Sluníčko schované za mrakem, dvaadvacet stupňů maximálně, vzduch čeří lehký vánek – jeden by řekl: ideální počasí na fotbal. A taky že ano. Svatostánek pražské Slavie v Edenu hostil fotbalovou událost, která se však, místo na zdejším dokonale střiženém pažitu, odehrála v útrobách haly. Česká divize EA sezvala tuzemské novináře, aby jim předvedla hratelnou verzi nejnovějšího ročníku fify. Dvě hodiny mezi-novinářských duelů nám nakonec stačily k tomu, abychom si o chystané virtuální kopané dokázali vytvořit obrázek.
Veprostřed místnosti umístěný stolní fotbal nikoho nezajímal. To je příliš reálné. Všichni se tady seskupili kvůli virtuálnímu fotbalu. Pátá se blíží a s ní i oficiální prezentace novinek, skrz které by se FIFA ráda zase o něco blíž přiblížila normálnímu venkovnímu čutání. Veškeré novoty opatřila EA Sports jako už tradičně uchu lahodícími názvy, takže jen málokterý fanoušek nezbystří, jakmile mu rozvibrují bubínky pojmy jako Player Impact Engine „dvěnula“ a podobně. Koneckonců jsme se o nich taky řádně rozepsali v nedávném preview. Teď jsme je měli poznat v praxi.
Kromě novinářů se chopili gamepadů i dva slávističtí junioři, ale to už bylo v době, kdy měla většina přítomných v „nohách“ už minimálně trojici zápasů. Otázka, se kterou většina z nás usedala ke konzolím, byla ve většině případů prostá: bude FIFA 13 revolučním ročníkem? Protože rétorika tvůrců tomu více než nasvědčovala. Na rozdíl od minulého roku měly kosmetické změny vystřídat citelné zásahy do hratelnosti, a to se taky stalo. Ačkoliv na první pohled se může zdát, že se na obalu zase jen vystřídal fotbalista a číslovka poskočila o jednu nahoru.
Asi nejvíc pocítíte změny v kontrole míče. Ten je najednou neposedný, odskakuje od nohy a hráči chvíli trvá – v závislosti na tom, jak prudká a přesná byla přihrávka – jej dostat pod kontrolu. Kolikrát mu uteče od nohy pěkně daleko, takže ho klidně může nechtíc naservírovat do běhu protihráči. Tahle novinka vychází vstříc realitě jako žádná jiná, až se skoro divíte, že se do toho nepřimotal nějaký nepěkný bug. Nepřesností tedy přibývá. Rudnout vztekem však nebudete, naopak možná jen – patříte-li k těm, kteří už s fifou něco prožili – spokojeně odfouknete a zamumláte cosi jako „konečně…“
Ze hry prakticky vymizela kostrbatost, tedy prvek, který provázel virtuální fotbal prakticky každý rok v různých intenzitách. Vylepšená umělá inteligence si neustále hledá nový prostor, jakmile se vám míč ocitne na kopačkách, hned můžete posílat – klidně i naslepo – dlouhý centr do běhu krajním bekům, kteří svádějí poctivé souboje na čarách ve snaze vyvést kulatý nesmysl do šestnácty. Jako velmi platný se taky ukázal polovysoký centr placírkou, který v předchozích ročnících chyběl. Ať už se tohle všechno jeví jako detail, ve výsledku na sebe právě tyhle - zdánlivě nepodstatné prvky – strhávají pozornost a sunou novou fifu zase o něco blíž k realitě. Přesto ale taky letos budeme muset skousnout fakt, že se ještě pořád najdou situace, na které bychom ve virtuální kopané raději nenaráželi.
Z nějakého podivného důvodu hráči prostě občas zastaví a nejeví o hru zájem. Na moment, na setinu vteřiny, ale dělo se to ve fifě tři roky staré…a děje se to i teď. Klasický příklad za všechny je hlavičkování. Tak dlouho se přetahujete s protihráčem, až vás míč přeskočí a poskakuje za vámi. Kdo za ním vyběhne? Nikdo. Hráč by se měl v tu chvíli přece otočit a snažit se balón za každou cenu zkrotit. Vy však místo toho musíte rychle přepnout na kolegu a běžet tam, odkud už měl dávno zpracovat míč „zmražený“ spoluhráč. Lze to však tolerovat, protože hru samotnou to nijak zásadně neovlivní.
Pochválit naopak musíme nové animace. Hráči se neustále pošťuchují, padají ve snaze vybojovat balón a kolikrát se houfně srazí před brankou. Zajímavé je, že vždycky spadne jen jeden a ostatní to zázračně ustojí, kolikrát taky záhadně zpracují přihrávku i za pomoci nosu a jiných, pro fotbal nezvyklých částí těla, a pokračují dál, jako by se nechumelilo. Nový engine má mouchy, přesto se však neubráníte pocitu, že tu někdo odvedl setsakra dobrou práci.
Strážci svatyní se taky snaží, a tak jediné, co se zaseklo v čase, je grafika. Mluvit o prostředí mimo trávník naprosto nemá smysl – slovo „pravěk“ zde vystihuje úplně vše. Ubrat kontrastu a přidat polygony na trávníku by pak celkovému vzhledu též vůbec neuškodilo. Největší hvězdy světových velkoklubů hravě poznáte, pořád se však v tomhle směru jedná jen o malý krok kupředu. A já stále marně čekám, kdy si budu moct přečíst i logo na rukavicích gólmanů…
Nová FIFA 13 se prezentovala ve velmi dobrém světle, někdo by však právem mohl namítnout, že takhle už měla vypadat dávno. Uvidíme, co za možnosti nabídne EA Football Club (prý se teď cpe i do telefonů) a další módy. Když už na to padla řeč, než se načte zápas, máte možnost se trochu nahecovat v nových minihrách. Kdo se však – jako já – nechce prodírat dlouhým vysvětlením každé z nich, bude dozajista chvilku tápat a zjišťovat, o co že vlastně těm minihrám jde a jaká mají pravidla. Ne vždy totiž máte za ramenem pracovníka EA, který přispěchá s vysvětlením.
V zářijové recenzi se určitě ještě podrobněji zaměříme na dribling, který si FIFA 13 vypůjčila od pouliční kolegyně fify Street, na nové přímé kopy (CPU moc nefauluje a zdá se, že i kolegové novináři hrají striktně v duchu fair-play), a na Be a GM mód, jenž prý zase mnohé pobral od plnokrevníka a příbuzného v oboru, od FIFA Manager.
FIFA 13 vychází 28. září na PC, X360 i PS3 a prezentace nám ukázala, že zamluvit si nějakou už teď v létě vůbec nemusí být marná investice.
