Jako fanoušek veškerých sportů jsem rád za jakoukoliv předělávku do virtuálního světa videoher. Na neúrodu si vskutku nemohu stěžovat, protože fotbalem, basketbalem nebo hokejem se to jen hemží každým rokem v dostatečné míře. Ale házená, tak ta tu snad ještě pořádně nebyla. Proto jakmile jsem spatřil, že Handball 16 byla opravdu v tichosti uvedena na trh bez jakýchkoliv velkých marketingových kampaní, nesmírně jsem se těšil, až mi spočine v rukou, abych se jí mohl „podívat na zoubek“. Tak se pojďme bez dlouhého otálení mrknout, jak se Handball 16 hraje.

Mé natěšení vystřídalo zklamání již během několika málo minut. Už během prvního zápasu jsem tušil, že je něco špatně. Nerad bych vám kazil iluze, ale hratelnost nedosahuje ani zdaleka dnešního průměru v jakýchkoliv jiných simulacích. Zcela upřímně si uvědomuji, že házená je drsný sport plný kontaktů a všemožných strkanic mezi hráči, což je pro vývojáře vždy výzva vymyslet a hlavně zrealizovat systém, který by přinesl parádní požitek z hraní. Ale jak víme třeba z NBA 2k16 a jim podobných, je to možné. V tomto případě se to tvůrcům z Eko Software moc nepovedlo, tedy téměř vůbec nic.

V ideálním případě je zapotřebí během zápasu docílit týmovou kombinací toho, abyste se aspoň jedním hráčem dostali za hradby těl bránících své ochranné pásmo, a posléze jim prostřelili brankáře a vstřelili branku. To tvůrci vyřešili po svém. Stisknutím jedné ze směrových šipek se vám na palubovce zobrazí indikátory, kudy s hráčem musíte běžet a kdy přihrát... A tak si v rychlosti kombinujete, až se v daný okamžik jednomu hráči v cestě objeví ukazatel střelby. Pokud se vám podaří dostat až do této fáze, je fajn, že se hra na chvíli zpomalí a vy máte možnost zamířit, a kam chcete vystřelit. Takovýto systém kombinací dává i docela smysl v tak rychlé a dynamické hře, i když to působí velmi zastarale. Individuálně to sice můžete zkusit taktéž, ale ve většině případů narazíte do soupeřovy obrany, tedy jako v reálném zápase.

Co mě ale vysloveně vytáčelo, bylo chování jednotlivých hráčů a míče. O fyzice nemůžeme téměř vůbec mluvit. Balón na mě působil, jako kdyby byl kus cihly, která je shodou okolností kulatá, ale vůbec se tak nechová. Po dopadu spadne na zem a téměř se neodrazí k sebemenšímu poskoku. Po dopadu je jasné, kdo se míče ujme, i když je u něho hromada hráčů. Vy jen čekáte, až jej zpomaleně vezme onen hráč. Dravost a touha ukořistit míč zde bohužel absolutně chybí, resp. tyto prvky vývojáři do hry nejspíše vůbec nezakomponovali.

S tím souvisí i další věc: osobně si myslím, že nejsou brány v potaz jednotlivé atributy některých hráčů. Všichni se chovají téměř totožně. A je jedno, jestli zrovna střílí Filip Jícha (který mimochodem ve hře nemá ani fotografii) nebo některý hráč z druhé ligy. Rozdíl mezi jednotlivými týmy je snad jen v rychlosti, se kterou AI kombinuje. Ještě si neodpustím jednu připomínku k umělé inteligenci: nemůžete si nastavit obtížnost. Pokud jste začátečník, budete dostávat jeden gól za druhým, a až ovládnete mechanismy hry, budete drtit kohokoliv na požádání.

Jestli si myslíte, že Handball 16 zachrání prezentace, přiblížení se televiznímu zpracování, dech beroucí komentář či cokoliv jiného, tak si opět nemohu odpustit několik podstatných výtek. Začneme pěkně po pořádku. Během zápasu jsem se nemohl zbavit pocitu, že v hale krom borců snažících se hrát házenou téměř nikdo jiný není – skandující publikum a veškerý ten ansábl kolem, na to zapomeňte! Pokračujeme: na hřišti - jednotlivé týmy nemají alternativní dresy – jednoduše řečeno narazíte na zápas, kde budou mít oba celky velmi podobně modře zbarvený dres, což působí hodně chaoticky.

Ale ať jen nekritizuji. Opakované záběry jsou relativně v pohodě, jsou tam, kde bych je očekával, tedy po hezkých kombinacích. Zápas je doprovázen průměrným komentářem. Nic převratného, ale na poměry hry to stačí.

Pokud jsme v minulosti kritizovali některé tituly za nedostatečný herní obsah (NHL 15 apod.), tady je ořezán na úplné minimum. Krom sehrání jednoho zápasu proti AI nebo proti živému oponentovi (kterého mi to ne a ne najít) si můžete vybrat režim sezóny nebo se pustit do kariéry s jedním hráčem, a to je vše. Co do počtu týmů, máte na výběr vždy ze dvou nejvyšších lig ze Španělska, Francie, Německa a Dánska, žádné jiné ligy nejsou zastoupeny - ani národní týmy.

Je mi opravdu líto, že musím udělit hře tak nízké hodnocení, ale v porovnání s ostatními sportovními simulacemi je Handball 16 jako jejich chudý příbuzný, a to i přes to, že vydavatel za něj chce zaplatit stejně vysokou částku jako za kterýkoliv jiný AAA titul. Pokud by cena titulu byla na úrovni indie her (okolo 500), potom by se samozřejmě dalo na věc pohlížet jinak. V tuto chvíli je jedinou předností Handball 16 fakt, že jde o simulaci házené, a to je za tuto částku zatraceně málo.

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Neutron Games