V loňském roce patřilo oznámení For Honor k tomu příjemnějšímu, co nám nabídla tisková konference Ubisoftu. I nás v redakci tato hra natolik zasáhla, že jsme jí věnovali několik málo řádků v našem preview, které můžete najít zde. Tehdy Ubisoft prezentoval For Honor vysloveně jako multiplayerovou řežbu. Nicméně tvůrci dodávali, že hra bude obsahovat i singleplayerovou složku.
Osobně jsem si říkal, že hra pro jednoho hráče bude spíše pro pořádek, ale jinak se bude vysloveně jednat o on-line záležitost pro více hráčů. No, a letos nám Ubisoft u příležitosti tiskové konference na E3 pro změnu ukázal onu singleplayerovou složku hry. A hned takhle zkraje musím říct, že tu nemusí být jen do počtu položek v hlavním menu. A můj pohled se na hru od loňska krapet změnil..
Ve For Honor se střetávají tři naprosto odlišné "frakce": rytíři, Vikingové a samurajové. Na první pohled je jasné, že se historicky tito zástupci jednotlivých národů nemohli nikdy potkat. Vývojáři totálně kašlou na historická fakta a tuto "dějepisnou anomálii" prezentují ve svém fantasy svébytném podání. Ale co na tom? Takové pokusy už videoherní svět pamatuje, a nedopadlo to úplně špatně.
Střed, svár, prvopočátek všeho je zapomenut. Válka pokračuje po tisíce let a generace po generaci bojovníků se utkávají za své barvy, aby další nová příchozí generace válečníků věděla ještě méně o původu těchto zuřivých soubojů. Cesta k míru je daleká a klíčem k ní může být důvěra. Ale na důvěru zde není místo ani čas.
A v této nelehké době se pouštíte do dobrodružství za rytíře, Vikinga nebo samuraje. Během tiskovky nám Ubisoft ukázal, jak by kampaň mohla vypadat za Vikinga. V průběhu letošní E3 byla možnost si zahrát také za rytíře a bránit svůj hrad. Ať ale hrajete za kohokoliv, jedno je společné. Není zde žádná mapa, kde by bylo vyznačené bambilion, a jedna sběratelská věc, žádné věže, jimiž byste si odemykaly části mapy apod. For Honor se tedy naprosto vymyká z palety her, které známe od Ubisoftu, a punc univerzálnosti her, jak jej známe od tohoto vydavatele, zde vůbec neplatí.
Tedy vaše cesta za slávou a možným bohatstvím je vystavěná koridorovým prostředím. Zní to možná staromódně, ale i tato možnost nabízí dokonalé zážitky – třeba série Uncharted to dokazuje v plné míře. V praxi se chvíli prodíráte vřavou slabších protivníků, které odhazujete jedním mávnutím meče, abyste se za chvíli zastavili u silnějších borců. Ty už nesrazíte jednou ranou. Čeká na vás lítý souboj muže proti muži. Ten si již můžete „uzamknout“ tak, abyste nemuseli řešit nic jiného než vašeho protivníka. Po pár odehraných soubojích se dostanete k checkpointu, který vám krom uložení hry doplní zdraví na maximum. Občasné prostřihy doprovodných animací jsou samozřejmostí, které dopomáhají při vyprávění příběhu.
Co musím ocenit již v současné fázi vývoje, je grafické ztvárnění hry, které nejenže vypadá moc líbivě ale taktéž běhá jak švýcarské hodinky - bez jakéhokoliv zaškobrtnutí. Ale známe Ubisoft, takže rád si počkám až na finální verzi hry, kde se nám snad vyhnou nějaké výrazné poklesy zobrazovací frekvence nebo některé jiné nehezké bugy, které by kazili dojem z hraní. Anebo tu máme ještě třetí možnost. Že by došlo k downgrade grafiky, což už tu také nejednou bylo, že?
Stejně jako loni tak i letos na E3 byl For Honor k zahrání. Zatímco minulý rok byl k dispozici mulťák, letos byla možnost vyzkoušet právě onu zmiňovanou kampaň. Ti, již hru mohli vyzkoušet, se ve většině případů shodují v názoru, že For Honor patřilo po technické stránce k tomu lepšímu, co tento rok E3 nabízela.
Ale na čem se shodují všichni, je dokonale vybalancovaný a přitom nikterak náročný soubojový systém, na kterém celá hra stojí. Můžeme jej srovnávat se soubojovým systémem v Kingdom Came: Deliverance od Dana Vávry. Nicméně, ten je až přespříliš komplexní a sofistikovaný, takže nemusí sednout úplně každému.
Zde stačí pouze jednou analogovou páčkou ovládat pohyb vašeho hrdiny a druhou směřovat váš meč k obraně nebo útoku. Jsou tři směry, na které si musíte dávat pozor – zleva, zprava a ze shora. Posléze stačí páčkou pohnout a váš bijec změní úchop meče, a v případě úderu na stranu, kde držíte meč, je protivníkův úder automaticky vykryt. Nemusíte tudíž nic mačkat. Pro útok je již pochopitelně nutné nějaký ten „čudlík“ zmáčknout. Ale rychlé a bezhlavé mačkání vám moc nepomůže…
Souvisí to s tím, že souboje jsou mnohdy taktické, a soupeř vám může lehce vykrýt úder a následně vám jej vrátit na nestřeženou stranu. A i když se vám v souboji daří, a cítíte, že máte převahu, máte neustálý strach z toho, že váš sok vás může nějak zaskočit a obrátit tak souboj ve svůj prospěch.
Krom toho, že sami vidíte, jak váš oponent drží meč v ruce, a kterou stranu si kryje nebo odkud můžete čekat útok, vám dopomáhá i uživatelské rozhraní. To vše ikonicky naprosto jednoduše shrnuje. Když to řeknu takhle, může to vše působit velmi triviálně. Ale opak je pravdou. V jednoduchosti je síla, a soupeři na vás zkouší různé fígle, abyste byli zmatení. Pro fajnšmekry by ovšem nebylo od věci mít možnost vypnout právě toto rozhraní, aby si vše mohli řešit jen na základě postoje soupeře. Na E3 tato možnost nebyla, snad se jí dočkáme ve finální hře.
Pokud si vás tato řezničina omotala kolem prstu, tak jako mě, a to i navzdory tomu, že ještě nevyšla, myslím si, že je opravdu na co se těšit. Úplně původně jsem si říkal, že od For Honor můžeme čekat jen multiplayer, ale po letošku si nemyslím, že kampaň bude hrát druhé housle. Minimálně tu bude jako příprava na ty nekonečné souboje v on-line.
Už teď se k nám valí další informace s novinkami jako třeba, že vývojáři budou po dobu jednoho roku vydávat obsah, který bude součástí season passu. Co ovšem bude obsahovat, je zatím utajeno, ale je pravda, že na to je ještě brzy, protože datum vydání je stanovené na 14. února příštího roku.
Ještě si neodpustím jednu spekulaci, jež se mihla na internetu o tom, že hra by mohla podporovat split-screen. Já jen doufám, že právě u For Honor nepředvede Ubisoft nějaký ten kiks, jak se to stalo už mnohokrát.
