„Alkohol jest metla lidstva“, řekla kdysi prababička - a to se ani nedožila doby, kdy dvanáctiletí zametají dnes a denně. Čas postoupil a dnes se za metlu lidstva (mimo jiné „výdobytky“ moderní doby, jako třeba slepičí kašel nebo americký pan křovák) považuje globální oteplování. Za slušnou facku bych považoval posledních pár týdnů, kdy ze čtyřicítek ve stínu jsme se propracovali až ke sněhu v Krušnohoří a to už není, jářku, žádná fun. Od Crisis k Lost Planet, řekl by DX10 nadšenec .

Nicméně současné meteorologické podmínky, kdy „leje jak z konve“ od úsvitu do soumraku, a leckde i mnohem déle, nás hráče přímo vyzívá k rozjetí něčeho trvanlivějšího, nejlépe něčeho obsahujícího dávku slunných pláží a polonahých div, abychom si to počasí, které je k lidstvu trochu milosrdnější, než 80% vlhkosti vzduchu a 110% promočenosti povrchu, udrželi alespoň v našem podvědomí o trochu déle, protože záplavy, kterých se jistě ještě dočkáme, než se země naplno dotkne berla Mrazilka, rozhodně nikomu deltu tropického Nilu nepřipomenou . Pokud jste ochotni překousnout přítomnost zdánlivě slizkých draků a ne tak zdánlivě špinavých orků a skřeky beach girls vyměnit za průrazné „Yarrr, we be pirates!“, bude pro vás gold edice hry Gothic 2 tou pravou volbou.

Přídomek „Gold“ označuje balení ve kterém, kromě původní hry, najdete i expansion pack Night of the Raven, to celé zabalené ve verzi 2,7. Pokud jste jej minuli v Levelu 154, kde byl zdarma na DVD, nezoufejte, pack je v současnosti v maloobchodní síti a na internetu k sehnání doslova „za babku“. Každopádně další nezbytná součást hráčské KPZ (všichni jsme chodili do skauta, že?) je na světe.

Zápletku původní hry zná určitě každý, nicméně datadisk do první poloviny hry leccos přidává – Náš hrdina (tedy hráč) v prvním díle porazil brabencovitého Spáče a poté hrdě zhynul v troskách jeho chrámu. Nicméně bariéra byla tímto zničena a rozjaření vrahové, zloději a zrádci se konečně mohli volně rozprchnout do rozlehlých plání a hvozdů ostrova Khorinis, který se už tak topí v moři problémů a nachází se na sklonku občanské války. Nějakých pár banditů navíc ale nikdy neškodí… nebo ano?

Zhruba dva týdny po událostech v bývalé kolonii přivede hráče svými temnými rituály nazpět z Beliarových spárů démonický Xardas a namísto gratulací vám jemně řekne, že jste to docela zpackali. Spáč totiž před svou smrtí povolal do boje starodávné draky, aby vedli orčí invazi a aby toho nebylo málo, bývalý rudobaron Raven (taky jste si mysleli, že je mrtvý? Chlapci to s tou resurekcí trochu přehánějí ) a jeho parta hrdlořezů z kolonie se pokoušejí získat prastarý artefakt, zbraň, kterou vytvořil sám Beliar pro svého nejvyššího vojevůdce. Na vás je to všechno zastavit… a aby toho nebylo málo, ztratili jste všechny schopnosti. So, let’s go?

Ozbrojeni klackem se vydáváte vstříc epickému dobrodružství, ve kterém lze nalézt hluchá místa jen velmi zřídka, a to se po nich ještě musíte opravdu pídit. Gothic 2 je sám o sobě RPG jak vyšité a datadisk mu na rozmanitosti a propracovanosti jen přidává. Hned na začátku potkáváte nová NPC, Cavalorn, známý z jedničky kempuje jen pár metrů od Xardasovy věže, takže na přidaný obsah nemusíte čekat nijak dlouho. Dozvídáte se, že v kraji je aktivní Kruh Vody, který, jak se později dozvíte, má své noshledy téměř všude, kam se podíváte a pár kroků od města potkáváte prvního piráta. Klubko nových, leckdy pekelně rozsáhlých příběhových i vedlejších úkolů se plynule rozplétá celé první tři kapitoly. Na ten asi nejrozsáhlejší narazíte hned po vašem příchodu do města, kdy zjistíte, že se během posledních pár týdnů začali záhadně ztrácet obyvatelé ostrova z nejrůznějších kast! Zoufalé manželky postrádají své muže, už ne tak zoufalí řemeslníci si stěžují na své učně, kteří se přestali ukazovat v práci, rybář na pobřeží se podivuje, kam se to poděl jeho společník a čtyřem tankistům se ztratil pes... tedy téměř . Základního příběhu se ten datadiskový příliš nedotkl, takže vás stále čeká hon za Eye of Innos a členství v jednom ze tří společenství (milice/paladinové, novicové/ohniví mágové a žoldáci/drakobijci). Tak jako tak se ale budete muset stát členem Kruhu Vody, abyste mohli přijít na kloub záhadě zmizelých lidí a zastavili Ravena. Pokud se budete snažit odolávat, ve třetí kapitole narazíte na Vartrase, který žádá záskok od jiného Vodního mága, jinak vám nepomůže s obnovou Eye of Innos. Bylo by to od vás ale nevysvětlitelné bláznovství, neboť datadisková oblast, kam se později dostanete, je opravdový klenot.

V NotR se portálem, což je jediný způsob jak se sem dopravit, pokud nepočítáme lodě, dostanete do té části Khorinidu, kterou lidé ve městě a jeho okolí považují za nedostupnou a pustou, zkrátka jak by řeklo jedno náhodné NPC: „Goddamnit, there’s nothing but rocks and mountains!“. Jharkendar, jak se tato oblast jmenuje, je ale neskutečně rozmanitá. Nalevo pláže a vyprahlé kaňony (pro lepší představu se podívejte na vaše fotky z léta), napravo odporné bažiny (pro lepší představu se podívejte z okna), někde pod tím byste na mapě nalezli skalnaté soutěsky s trochou trávy a uprostřed si trůní ruiny prastaré civilizace „Stavitelů“, která tuto oblast kdysi obývala, a o které mají Vodní mágové ohromný zájem. Město stavitelů se kdysi rozkládalo po celém Jharkendaru a bylo tak ohromné, že muselo být rozděleno pod pět vládců. Nicméně Stavitelé si pohněvali Adanose a ten na ně seslal pohromu, která jejich civilizaci zničila. Zbylo po nich jen pár chrámů (o ty vám především půjde) hlídaných kamennými strážci, kteří byli probuzeni snahou Ravena o otevření a znesvěcení Adanosova chrámu, čímž by dostal svoje pracky na Beliarův Spár.

Nutno podotknout, že je možné cestovat z datadiskové oblasti do té normální a zpět kdykoli si zamanete, takže se nebojte, že byste zde po průchodu portálem uvízli až do zastavení Ravena. Ono by to nebylo ani tak strašné, je tu vše co můžete potřebovat. Po spřátelení s piráty, kteří obývají již zmíněné pláže na západ, máte možnost s nimi obchodovat a rozmanitých potvor čekajících na váš meč či fireball je zde více než dost a setkáte se i s několika novými druhy, stejně jako s druhy známými z prvního dílu. Jednu novou potvoru jsem si pracovně nazval „prdík“ nebo „prašivka“ – jedná se o druh bažinné mouchy, která po zabití vypustí jedovaté plyny, což rozhodně v akci nevypadá tak dobře jako na papíře.

Součást nového příběhu, která se dostala i do Khorinidu, jsou kamenné tabulky, které nesou poselství Stavitelů. Existuje jich několik druhů a pokud absolvujete školení od jednoho z Vodních mágů, budete schopni si je přečíst. Většina z nich vám bude k ničemu (můžete je proto dávat Vodnímu mágovi ve městě), ale najde se i pár, které vám permanentně zvednou vlastnosti nebo dovednost s jedním typem zbraní. Těch jsou tři stupně a budete je schopni číst v závislosti na tom, jak jste zběhlí v jazyce Stavitelů. Stupně jsou tři – jazyk otroků, válečníků a kněží. Přítomnost těchto tabulek je skvělým přídavkem, neboť hráče nutí prozkoumávat každou jeskyňku a každý kaňon, protože díky pozměněnému systému učení (k tomu dále) je třebas takových +6 permanentně na sílu (Stone tablet of Strenght III) později k nezaplacení.

Gothic (dvojka tím spíš) je hrou, ve které strávíte poměrně dost času běháním mezi lokacemi (hlavně předtím, než dostanete teleportační runy) a po nějaké době se z toho stane nesnesitelná záležitost, kterou jsem já například řešil blokováním klávesy pro běh dopředu, abych si nedráždil už tak bídný zánět karpálního tunelu. V NotR vám vývojáři trochu odlehčili a umístili do Khorinidu několik teleportů, které vám alespoň trochu ulehčí. Co se týče Jharkendaru, tam na to šli Stavitelé od lesa, teleportů je tu pro jistotu pět a vedou na všechna důležitá místa, takže se zbytečně naběháte jen minimálně (ale pořád si vypracujete formu, jakou by vám mohl závidět i jelen Větrník a kdejaký maratónec).

Promakaná Evoluce Charakteru – zkráceně PECH – je jedním ze základních prvků série (a leckterého RPG) už od pradávna. Pokud nechápete o čem mluvím, jedná se o situaci, kdy se na vás v jeden moment hrnou monstra, proti kterým nemáte šanci a budete si muset hodně počkat, než si na ně budete moci troufnout. V praxi se jedná o situaci, kdy na začátku hry vylezete za brány města a vydáte se do nejbližší jeskyně. Ejhle, pěkně nabručený ork, bum bác, padla rána a vy loadujete. Přijdete sem o dvacet hodin později a skrz ostří sekery mu vysvětlíte, že vám ten incident moc směšný nepřišel. Nemusí to být ani ork, na začátku si prostě na smečku vlků, či hejno krvavých much jen tak netroufnete... nebo si na ně troufnete a mnohdy bídně zhynete. Tímto se dostáváme k rapidním změnám v systému zbraní a učení postavy.

Ve hře se nově objevují opasky, které vám můžou stejně jako prsteny a amulety přidávat manu, životy, či odolnost proti zbraním, ohni apod. Některé z nich vám ještě přidají bonus, pokud je použijete v kombinaci s nějakým typem zbroje (Militia belt, Leather belt...). Dále má většina zbraní pozměněné, mnohdy dvojnásobné, statistiky. Takový Skřetobij už nemá 65 útok, ale rovnou dvojnásobek, tedy 130, za cenu dvojnásobného požadavku na sílu (130 namísto 65). Vývojáři navíc pozměnili systém učení síly/obratnosti a bojových skillů, takže třeba do 30 síly vás +5 síly stojí jen 5 bodů, ale od 30 už je to 10, nad 60 rovnou 15 a tak dále. To samé, s jinými čísly, platí i pro bojové schopnosti. Dostat se na vysoká čísla vás tak bude stát hodně úsilí. Situaci trochu zlehčují, kromě již zmiňovaných stone tablets a faktu, že v Jharkendaru se dá slušně nalevelovat, i bonusy, které mají některé zbraně (např. +10% one-handed combat). Mimo jiné, alespoň má teď cenu se vyučit alchymii, kterou jsem dřív opomíjel, protože elixíry síly/obratnosti se teď hodí víc než kdy předtím. Kuše také namísto obratnosti vyžadují sílu. Kromě opasků, nových run (i vychytaných temných), amuletů (hlavně užitečný will-o-wisp ) se v datadisku samozřejmě setkáme i s několika novými zbraněmi. Z těch bych chtěl vyzdvihnout samotný Beliarův Spár, který získáte po zabití Ravena, potažmo po dokončení datadiskové části příběhu. Claw of Beliar je jednoruční meč, který si nejprve musíte „ochočit“ abyste ho vůbec mohli používat. Pokud si ale obětí získáte Beliarovu přízeň, odměnou vám bude opravdu mocná zbraň schopná doslova metat blesky a kterou je navíc možno s postupem času dále vylepšovat dalšími oběťmi temnému Bohu smrti.

Z technického hlediska není o čem mluvit. Hra je tu s námi už nějaký ten rok a datadisk engine samozřejmě nijak nevylepšuje. Hardwarové nároky jsou na dnešní dobu podprůměrné, pro některé až směšné, přitom hra nevypadá tak zle. Navíc si v dnešní době se současným hardwarem můžeme dovolit i dohled v řádech stovek procent, což hře jen prospívá a pochybuji, že se najde někdo, kdo by se čas od času nezastavil na nějakém tom útesu a nepozoroval scenérii.

Datadisk Night of the Raven je prostě poctivě odvedenou prací, za kterou se tvůrci rozhodně nemusí stydět a je opravdu důstojným přídavkem hodným původní hry, kterou z poloviny doslova renovuje (většina míst, která postrádala smysl je zde dotažená apod.) a zvyšuje laťku obtížnosti o pěkných pár stupínků. Dohrání Gold verze Gothic 2 mi zabralo nějakých 55 hodin času - prolezl jsem holt každičký kout a kryptu, co kdyby se tam ukrýval tablet! – což je opravdu královská porce a pokud se rozhodnete se do putování znovu ponořit (nevěřím, že by to někdo ještě nehrál), mělo by vás to pohodově dostat skrz zářijové plískanice... i když, asi jsem optimista a všichni se tu utopíte. Já ne, já bydlím v šestém patře .