Z hororů mám hrůzu. Podle příruček bych tedy měl být ideálním konzumentem tohoto žánru, protože u mě vyvolává přesně ty emoce, které by horor vyvolávat měl. Právě kvůli tomu ale většinu her typu Outlast prostě přecházím. O to víc mě míjí současný trend zombie her, které se z ničeho nic vyrojily jako houby po dešti.

Někdo patrně zavětřil díru na trhu a z ní se krátce nato vydrápalo na povrch tisíce nemrtvých. Ti pak útočí pod rouškou atmosférických (viz zmíněný Outlast) nebo ryze survivalových (Left 4 Dead) titulů nikoliv na naše maso, ale především peněženku. Dying Light nabízí zajímavé propojení obojího.

Polští Techland jsou patrně na vrcholu. Poté, co se proslavili westernovou sérií Call of Juarez, pootevřeli hororová dvířka a v roce 2011 z nich vypustili Dead Island. Výbornou survival pecku, která žánr uchopila po svém a s velkým nadhledem si došla pro vysoká hodnocení. Druhý díl už ale přepustili německým tvůrcům pod patronátem Deep Silver, tudíž se jim jejich vlastní dílo náhle stalo konkurentem.

V tuhle chvíli mají ve Wroclawi kromě téhle hry rozdělanou ještě novinku Hellraid. Přesto se pánům a dámám na sever od našich hranic povedl zajímavý kousek: přivést na Gamescom v premiéře plně hratelnou demoverzi svojí hry. To nebývá zvykem v případě, že je datum vydání nastaveno až na příští rok, v tomto případě na únor.

Na prezentaci se scházíme v malém množství novinářů, což vývojáři vysvětlují tím, že bude nutné se spojit do dvojic, které si pak zahrají jednu část mise. Dying Light je hra s otevřeným světem a dynamicky se střídajícím počasím. Ve dne tedy bude vaším cílem připravit se na noc, která se samozřejmě pěkně protáhne kvůli bojům posledních zbytků lidské populace s nemrtvými monstry. Hra jde kromě toho s dobou a nabízí docela široké možnosti „socializace“. To především znamená, že temnotu a zombie v ní skrytá nebudete zdolávat sami.

I proto nás hned tvůrci seskupili do dvojic. Každá z nich bude mít jasný úkol: podpálit budovu, čímž dát vědět ostatním přeživším, že v téhle části města jsou stále ještě nenakažení lidé; dostat se ven z budovy a následně se utkat s nočními monstry a u toho se snažit zničit zárodky epidemie. Bude to docela fuška.

Gamescom 2014

speciál

CzechHater: Gamescom špeciálRedakce

Gamescom 2014

video

Metal Gear Solid V se záběry ze hry více hráčůLukáš Koňařík

Asi nejvíc zaujme samotný pohyb. Dying Light je klasickou FPSkou, přesto ale dovoluje dostat se na místa, kam bychom se za normálních okolností neměli šanci procpat. Díky tomu tedy působí daleko víc dynamicky. Bohužel jich ale není tolik, abychom z ní měli podobný pocit jako třeba při hraní Mirror’s Edge. Byť městská zástavba, v níž se příběh odehrává, si o syntézu parkouru se survival hororem přímo říká.

Kromě monster řešíte samozřejmě i problémy s vlastními zbraněmi a tělem. Zbraně se opotřebovávají a tělo rovněž. Pakliže jste zadýchání, automaticky to znamená, že nebudete schopni udeřit nepřítele větší silou. Pakliže je opotřebovaná zbraň, nezpůsobí tolik škody jako čerstvá. To jsou však prkotiny ve srovnání s tím, co se stane, když se na scéně ukáže takzvané Night monster.

Noční monstrum totiž představuje jakéhosi alfa-bosse. Ovládat ho dokonce může úplně jiný hráč. Monstrum vydává typicky pronikavé zvuky a není vidět. Jediný způsob, jak ho zahlédnout a lokalizovat, je za použití ultrazvuku. Na mapě se pak objeví jeho poslední poloha. Když ho pak někde skutečně spatříte, je nutné na něj posvítit UV lampou, čímž zpomalíte jeho pohyb a můžete se pokusit ho zničit.

Do toho navíc ještě musíte systematicky ničit ony zárodky, což celou situaci značně tíží. Právě proto se hodí kooperovat se svým parťákem. Jeden zaměstná monstrum a druhý se neohroženě vydá za ničením infekce, což potom vede k bonusovým bodům. Tvůrci si hodně materiálu šetří, o tom není pochyb. Dying Light může být průměrnou hrou, stejně jako velkým průměrem, který si nedokázal proklestit cestu skrz DayZ. Zatím tomu ale nasvědčuje máloco.

Opodál místnosti pro prezentace postával agilní chlapík Maciej Binkowski, jeden z hlavních designérů Dying Light. Sám se nabídl, že nám, jakožto sousedům „s tím super pivem“ odpoví na jakékoliv otázky ohledně hry

Je to FPS survival hra zasazená do celkem rozlehlého otevřeného světa. Den se střídá s nocí, takže zatímco přes den jste docela v pohodě, v noci se stáváte kořistí. Nepřátel je docela hodně a musíte se tedy neustále hýbat. V noci to je navíc ještě nebezpečnější. Čeho si ale hodně ceníme, to je naše svoboda pohybu. Prostě se můžete chytnout úplně všeho.

Přichystali jsme ho docela velký. Sice o něm nemůžu v tuhle chvíli moc mluvit, ale stoprocentně vám jeho dohrání zabere aspoň 15 hodin. Už brzy představíme hlavní postavy a detaily.

Dying Light je postaven na kooperaci hráčů. V čem spočívají výhody tohohle rozhodnutí?

Můžete se dát dohromady až se čtyřmi přáteli, se kterými můžete hru buď celou projít, nebo je jen přizvat do určité části, která vám třeba nejde vyřešit. Tady na Gamescomu ukazujeme coop demo úplně poprvé, aby si jej lidé mohli vyzkoušet a posoudit. A k tomu se navíc mohou hráči libovolně připojovat coby „noční monstra“ a dělat vám potíže.

Dnešní trend velí dělat stále víc a víc zombie her. Čím se Dying Light liší od ostatních?

Hlavně tím, jak se staví k žánru FPS. Jestli si vzpomínáš na Wolfensteina, tak ten v sobě třeba ještě vůbec neměl tlačítko pro skákání. Pak přišly hry jako Duke Nukem, které ustálily názor, že skákání v základní podobě by prostě v fpskách mělo být. Když nemůžete skákat, tak hra za moc nestojí. Od té doby to tak prostě je. A budoucnost FPSek podle nás spočívá právě ve svobodě pohybu, takže se v tomto směru snažíme hráčům Dying Light vyjít hodně vstříc.

Nějak tak. Prostě veříme, že právě čím svobodněji se bude hráč cítit, tím lépe.

Když pominu svobodu pohybu, o které jsme už mluvili, tak je to třeba sbírání věcí, co najdete roztroušené po mapě. Rovněž bych vypíchnul střídání dne a noci. Ale především je to onen dynamický pohyb hráče. V jiní hře, kdykoli přijdete k nějaké zdi a nemůžete na ní vyskočit, tak je to pěkně frustrující. U nás můžete. A to je dle mého přelomové.