Že by videoherní svět trpěl nedostatkem 2D plošinovek se opravdu říct nedá. Je jich opravdu celá řada, a každý měsíc přibývají nové a nové kousky. Téměř jak na běžícím pásu. Potom je ovšem trošku složité si vybrat tu správnou, která se odlišuje od těch ostatních, a tak trochu vybočuje z davu, buď svým neopakovatelným zpracováním, jak se to třeba povedlo letos Unravel nebo Inside anebo musí tvůrci přijít s něčím ojedinělým. Pokud se ničím neodliší, tak je hra nejspíše předurčena k upadnutí k zapomnění, a to i bez vyzkoušení – ledaže by hra měla štěstí na bohaté studio, jenž by zafinancovalo pořádnou marketingovou kampaň.
No a dalším takovým přírůstkem do party 2D plošinovek je výtvor od borců ze studia Fiddlesticks nesoucí nevšední název – HUE. Ano, tak jednoduše a prostě HUE. Pozor nepleťte si s vietnamským městem, ale toto je vskutku videohra, která nás očaruje a už teď vám mohu prozradit, že na ní budu rád vzpomínat.
Tohle nemá být opravdu žádný dvojsmysl, ale spíše mé menší rozčarování nad velikosti samotné hry. Při stahování jsem nemohl uvěřit vlastním očím, když se mi zobrazilo necelých 300 MB. Vždyť touto velikostí se honosí některé uložené pozice velkých AAA her. Tak malá velikost je příjemným faktem, protože jsem na hru nemusel čekat dlouhé minuty nebo hodiny než se mi stáhne a budu se moci pustit do dobrodružství, takže jsem si nestačil ani odskočit pro pití a už jsem mohl začít pařit.
Tohle uvádím jen pro pořádek. Pojďme se pustit do černobílého světa. Alespoň takhle to na počátku vypadalo, nicméně to se za chvíli změní. Na rovinu vám však musím říct, že příběh a veškerý balast na který jsme zvyklí u her (bez ohledu na jejich velikost) se zde nekoná.
Sice zde příběh je, ale za srdce vás určitě nechytne ani nikterak neuchvátí. Ujmete se postavičky Hue, jenž se má za cíl dozvědět, že svět není jen černá a bílá, ale nabízí spoustu jiných možnosti. Sice na výběr nedostanete ani jednou, ale barvy zde zastupují určitou paralelu s lidským bytí. Ve své podstatě je to spíše filozofické rozluštění, jenž vás na konci čeká, ale v tom se nejspíše nikdo z hráčů nebude nijak zaobírat, protože jeho prezentace není nikterak úchvatná.
Těžko říct, že by to bylo tím old-schoolovým nádechem, jenž je jasně vidět na každém kroku. Vývojáři HUE prezentují jako by hra byla ze zlatého období 8bitových her. Fakt na veškerý balast nebo líbivá a leckdy na vývoj drahá pozlátka okolo kašlou a jdou do toho po hlavě díky jedné věcí, kterou jsem ještě ve hře natolik neviděl.
Jak jsem výše uvedl, svět není jen černobílý, ale skládá se ze spousty barev. Ty postupně nacházíte, až se jejich paleta zastaví na čísle osm. Ty si postupně můžete měnit pravou analogovou páčkou. Ale je zde základní otázka, proč byste je měli měnit? Odpověď je prostá. Kdykoliv změníte barvu, změní se barva prostředí a zakryje tak stejnobarevné překážky. A samozřejmě odkryje jiné, jež byly předtím skryty předchozí barvou.
Měnění barev jako základ 2D plošinovky zní možná až příliš triviálně, ale dokáže to zabavit na docela dlouho. Každopádně je to vcelku inovativní prvek, za který vývojářům dávám palec nahoru a oceňuji jejich odvahu..
Herní doba je okolo šesti hodin, což sice není nic závratného, ale také to není žádná hodinová tragédie. Vynaložený čas na dokončení HUE berte opravdu velmi sporadicky, protože závisí na vašich schopnostech řešit zapeklité puzzly.
Na začátku jde o hádanky jednoduché, kdy například použijete modrou barvu, aby se vám odkryla oranžová bedna, kterou posunete pod římsu a máte cestu k dalšímu hlavolamu volnou. Po chvilce však už měníte jednu barvu za druhou při přeskakování postupně mizících ostrůvku pod nohama, kde se projeví vaše hbitost.
S tím souvisí i jedna výtka, kterou mám vůči HUE. Což je samotný způsob měnění barev – pravou analogovou páčkou musíte opravdu velmi citlivě používat, protože mnohdy se mi stalo, že jsem nechtěně zvolil jinou barvu, než byla zapotřebí. Naštěstí smrt zde není řešena nijak tragicky a ocitnete se na počátku řešeného puzzlu.
HUE má pochopitelně své chyby, jako třeba ne příliš bohatý příběh nebo absence líbivého balastu okolo, ale vývojáři sází především na vybroušenou hratelnost, která přináší hádanky založené na barevném spektru. Za zmínku stojí soundtrack, který není nijak vtíravý, nýbrž perfektně dokresluje podtext celé hry. Pokud patříte k milovníkům tohoto žánru, určitě neváhejte a do HUE zainvestujte a dostanete pořádnou porci zábavy, jenž prověří vaší šedou kůru mozkovou a bystrost vašich reflexů. Ovšem pokud hledáte, dech beroucí grafiku a srdcervoucí příběh, tak sáhněte raději jinam.
Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Evolve Terminals
