recenze
Call of Duty Modern Warfare II

Call of Duty Modern Warfare II - recenze
Call of Duty Modern Warfare II - recenze
08:00, 07.11.2022

V dnešní recenzi se vydáme na rozbor nejnovějšího přírůstku již téměř dvacetileté videoherní série Call of Duty. Ten nese název Modern Warfare II a pakliže vám je tento povědomý, nebojte, netrpíte žádným déjà vu. Ano, titul se stejným názvem spatřil světlo světa již v roce 2009, což si velmi dobře pamatuji, jelikož jsem pro něj po práci v den vydání utíkal do jednoho z brněnských herních obchodů, tenkráte ještě jako čistokrevný PC hráč. Inu, i takové věci se stávají, že ne vždy je něco takové, jako se na první pohled může zdát. Tak co, jste zvědaví, jak se vývojáři z Infinite Ward vypořádali se znovuzrozením původně slavného kousku? Tak to se již dočtete na následujících řádcích.

Klik pro zvětšení (Call of Duty Modern Warfare II - recenze)

Jsi sám?

Jako první byla spuštěna, v rámci předobjednávek, kampaň, tedy příběhový režim pro jednoho hráče, a to rovnou v neskromném časovém horizontu celého jednoho týdne. Všichni, kdo hře věřili již před vydáním a uvolnili značný obnos ze svých peněženek, tak měli dostatek času k tomu, aby tento mód dokončili a jaksepatří se mu podívali na zoubek. A ne, nemluvím pouze o motivaci v podobě odměn do mnohem vyhlášenějšího, jak už tak v případě série Call of Duty bývá, multiplayerového režimu, který poslední léta celou sérii táhne. Spousta hráčů také byla zvědavá na to, jak to ve skutečnosti dopadne, obzvláště po odvážných tvrzeních ze strany autorů, kteří neskrývali z nové kampaně vlastní výroby naprosté nadšení. Měli tedy pravdu a čeká vlky samotáře řádná jízda? Inu, jak se to vezme. Celkově vzato se však dá říci, že příběh jako takový není napsán špatně a ač bohužel pravděpodobně nenarazíte na momenty, které by vás lidově "vystřelily z trenek", některé z misí jsou skutečně vydařené a díky parádnímu ozvučení mohou být považovány za jakousi náplast na bolístky, které ve vás zanechá zbytek kampaně.

Klik pro zvětšení (Call of Duty Modern Warfare II - recenze)

Klik pro zvětšení (Call of Duty Modern Warfare II - recenze)

Víš, kdo jsi?

V rámci kampaně na vás čeká celkem 17 misí, které vás zavedou do lokací jako Amsterdam, Mexiko, Španělsko a pár smyšlených států, což by nebylo zase až tak špatné. Svého návratu se dočkala i skupina Task Force 141, což ocení především fanoušci kapitána Price, Ghosta a Soapa, kteří mají za úkol, jak jinak, nic menšího, než zachránit Spojené Státy před další katastrofou. Kdyby se vám tempo jednotlivě navazujících misí zdálo příliš chaotické, nesmutněte, v době mého hraní jsem se necítil jinak. Sotva totiž dokončíte zdánlivě slibně se vyvíjející kousek zápletky, rázem jste přesunuti do kůže jiného hrdiny na zcela jiném místě a sotva se zvládáte postupem času orientovat v tom, kde a za koho zrovna hrajete. Tento pocit jsem měl od samého začátku a neopustil mě až do momentu, kdy jsem sledoval závěrečné titulky. Ano, cesta k hlavnímu padouchovi je trnitá, nicméně to skutečně nebylo tím hlavním faktorem, který měl zásadní vliv na můj zmatek v hlavě.

Klik pro zvětšení (Call of Duty Modern Warfare II - recenze)

Klik pro zvětšení (Call of Duty Modern Warfare II - recenze)

Že by nějaké inovace?

Kromě klasické akce, na jakou jste u série zvyklí, snažili se autoři přinést i několik inovací, mezi kterými dominuje především pořádná porce stealth misí, jichž nejsem pravděpodobně tím největším fanouškem, obzvláště z toho důvodu, že poměrně přímočará akce, která by se dala vyřešit i mým oblíbenějším "rambo stylem" je nutno pečlivě vyřešit pomocí nenápadných postupů, díky čemuž některé z úrovní trvají například i třikrát déle než ostatní. Nemohu říci, že by to bylo zcela špatně, nicméně bych zde raději asi viděl rozvětvenější a kompaktnější příběhový celek, než jen skákání z místa na místo a takovéto průtahy, kdy se snažíte proplazit se mapou o velikosti menšího okresního města. Druhou novinkou, kterou bych nerad opomenul, je systém craftingu. Ano, slyšíte správně. V jistých částech hry jste totiž nuceni k výrobě vybavení, které vám napomůže k dosažení daného cíle a pakliže na tuto mechaniku nechcete z nějakého důvodu přistoupit, máte zkrátka smůlu. Opět musím zdůraznit, že ne ve všech situacích nedává rozhodnutí zpracovat mise tímto způsobem smysl, nicméně ostříleným harcovníkům série může tento prvek připadat přinejmenším jako vetřelec v dávno zaběhnutém systému. Připravte se tak na nutnost kalkulování s tím, jak naložíte s danými nalezenými surovinami, zdali si například vyrobíte raději nějaké ty medikamenty či zbraně, které vám v rámci konkrétní mise pomohou. V tomto případě u mě následovalo několik nahrávání posledních pozic, jelikož jsem se holt zrovna nerozhodnul správně ku prospěchu věci. Každopádně lze tento prvek brát jako zpestření a ne nutně jako negativum nového způsobu hraní příběhového režimu, to je jasné.

Klik pro zvětšení (Call of Duty Modern Warfare II - recenze)

Ve dvou (a více) se to lépe táhne

Jak jsem již nastínil a je i většině hráčů, kteří se sérií Call of Duty nepřichází do styku poprvé, je jasné, že hlavním bodem zájmu nové hry je multiplayer, tedy hra více hráčů. Již od proběhnuvší bety (early accesu), z jejíhož hraní jste si již mohli přečíst mé dojmy, byly vývojářům vytýkány určité věci, například nezviditelnění protivníka v momentě požití zbraně bez tlumiče na herní mapě či pozměněný systém získávání nového vybavení či vylepšování stávajícího arzenálu. Ano, jak již bylo mnohokráte omíláno, nezáleží tentokrát ani tak na tom, jak postupujete danými úrovněmi, jako na tom, na které "platformě" je daná zbraň postavena. Často tak narazíte na situaci, že byste si velice rádi odemkli vám blízkou zbraň, nicméně k ní vede cesta pouze za předpokladu, že naplníte jisté předpoklady se zbraní, která s ní tak zcela nesouvisí, spadá zkrátka do jiné kategorie. I to by se dalo jistým způsobem pochopit, ano, osaháte si i zbraně, na které byste v rámci klasického systému nesáhli, nicméně je zde vidět jistý tlak na hráče, který nemusí všichni zkousnout. Navíc je relativně složité se v jednotlivých menu vyznat, tak se připravte na skutečnost, že občas budete solidně bloudit, než se dopídíte toho, proč vlastně nemáte požadovaný samopal či útočnou pušku zrovna dostupnou. Kromě toho nemohu nezmínit fakt, že dvakrát se mi podařilo po celkovém ovládnutí zbraně dostat k možnosti "ladění" jednotlivých částí zbraně, nicméně po opětovném vstupu mi již tato možnost zůstala zapovězena, což jsem zpočátku přičítal své chybě, přičemž jsem následně zjistil, že tato funkce není ještě dostatečně odladěna a byla prozatím autory vypnuta.

Klik pro zvětšení (Call of Duty Modern Warfare II - recenze)

Kterou cestou se vydat?

Je-li řeč o multiplayeru, zde nechybí klasické režimy, takže na nedostatek možností jak hrát Modern Warfare II si nikdo rozhodně stěžovat nemůže. Je tu spousta způsobu vyžití jak pro hráče klasických režimů s oživením po každé smrti, nechybí ani zástupci těch, ve kterých si po svém neúspěchu musíte počkat na konec daného kola. Tím mám na mysli především klasiky ve stylu 6 na 6. Pakliže byste však dostali chuť na něco masivnějšího, zcela jistě zamiřte do módu Invasion nebo Ground War, který debutoval ve stále populárním Modern Warfare z roku 2019. Co se týče Invasion, tak tento režim považuji osobně za ideální pro zisk zkušenostních bodů, jelikož se jedná o střety dvou týmů doplněných boty, kteří zrovna nepobrali příliš inteligence a snadno je lze eliminovat dobře mířenými střelami či prostým přejetím vozidly, které v těchto dvou režimech lze využít. V Ground War poté již nemůžete počítat s takto snadnými cíli, jelikož zde narazíte pouze na živé protivníky, konkrétně v bojích 32 na 32. Co bych Infinity Ward minimálně nyní vytknul, je absence hardcore režimu a poměrně zvláštní přístup k herním mapám. Co se jich totiž týče, tak těch je v "menších" režimech k dispozici poměrně slušně množství čítající celkem jedenáct rozličných prostředí, nicméně již minimálně čtvrtina z nich nepatří k mým oblíbeným, což je samozřejmě otázka, spojující hráče od nepaměti - 100 lidí, 100 chutí. Například mapa na zataraseném hraničním přechodu s Mexikem by mohla vyprávět, že? Jak by se totiž dala rozvíjet nějaká taktika na dálnici plné stojících aut, na které hned od počátku létají granáty a přinejmenším tři první úmrtí jsou způsobena následnými explozemi těchto vozidel? Prostě opruz, co vám budu povídat. Na druhou stranu pár svých oblíbených již mám a nutno říci, že i když se nějaký hráč uchýlí k nepopulárnímu "kempingu", není problém jej z druhé strany nepovšimnut oběhnout a potrestat za jeho hříchy. Počítejte však se stejným schématem i vy, rozhodně se to vyplatí. Multiplayerová část na mě osobně působí robustním dojmem, kdy si z nabízených režimů vybere skutečně každý a velice rád se do hry každý večer vracím a co teprve, jakmile bude spuštěna první sezóna?

Klik pro zvětšení (Call of Duty Modern Warfare II - recenze)

Když ne proti sobě....

Pakliže byste nenašli uspokojení ve výše zmíněných módech, lze ještě zamířit do kooperace, aktuálně se odehrávající ve třech misích, ve kterých je vaším úkolem převážně ubránit dané body a pokud možno nezemřít během samotné operace. Za jednotlivě ubráněné vlny nepřátel a jejich eliminaci získáváte peníze, které lze smysluplně investovat do vybavení na další vlny či na pořízení dodatečného vybavení. Měl jsem možnost tento způsob hraní vyzkoušet i s kamarádem, kdy se jednalo vskutku o parádní zážitek, nicméně si myslím, že ve chvíli, kdy budete odkázáni na náhodného parťáka, se tento efekt nadšení pravděpodobně bude konat pouze málokdy. Nicméně jako dočasná náhrada zombíků určitě poslouží a i díky tomu, že se zkušenostní body ve hře nabírají souběžně ze všech režimů, může posloužit i jako solidní zpestření.

Klik pro zvětšení (Call of Duty Modern Warfare II - recenze)

Fandové, toto je pro vás!

Co tedy dodat na závěr? Inu, pakliže jste fanoušci Call of Duty a rádi byste si spravili chuť po loňském Vanguardu, který (ač mně osobně v multiplayeru celkem bavil) rozhodně ne všechny hráče dokázal uspokojit, servíruje vám nyní tým Infinite Ward podivuhodnou směsici, kterou přivítají hlavně fanoušci hry více hráčů, pro které bude rozhodně milým zpestření. Oproti tomu ti, kteří vyhledávají masivní kampaň, budou pravděpodobně lehce zklamáni, jelikož za zhruba šest a půl hodiny, během kterých se mi povedlo hru dohrát na střední obtížnost, dát zhruba dva tisíce... No, asi bych zvážil lepší investici. Každopádně to, čím je série známá, to dělá velice dobře a jelikož na příští rok není prozatím přislíben nový díl, lze předpokládat, že s Modern Warfare II tu budeme minimálně do roku 2024 a jak je známo, obsahu není nikdy dost a autoři si svoje dítko velmi často jak se patří piplají k dokonalosti. Neházejme tedy prozatím flintu do žita a věřme, že se postupem času dočkáme hlavně přídavků, které budou dávat smysl. V současné době mě titul uspokojuje především po večerech, kdy po celém úmorném pracovním dni potřebuji na chvíli vypnout a jen tak si zastřílet, což hra rozhodně plní na jedničku a již netrpělivě vyhlížím první sezónu, která odstartuje 16.11.2022.



Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Playman

Klik pro zvětšení (Call of Duty Modern Warfare II - recenze)

Recenzovaná verze: PlayStation 5
SKVĚLÉ
80%
CZECHGAMER
Povinnost pro dlouholeté fandy série a kompetitivního hraní.

CGwillWin