takže jsem neváhal a bez nějakého dlouhého protahování sáhnul po možnosti si Death Squared vyzkoušet na PlayStation 4.

Klik pro zvětšení ( Death Squared - recenze)

Neznámí, ale netradiční

Nejspíše by se pro úplnost informací slušelo dodat, že za Death Squared stojí malé nezávislé australské studio SMG Studio. Že jste o nich nikdy neslyšeli? Zabývají se již řadu let tvorbou her především pro mobilní zařízení, ale tu a tam se nebrání ani konzolovým záležitostem. Z výčtu her, za kterými stojí, mohu zmínit třeba Thumb Drift, One More Line nebo OTTTD.

Ale teď tu máme na obrazovkách jejich nejnovější počin, tedy již výše zmiňovaný Death Squared. O co tedy jde? Remasterovaného skladníka? Nikoliv, to mě možná jen trošku zmátl trailer - díky mému nepozornému sledování. Ale jednu věc má se Skladníkem společného: vaše šedá kůra mozková dostane zabrat!

Klik pro zvětšení ( Death Squared - recenze)

Vašim cílem je dovést dva nebo čtyři robůtky (připomínající obří kostky z Člověče, nezlob se) do cíle dané úrovně. Zní to triviálně, ale vývojáři si pro vás připravili desítky různých zapeklitých levelů, které prověří vaši mysl na sto procent. Ale nemusí to být nutně jen o vašem logickém uvažování. Death Squared lze hrát i ve dvou nebo ve čtyřech. Tím pádem záleží na vaší vzájemné kooperaci, protože chyba jednotlivce znamená konec pro celou skupinu.

Hned na úvod bych rád věnoval pár slov audiovizuálnímu provedení. Na poměry hry je grafické ztvárnění v pořádku. Ono od takové hry nelze ani nic moc očekávat. Přeci jen základem jsou roboti ve tvaru kvádru a levely umístěné v černočerné tmě. Je pravda, že tato temnota mohla být nahrazena nějakým různorodým prostředím. Ale co už... Nicméně když se podíváte na přiložené obrázky, uznáte sami, že na danou hratelnost grafické zpracování bohatě stačí. No, a hudební doprovod? Ten je z těch podprůměrných, které si jen tak nepustíte.

Klik pro zvětšení ( Death Squared - recenze)

Ale začneme pěkně v jednom...

Abych se s Death Squared nejprve seznámil, začal jsem hrát sám. Mé kroky vedly nejdříve ke Story modu. No, sice je to pojmenované příběhový režim, ale s příběhem to má pramálo společného, takže spíše jen taková nic neříkající omáčka, kterou naleznete jako výplň mezi některými úrovněmi. Popravdě, kdyby tam nebyla, vůbec by mi to nevadilo. Možná je to spíše ke škodě vývojářů, že se o něco takového snažili, ale dejme tomu...

Nechme tedy snahu o příběhové pozadí stranou a pojďme se podívat na podstatu Death Squared. Základním poznatkem je, že v tomto režimu ovládáte dva robůtky. První úroveň nás naučí, jak se hnout s daným robotem. Nic složitého. Jeden, červený, se ovládá levým analogem. Druhý, modrý, se zcela logicky ovládá pravým analogem. Takže to byla triviální záležitost - jen přesunout na požadované místo. Sice žádná obtíž, ale může se vám stát, že si spletete v dobré víře analogy, daný robůtek spadne z platformy, na které se pohybuje, a je konec.

Klik pro zvětšení ( Death Squared - recenze)

A lehkost je ta tam s přicházejícími dalšími úrovněmi. Najednou zjišťuji, že jsou zde různobarevné zdi umístěné na platformě. Červeně zbarvenou zdí může červený robot projít, modrý však nikoliv, takže si musí najít jinou cestu. Dlouho na sebe nenechá čekat příchod červených a modrých laserů (jak statických, tak sledujících pohyb jinak zbarveného robota). Robota jiného zbarvení, než je zbarvení laseru, zničí. Chudák modrásek si musí dávat pozor, protože jej červený laser neustále sleduje, a když chce projít oblastí, jenž by znamenala kontakt s laserem, musí zakročit červeňáček, aby laser blokoval. A opačně.

Klik pro zvětšení ( Death Squared - recenze)

No, dále tu máme nášlapná tlačítka způsobující přesun plošin, spuštění pasti či jakékoliv jiné lumpárny. Taktéž si pro nás vývojáři připravili hrátky s vertikálou, takže je běžnou praxí, že jeden robůtek veze druhého na sobě, aby jej převezl na vyvýšenou platformu, kde je jeho cíl apod.

Těch zapeklitostí je spousty a spousty, a s každým novým levelem stoupá náročnost na jejich zdolání. Nutno přiznat, že Death Squared je opravdu náročnou hrou, protože již při prvních levelech se vaše mozkovna bude vařit na maximum.

Klik pro zvětšení ( Death Squared - recenze)

Dva hráči jsou super, ale co třeba čtyři?

Takže Story mod bychom měli za sebou a co tu máme dále? Třeba takový Párty režim... Název může sice naznačovat zábavu, ale možná je to spíše sarkastické označení pro náročnější levely. Důvod je prostý. Do hry se dostanou další dva robůtci - zelený a žlutý.

Ovládání je stejně prosté. Když chcete hnout žluťáskem, je zapotřebí držet L2 + levý analog, zelenáč má R2 + pravý analog. Ano, nejednou se mi stalo, že jsem se spletl, ale to časem (a neustálým opakováním) přejde a zažijete si to. Opět platí to samé, jako minule. První úroveň vás naučí, jak se ovládají nové "přírůstky", a další levely si kladou za cíl donutit vás pouze a jen přemýšlet.

Jo, a pak tu máme poslední třetí režim, jež nám dovoluje Death Squared hrát ve dvou nebo ve čtyřech lidech. Pokud hrajete dva, tak se pustíte do Story modu a každý ovládá jednoho robůtka. Pokud hrajete ve čtyřech, absolvujete levely z Párty modu. Tato možnost je asi nejzábavnější, ale hlavně platí - víc hlav více ví. Zároveň více rukou dává příležitost více pokazit. Dozajista se u toho budete i tak královsky bavit.

Klik pro zvětšení ( Death Squared - recenze)

Podtrženo, sečteno

Death Squared vám (podle mého odhadu) vydrží dlouhé večery. Důvodem může být přílišná náročnost, díky které se u některých levelů zaseknete a neposunete se dál. Možným řešením je, že se na danou úroveň podíváte s kamarádem (kamarády) a spolu přijdete na řešení svízelné situace. Druhou možností pochopitelně je využití Youtube, ale na druhou stranu se připravíte o ten pocit, kdy na něco přijdete sami - to je však již na každém.

Abych to shrnul: přibližně za 500 korun dostanete logickou hru, která prověří jednak vaši šedou kůru mozkovou na maximum, a v případě, že máte parťáka (parťáky) budou se hodit vaše kooperační schopnosti. Tahle hra není o rychlosti ale spíše o rozvážném postupu. Hra, u které se budete zaručeně bavit. Tedy až na hudební doprovod, což je snad jedna z mála věcí, jež mi fakt vadila.

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Stride PR

Klik pro zvětšení ( Death Squared - recenze)Recenzované verze: PS4

PC hry pro vás testujeme na sestavě LYNX

Klik pro zvětšení ( Death Squared - recenze)

SKVĚLÉ
85%
CZECHGAMER
Vcelku náročná puzzle hra pro samotáře i milovníky "gaučového" multiplayeru, která prověří vaši šedou kůru mozkovou.

CGwillWin