Jsou tomu již bezmála dva roky, co světlo světa spatřila hra State of Decay na platformě Xbox 360. Tento titul mohli poprvé v červnu 2013 spustit právě majitelé této konzole a vývojářský tým z Undead Labs se mohl naplno věnovat verzi pro PC, která opustila Early Access na Steamu v listopadu téhož roku. Nyní se však píše rok 2015 a Undead Labs se rozhodli dobýt se svou patrně nejznámější hrou i novou generaci konzolí, jmenovitě tu ze stáje Microsoftu, Xbox One. Na tuto platformu hra vychází již 28. dubna v Americe, v Evropě poté o pár dní později, konkrétně 1. května. A cože se to na nás vlastně valí? O tom se dočtete v naší dnešní recenzi.
Pakliže jste původní titul na X360 nehráli stejně tak jako já, je dost možné, že vlastně nevíte, do čeho jdete. Jediné, čeho jsem si byl vědom v době mé žádosti o přidělení hry k recenzování, byl fakt, že se bude jednat o open-world hru plnou nemrtvých, v čemž se moje očekávání stoprocentně naplnilo. Vžijete se do role prodavače Marcuse Campbella, který se po cestě z ryb se svým přítelem Edem Jonesem ocitá na území obývaném nechutnými oživlými mrtvolami. V tomto okamžiku začíná vaše dobrodružství a je jen na vás, jak se vaše hra bude rozvíjet a jakým směrem se budete ubírat. V tomto autoři rozhodně nelhali. Herní svět je skutečně obrovský a hráči nabízí rozsáhlé možnosti, kam se se svou postavou vydat. State of Decay ovšem samozřejmě není jen o průzkumu. Tento titul je, ač se to na první pohled nezdá, poměrně slušně propracované RPG s akčními prvky, kdy hlavním cílem hrdiny není hru dohrát, ale hlavně přežít. A že hlavně tento úkol vám v pozdějších fázích hry dá pořádně zabrat, to ani nemusíme připomínat. Kromě prozkoumávání budete také muset využívat stealth prvky, budovat si svoji základnu, rozšiřovat komunitu přeživších, sbírat suroviny, jídlo, zbraně a mnoho dalšího. Variabilita, ta je hlavním elementem této hry. Nejde tak ani o to, co vám diktuje hra, abyste dělali. Jde o to, co chcete dělat vy sami. Chcete zachraňovat přeživší? Ano, tyto mise tu jsou v hojném počtu. Chcete budovat základny na vzdálenějších místech? Prosím, jak je libo. Zkrátka žijte a přežívejte v tomto světě dle vlastních pravidel.
V předchozí pasáži jsme se v hrubých rysech seznámili s hlavními principy hry. nyní se pojďme podívat, zdali si právě tento titul zasloužil port do moderního kabátku a jak se to celé zkrátka povedlo. No, kde začít. První věcí, čeho si hráč všimne, je zajisté grafické zpracování. U něj by bylo nejspíše vše v pořádku, kdyby ovšem… Inu, jinak, hra běží nativně v rozlišení Full HD, nicméně o frekvenci snímkování se tu raději zmiňovat nebudu. Jednak to sice nemám přesně změřeno, přiznávám, ovšem to, jestli je hra plynulá či ne, rozezná i můj dvouletý syn. Pokud se o samotě pohybujete po světě po svých či v automobilu, je všechno v naprostém pořádku a FPS se šplhají ke stabilní, poměrně vysoké, úrovni. Ovšem co v situacích, kdy se na vás řítí horda zombií, popřípadě hodíte smyk v písečné polopoušti? To je jedním slovem hrůza. Z čiré zvědavosti jsem nakoukl do hodnocení původní verze hry na zahraničních webech a bohužel se moje obavy potvrdily. Letošní port sice běží na mnohem výkonnější mašině, ale i přesto si s sebou přinesl naprosto stejné nedostatky jako jeho starší předchůdce. Jsou popisovány přesně ty samé momenty, ve kterých hra nehratelně cukala i tehdy, občas se vám dostane i nepříjemného doskakování všech možných objektů v okolí, a to rozhodně není to, oč byste stáli, když vám zrovna jde o holý život. Nemyslím si, že by se jednalo o něco, co neodstraní pár patchů, ale bývalo by se dalo předpokládat, že na toto si autoři dají obzvláště pozor. Bohužel, nedali. Sice se dušují, že oproti předchůdci získala hra nové efekty nasvícení, stínování a nové textury, nicméně rozhodně bych upřednostnil raději optimalizaci původního kódu.
Samotný open-world, v dnešní době také velice populární termín, je také vcelku zavádějící. Pravdou je, že můžete vyrazit na „výlet do neznáma“ prakticky kamkoli si usmyslíte, nicméně bugů a nelogičností je tu vskutku nepočítaně. Co opravdu nepotěší, jsou například situace, kdy se proháníte po lese v obrovském SUV a najednou BÁC. Auto hodí přemet, vy jste z něj katapultováni (mimochodem perfektní prvek) a jdete se podívat, co že se to vlastně stalo. Aha, to byl půlmetrový plůtek, co si tu někdo postavil… Případně když si tak běžíte přes les a naprosto nesmyslně se zaseknete v textuře keříku, který by průměrný člověk s ledovým klidem překročil. Takovýchto „zábavných“ situací si skutečně užijete dostatek.
Celkově destrukce a interakce s okolním prostředím skutečně nejsou zpracovány tak, jak bychom v současných hrách rádi viděli. Ano, jedná se o remaster původní hry, nicméně i s tímto prvkem si mohli vývojáři pohrát a nenechat tak jediným rozbitným materiálem ve hře pouze sklo. Když totiž proskočíte skleněnou výplní okna, to se rozsype naprosto báječně.
Samotný arzenál zbraní čítá 99 kousků, mezi nimiž najdeme jak ty studené, tak i palné. Není tak problém rozštípnout lebku nemrtvému hokejkou či baseballovou pálkou, nebo je naopak postřílet samopalem či brokovnicí. U střelných zbraní je nutné věnovat maximální pozornost počtu nábojů v inventáři, jelikož těch není nikdy dost. Mojí nejoblíbenější a také asi nejefektivnější zbraní je vždy jedno z mnoha vozidel, rozmístěných po mapě. Vybavuji si momenty, kdy mi hra zahlásila, že se ke mně žene horda zombií a já zrovna seděl v autě. S gustem jsem si to namířil do hloučku bezhlavě utíkajících zombií a rázem bylo po hordě. Oproti tomu v situaci, kdy vozidlo nebylo mání, jsem se téměř vždy pořádně zapotil. Jednotlivé souboje s nabíhajícími protivníky jsou poměrně svižné, pakliže jich ovšem není moc. To se opět dostavuje známé trhání obrazu a tak nezbývá než bušit do tlačítka X a doufat, že někoho trefíte.
Nikoliv. Verze pro nový Xbox je obohacena i o dodatečný obsah, který je, stejně jako v původní hře, náplní DLC s názvy Breakdown a Lifeline. Navíc byly do hry implementovány nové výzvy a achievementy a setkáte se i s novými zbraněmi, skiny vozidel, postavami či se budete moci zaposlouchat do zbrusu nových hudebních skladeb.
Majitelé původní Steam či X 360 verze hry poté budou mít možnost využít slevu ve výši 33 %, a to až do 30. června letošního roku. Navíc také získají bonusovou postavu v podobě indické dívky Gurubani Kaur, jejíž hlavní devizou bude brilantní ovládání prastarého indického meče.
Ve své podstatě se nejedná o špatnou hru, jak by se po prvním přečtení samotné recenze mohlo zdát. Stále se však nemohu zbavit dojmu, že vývojáři se sice zaměřili na vylepšení původní verze na úkor stabilizování a vyladění chyb, kterých se dopustili před dvěma lety. Jestliže jste titul State of Decay nikdy nehráli a máte rádi zombie apokalyptické zasazení, určitě jej vyzkoušejte a udělejte si obrázek sami. Nicméně dle mého názoru jsou dnes na trhu již mnohem kvalitnější kousky, u kterých se nebudete zbytečně stresovat díky nedodělkům.
Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Microsoft s.r.o.
