Už je to poměrně dlouho, co se kolem nás naposledy mihl agent zrozený z pera mistra žánru Toma Clancyho. Říkám mihl, jelikož výstižnější popis jeho obvyklého pohybu byste asi nenašli. První Splinter Cell se objevil na obrazovkách před deseti lety a za tu dobu urazil jeho hlavní protagonista poměrně dlouhou štreku. Do té doby ryze stealthová záležitost nakoukla v roce 2009 i na pole stříleček, a ne snad že by okamžitě s jásotem prorazila, ale spíš ukázala, že akčnější Splinter Cell se herní veřejnosti může za určitých okolností líbit. Pomstychtivý Sam se zatím v posledním Conviction ukázal v tom nejlepším možném světle (nebo stínu?).
A tak se není čemu divit, že na letošní E3 vzbudil nový přírůstek do rodiny Splinter Cellů obrovský povyk. Sam Fisher opět v akci, ve fešácké a ultramoderní uniformě – prostě tak, jak ho známe a jaký vždycky byl. Jenomže…nepřipomíná ta hratelnost něco? Když pomineme všechno ostatní, jelikož na to padne řeč později, nelze si nevšimnout mnoha podobností, které nový Splinter Cell až příliš pevně spojuje s prvky jiné obří série Ubisoftu: Assassin’s Creed. Šplhat po zdech umí Sam prakticky úplně stejně jako renesanční Ezio. Náhoda? Určitě ne, když se podíváte na přiložené gameplay záběry z ukázky na letošní E3, zjistíte, že nejen šplh mají tihle dva podobný. Shození přes římsu probíhá prakticky na ten samý princip jako v AC. Tam to sice sklidilo úspěch, ale opakovat úplně totéž v jiné hře?
Nový Splinter Cell spadl do klína nejmladší pobočce Ubisoftu – té torontské. Na hře ale nepracují samostatně, vyvíjejí ji společně s dalšími přidruženými centry rozesetými po celém světě. Příběh začíná asi půl roku po událostech z Conviction. Sam Fisher je zpátky ve službě, a to z jednoho jediného důvodu: vláda si ho vyžádala. Jakási blíže ještě nespecifikovaná teroristická organizace totiž dala dohromady list. Tedy…lépe řečeno blacklist. Tenhle seznam poprav obsahuje jména, jaká by rozhodně měla zůstat na živu, a proto by měl někdo tenhle seznam co možná nejrychleji z teroristických spárů vyvlastnit.
Nabízí se tedy práce pro Sama, který přijímá vedoucí místi v organizaci Fourth Echelon, což mu dává prakticky neomezené pravomoci, a vydává se po stopě blacklistu. Lze s docela velkou pravděpodobností očekávat, že nás tvůrci protáhnout skrz desítky lokací. Iráckou pouští ukázanou na úvodním videu počínaje a konče…čím? To ještě nevíme, autoři toho na hru ještě moc nepráskli. Nicméně už teď otevřeli docela zajímavou debatu. Točí se kolem poměru čisté akce a stealthu. Nový Splinter Cell by ale měl být natolik kompaktní záležitostí, že nechá jen a jen na hráči, jaké tempo zvolí. Mapou se buď může prostřílet se samopalem v ruce, anebo pěkně stín po stínu pokračovat vpřed a nechávat za sebou jen nicnetušící nepřátele. Tempo hry tedy nově neudává hra, nýbrž hráč.

1
0 



