Když jsem, zcela neznale, potvrdil šéfredaktorovi, že zrecenzuji Atelier Shallie: Alchemists of the Dusk Sea Plus, absolutně jsem netušil, o co se jedná. Jaké bylo překvapení, když jsem nalistoval Wikipedii a vidím, že jde už o 16. díl dlouhé série a to nepočítám spinoffy. Wow. Série mě naprosto minula. A pokud jsem o ní někdy slyšel, tak jsem to na krásně zapomněl. Tohle bude sranda. Fanoušci doufám prominou, když opomenu zmínit nějakou vazbu na předchozí díly. To "Plus" v názvu značí, že se jedná o port PS3 verze na PS Vita.

Atelier Shallie je závěrečným dílem Dusk trilogie a odehrává se v části světa nazvané Dusk Sea. Svět sužuje naprosté sucho. Moře není moře ale obrovská poušť, po níž se prohání zvláštní lodě a žijí tam nebezpeční draci. Středobodem dění je město Stellard. Ve vysychajícím světě je to jedna z posledních oáz, kde se ještě nachází voda a i oni mají potíže s jejím ubýváním. A do toho vpadnou dvě hlavní hrdinky příběhu. Shallote a Shallistera, obě dvě spojuje jedna malá věc - přezdívka Shallie.

Zatímco Shallote je městská nezkušená dívka, která se živí obyčejnými pracemi pro město a snaží se naučit být pořádnou alchymistkou. Shallistera je úplný opak. Dívka přijíždí do města se svým doprovodem, jako zástupce jejich vesnice, kde vysychá pramen, a hledá pomoc. Je také alchymistkou, ale zároveň úplně neznalá poměrů ve městě. Hned na začátku po lehkém úvodu a stěžejní události se musíte rozhodnout, za jakou z těchto dvou dívčin budete hrát. Tím dostáváme dvě příběhové linky naráz. Samozřejmě se jejich příběhy prolnou a později budou spolupracovat, ale hru můžete hrát buď za jednu nebo druhou.

Já zvolil "vesnickou" Shallisteru, protože v prologu na mě zapůsobila nějak více sympaticky. Její příběh se točí kolem získávání známých, poznávání "velkého" světa, shánění potřebných věcí. Velmi důležité je, že celý příběh je ve hře prezentován takovým lehkým neintenzivním pohledem na svět. Je to naivní, ale v dobrém slova smyslu. Nikde tu nenajdete geroje, který řekne, že zachrání svět a pak si jde na kafe udělat selfie nebo tábořit s přáteli. Vše je takové volné a bez tlaku, skoro bych řekl že banální. A na mě to funguje, nebyl jsem tlačen téměř nikam a v klidu se seznamoval s hrou.

Protože to je ta podstatná část. Je to JRPG jako poleno. Takže počítejte s tím, že je opravdu hodně ukecané. V prvních hodinách budete více mluvit, než opravdu něco hrát. Ale to k tomu patří. Nejrozdílnější částí této hry od ostatních je Alchymie. Jak jsem řekl, obě hrdinky jsou alchymistky. To znamená, že jsou schopné v obrovském hrnci udělat z čehokoliv něco užitečného. V dnešní době se tomu ve spoustě her říká "crafting" systém a je tu rozhodně komplexní. Častou náplní bočních i hlavních úkolů je získat nějaké suroviny a vyrobit z nich něco. Od běžného míchání vody s bylinkami atd. se dostaneme k vyrábění cukrovinek a vylepšování zbroje a zbraní.

Jak stoupá úroveň alchymie vaší postavy, tak se odemykají další schopnosti použitelné při tvorbě věcí. K jednotlivým ingrediencím můžete přidávat schopnosti, které vyvolají další vlastnosti výsledného produktu (třeba Attack+5 atp.). No a když začnete od začátku, že si vyrobíte základní materiál s vlastností a ten použijete na výrobu dalšího předmětu, tak se vlastnosti dědí. Díky tomu máte nepřeberně možností co vytvořit a tahle minihra mě překvapivě chytla. Vyrábím léčivý lektvar pro sebe, použiji ty nejlepší ingredience. Ale když jsem pro místní skupinku lidí, co se mi zdráhali pomoci, vyráběl něco, používal jsem raději odpadky. Není to moc morální, ale výsledek se dostavil.

Zbytek hratelnosti se odehrává v samotném světě. Město funguje jako základní hub, ze kterého vyrážíte skrz mapu světa do dalších lokací. Ty prozkoumáváte a sbíráte suroviny. Když jich nasbíráte dost, můžete spustit speciální hledání a objevit něco více. Hlavně však bojujete s různými zvířaty a monstry. Soubojový systém je intuitivní, jednoduchý a elegantní. Funguje na tahovém principu, kdy pořadí postav a nepřátel určuje jejich hodnota rychlosti. Určujete na koho zaútočit, zda se bránit, použít skill a nebo se přesunout třeba do zadní řady postav. Postav máte v partě více a ty vepředu bojují a ti zadní do boje mohou vstoupit různými způsoby. Při volbě akce vidíte, kam se v pořadí útoků zařadíte, takže lze taktizovat a vyšachovat nepřítele tak, že si ani "neškrtne". Pozdější kombinování útoků a obran všech postav najednou, dokáže zvrátit vývoj bitvy.

S přibývajícími levely postav se rozšiřuje arzenál jejich schopností a možnosti rostou. Už to není jen o základním útoku, ale pracujete s více možnostmi. Podstatná věc je také, že když se vám v boji daří a uštědříte nepřátelům dost ran za sebou, naplní se ukazatel Burst a automaticky se spustí takový "rage" mód, kdy po několik útoků jsou vaše postavy mnohem silnější. Na třicátém combat levelu (levely jsou oddělené alchemy a combat) získají postavy také Ultimate útok. Prostě všechno opravdu v takovém klasickém JRPG hávu. Ale podstatné je, že je to zábava a je to dostatečně komplexní systém.

To, že je bojový systém i systém pohybu po světě rychlý, naprosto skvěle nahrává verzi pro PS Vita. Vůbec není problém, že je to hra na desítky hodin. Dá se v klidu vytáhnout z tašky a dát si několika minutovou session. Projdete pár lokací, pár soubojů a zase hru schováte. Lokace jsou maličké a jejich vyčištění je opravdu otázka pár minut. Z toho plyne možná malá výtka, že někdy v půlce příběhu jsem měl pocit, že lezu do stejných lokací pořád a pořád. Skoro bych řekl, že by hře slušel nějaký generátor dungeonů, který by vůbec nebyl složitý a přece jenom by trošku lokace oživil. Ale opravdu mírná výtka, protože jsem se při plnění úkolů bavil. Jen je třeba počítat s tím, že někdy je potřeba typický JRPG grind.

Úkoly hra organizuje v takzvaném Life Tasks systému. Tady je jasně vidět, co je klíčový úkol pro postup do další kapitoly a co jsou boční aktivity k růstu vašich schopností. Úkoly zahrnují běžné vraždění monster nebo získání určité suroviny. Později samozřejmě i výroba mnohem náročnějších surovin a předmětů. Crafting tedy alchymie je tu opravdu podstatná část. Postupem času se do party nabalují další postavy. Každou z nich můžete vybavit lepším brněním, zbraněmi a příslušenstvím - klasika. Shallie má ještě Search Bag, kam je třeba naskládat věci, které ona může použít v boji. Od léčivých lektvarů, po bomby nebo další vyrobené věci.

Zastavit se musím také u technické stránky hry. Nemohu přímo porovnat, zda nějak utrpěl převod z PS3 na Vitu, ale hra vypadá pěkně. Ano, na prostředí světa je vidět, že počet polygonů je menší a textury postrádají detail, ale u postav vše bez kompromisů. Ty ve svém anime cell-shaded stylu září a jsou nádherné. Detailní kousky oblečení a barevná paleta dělá ze hry opravdové po koukání. Stejně dobře zpracovaná jsou monstra, takže trpí pouze to okolí a to hře odpustím.

Co se mi hůře odpouští je, že někdy při pohybu ve světě klesá počet snímků pod únosnou hranici. Hru to nijak neovlivňuje, protože se v tom světě neděje nic, co by vyžadovalo rychlou reakci (snad jen to, že můžete švihnout do protivníka a tím získat šanci na menší výhodu v boji). Ale pokud je někdo citlivý, uvidí to a je to nepříjemné. Co je však skvělé, že nahrávací časy jsou minimální. Hra nabízí fast travel bez jakýchkoliv "vofuků". Stačí zmáčknou R a vybrat kam chcete škočit. Pár vteřinový load a jste tam. Vedle toho by se některé slavné hry měly stydět, skvělá práce. Jinak je hra z velké části nadabovaná, což je také příjemné.

Musím říci, že jsem sám sebe překvapil. Úvodní hodiny ve mně vzbuzovaly nejistotu, "o čem sakra budu psát". Pak se hra rozjela a já propadl všemu, co dělá dobře. I ten banální a naivní svět alychymistických holčiček mi nějak přirostl k srdci a bavil mě. Nenáročnost příběhu působila relaxačně a to mi vyhovovalo. Tohle vše samo o sobě znamená, že hra splnila základ, co mají hry dělat - zabavila mě. Navíc to, že je na PS Vita, považuji za velký bonus a díky skladbě hry na tuto platformu sedí jak "prd.. na hrnec".

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme KOEI TECMO