Call of Duty: Black Ops 2 – preview

Každý rok hráči vyslyší Volání povinnosti. Ať se vám to líbí nebo ne, CoD je značka, která by vydělávala snad i tehdy, kdyby se z her přeorientovala na opravnu obuvi. Žánr moderních FPS už roky ovládá, nedávno se však do jejího monopolu nesmlouvavě a úspěšně vetřel třetí Battlefield. Stále však platí, že prodejní žebříčky má pod palcem Activision. Rok co rok nás zásobuje novým dílem, a rok co rok ho jedni vychvalují a druzí urážejí. Nezaujaté oko by zřejmě daný problém zhodnotilo tak, že „je to sice krátké a klišovité, ale vydělává to.“ I proto se dal Treyarch po roční odmlce znovu do práce. Podobně jako Infinity Ward si i on buduje sérii v sérii, která už vlastně ani není sérií.

Málokdo si nechal ujít prezentaci na letošní E3, kde bylo nové Call of Duty s pompou sobě vlastní představeno veřejnosti. A hned na začátek šok: budoucnost? Treyarch přece svou linii držel striktně v minulosti, tak proč i on přechází do toho takzvaného „moderního konfliktu?“ Není to trochu škoda? Vždyť za pár let stěží rozeznáme výrobek Infinity Ward od Treyarchu, když si budou podobné jako vejce vejci. Budoucnost Black Ops větvi přece nesluší.


Anebo možná ano. Možná že se prostě za jeden dva roky nedá z fleku vyrobit hra, která by nabídla solidní příběh – ať už fiktivní nebo založený na skutečných událostech -, jenž by se odehrával v minulosti. Studená válka je zjevně ještě stále dost ožehavé téma na to, aby z něj těžil herní průmysl. Možná proto dali tvůrci od Black Ops ruce pryč a ve dvojce se do minulosti sice vrací, ale jen okrajově. Ono totiž jestli to z předchozích řádků ještě nevyplynulo (patrně ne), tak druhé Black Ops bude patrně jedno z nejrevolučnějších, jaké nám kdy série mimo Modern Warfare nabídla. Chystají se flashbacky, děj z pera osvědčeného scénáristy a hlavně – hlavně! – by mohlo mít nové Call of Duty hned několik rozdílných konců. A oprostit se tak od nálepky koridorové akce na jeden večer.

Příběh začíná v roce 1980, kdy se zločinec rozměrů téměř Makarovových (záporák Modern Warfare), Raúl Menendez snaží uprostřed studené války rozpoutat konflikt mezi Spojenými státy a Čínou. Nastartuje sérii útoků, které vrcholí napadením čínské burzy a pak celého Los Angeles, díky nimž rozpoutá skutečný konflikt. Tomu se marně snaží zabránit Alex Mason, přesně ten muž, jehož otěže jste přebrali v prvním Black Ops. Jenomže válce nezabraní. Třetí světová se rozhoří naplno v roce 2025. U toho už není Alex Mason, ale jeho syn David. Na něm to teď bude, byť se ve hře několikrát přesuneme do osmdesátých let a pokusíme se Menendeze zastavit. Navíc, tohle celé bude retrospektivně vyprávět další známá osoba – Frank Woods, přeživší všech událostí.

Dějová linie se nám tedy dle známých informací rozbíhá poměrně slušně, a to ještě přidejte ten revoluční fakt – více konců. A to všechno díky zvláštním doprovodným misím, jež se jmenují Strike Force. Na tyhle mise narazíte v průběhu hraní a bude jen na vás, jestli je přijmete či nikoliv. Pakliže odmítnete, ovlivníte tím děj a možné vyústění celého konfliktu mezi Amerikou a Čínou. Když přijmete, ovlivníte sled událostí taktéž, a o mnoho výrazněji. Hra vás v takovou chvíli klidně vyšle do minulosti, třeba zneškodnit důležitou osobu. Selžete-li, nečeká vás žádný návrat k poslednímu checkpointu. Děj se prostě posune trochu jiným směrem, než kdybyste misi zdárně dokončili.

Zemřete-li, automaticky se převtělíte do kůže dalšího vojáka v týmu. Takhle vám kamera rotuje až do té chvíle, kdy v týmu nezbude nikdo a mise se tím pádem nezdaří. Jelikož se většina hry odehrává v blízké budoucnosti, setkáte se tu s „hračkami,“ na jaké byste normálně ve výzbroji armády nenarazili. Hlavní bojovou úlohu převezmou obrnění pancířoví roboti, jimž pak budou sekundovat třeba takové vychytávky jako odstřelovací puška s hledím, jež je schopno vyobrazit siluety postav za zdí. Poprvé v historii Call of Duty se pak proletíme v bojovém letounu. Jsme více než zvědavi na model řízení, který tvůrci představí. Aby to nebylo jen jakési Midtown Madness ve vzduchu…


Ať už se zdá nové Black Ops jakkoli nadějné, bojíme se přeci jen jednoho: grafiky. Ani tentokrát tvůrci nehodlají udělat krok kupředu a radši než nový engine vsázejí na stále ten stejný, který živil jak první Black Ops, tak i třetí Modern Warfare. Jistě, změny budou, ale třeba z gameplay záběrů je jasné, že nás kromě lepšího stínování a motion-capturingu nečeká pranic závratného. A to je docela škoda, protože hra takových rozměrů by si zasloužila být ošacena hávem, který by jí slušel, a ne jen laciným baloňákem ze sekáče.

Koncem roku si to rozdají „B týmy“ obou navěky znepřátelených stran. Zatímco EA vysílá do boje nový Medal of Honor, Activision složí karty na stůl jako první se svým Black Ops 2. V předchozím díle ze sebe Treyarch vymáčkl maximum a vznikla hra, která zdárně sekundovala Modern Warfare. Teď tu máme dalšího adepta, který už si věří o poznání víc. Odvážné kroky uvnitř Call of Duty hráči doteď postrádali. A je možná jen dobře, že se tvůrci k nějakým konečně rozhoupali. Protože když to nevyjde, aspoň je nikdo nemůže nařknout, že se nesnažili.


>   Velmi pravděpodobně se s Call of Duty: Black Ops 2 střetneme v obchodech 13. listopadu, a to jak na PC, tak i na X360 a PS3.

Sdílet Tweet

Napsal PetrSchwank dne 2012-07-15 21:00:15