recenze
NHL 22

NHL 22 - recenze
NHL 22 - recenze
18:21, 26.10.2021

Zima se pomalu blíží a s ní přijde možnost nasadit si brusle a zahrát si hokej na rybníku za barákem. To však možná ještě pár týdnů či měsíců potrvá, a tak přijde vhod možnost si své skills natrénovat alespoň virtuálně. NHL 22 je totiž konečně tady a my se dnes podíváme na to, co si pro nás kluci a holky v EA Sports připravili.

Klik pro zvětšení (NHL 22 - recenze)

V první řadě je nutné zmínit, že po x letech se konečně dostalo na změnu herního enginu a i NHL tak nově využívá Frostbite engine a nepůsobí tak jako zapomenuté dítko v EA rodině. Jen pro pořádek, série FIFA ho využívá už od FIFA 17 a Madden NFL tuto plastiku absolvoval o rok později. Otázkou však zůstává – je to vůbec poznat? Ne tak, jak bych si já osobně přál. Porovnávat vizuální proměny mezi letošním a loňským ročníkem je jako hledání sedmi rozdílů někde v ábíčku. Nějaká menší vylepšení tu samozřejmě jsou, přirozenější pohyb dresů na tělech hráčů, lepící pásky na štulpnách, odrazy na plexi chráničích očí, a tak vůbec. Ale pokud nejste na lysohlávkách, tak to při normální hře nemáte šanci zaznamenat. A pokochat se tudíž můžete maximálně při sledování záznamů.

Klik pro zvětšení (NHL 22 - recenze)

Výměna enginu však nepoznamenala jen vizuály ale i gameplay a v tomhle ohledu je to poznat mnohem více. Vývojáři se primárně zaměřili na fyziku hole a povedlo se jim to na jedničku. Práce s pukem na hokejce je mnohem jemnější a přirozenější, samozřejmě za předpokladu, že k ovládání používáte schéma skillstick a ne NHL 94. Jednodušeji svým bičem uhýbáte protihráčům či si lépe kryjete puk. A především opět rozumně funguje nadzvedávání hokejek a vypíchávání puku, což bylo v několika posledních ročnících dosti bolestivé a s každým pokusem o vypíchnutí jste si v podstatě říkali o dvě minuty na trestné lavici. A na vyšší obtížnosti jste je (k mému vzteku) i dostali.

Tou největší proklamovanou změnou jsou ovšem superstar hráči. Co to je za blbost, říkáte si? Tací tam přece byli odjakživa. Jágr, Lemieux, Lindros, McDavid nikdo z nich ve hře nikdy nechyběl. Ano, to je pravda, ale chytré hlavy v EA napadlo, že ti nejlepší hráči by se od ostatních, ne tak hvězdných hokejistů, měli odlišovat ještě víc. Jako by nestačilo, že jen ti nelepší mají pořádně vymodelované ksichty. Takže byla přidána feature, která se jmenuje Superstar X-Factor.

Klik pro zvětšení (NHL 22 - recenze)

V překladu to znamená, že několik playerů se nyní může pyšnit speciálními schopnostmi. Magnet vám zvyšuje pravděpodobnost sebrat volný puk, Shock and Awe hráči napumpuje špenát do svalů poté, co udělá kličku a jeho střely pak mají větší razanci atd. Schopností je několik kategorií, od přihrávek až po hokejové IQ a dělí se na stříbrné a zlaté (signature). EA se nám snaží říct, že je to opravdu superdůležitá součást titulu a zmínky o superhvězdách na nás vyskakují ze všech stran. V hlavním menu, ve výběru týmu, v menu o přestávkách a dokonce je tu extra komentátorka, která na vás občas z ničeho nic začne valit informace o tom, jak jsou Kucherovo příklepy legendární.

Klik pro zvětšení (NHL 22 - recenze)

Jak to všechno ve skutečnosti funguje, jsem nedokázal úplně rozklíčovat, ale dle mého senzorického výzkumu (a několika kamarádů či lidí na Internetech) je reálný dopad poměrně malý a nejvíc relevantní je u gólmanů. Předpokládám, že pokud hrajete módy, které se více přibližují simulaci než arkádě, význam se ještě snižuje, ale to už je opravdu jen můj fakty nepodložený odhad. Každopádně přidání X-Factorů vede k ještě větší diskriminaci určitých hráčů a týmů, protože kdo by nyní hrál za Phoenix, když jejich lavice disponuje pouze jedním takto označeným hráčem (který má navíc pouze stříbrný skill) oproti jiným nabušeným týmům jako je Pittsburgh, Chicago nebo Toronto, kde je taková konstelace hvězd, až se jeden bojí, že tam vznikne nová galaxie. Je sice šance, že atributy budou průběhu sezóny změněny či prohozeny, ale některé týmy jistojistě ostrouhají.

Klik pro zvětšení (NHL 22 - recenze)

Sám jsem se dlouho nemohl rozhodnout, jestli je to blbost nebo ne, ale přikláním se spíše k první variantě. S výjimkou režimu Be a Pro (a World of CHEL), kterému X-Factory přidávají na zajímavosti. Sice to může několik sezón trvat než se z jelimánka, co svojí balalajkou sotva trefí branku, uděláte superstar, která létá rychleji než puk a otáčí se na pětníku, ale o to větší pak máte radost. Jen tedy musíte takovou dobu u hry vydržet. Be a Pro je opět o trochu více narativní a musíte v jeho průběhu poměrně často odklikávat nepříliš zajímavými dialogy, doprovázené úsměvně špatně udělanými cutscénami a dostáváte krátkodobé či dlouhodobé úkoly od managementu. Bohužel, ne vždy jsou questy úplně relevantní, například když jako obránce dostanete za úkol mít za zápas tři body. Stane se.

Klik pro zvětšení (NHL 22 - recenze)

V módu franšízy hrají X-Factory také menší roli a využijete je při skládání lajn a scoutingu. Vliv na chemii v týmu je příjemný, ačkoliv bych tady opět kontroval, že při hře jako takové to zas tak cítit není. Jinak tento managerský mód v podstatě stejný jako několik let předtím. Staráte se o své ovečky, o svůj stadion, nastavujete ceny za vstupenky a nachos. Znám pár lidí, které tento mód dokáže bavit celý rok, nicméně já dávám přednost hraní hokeje oproti starostem o to, že máte na staďáku špinavé hajzlíky. To bych taky rovnou mohl hrát simíky.

A za sebe musím říct, že NHL 22 se hraje dobře. Je jedno jestli budete pařit standartní zápasy, 3v3 nebo jeden na jednoho, online nebo offline pořád si hru užijete. A to nehledě na fakt, zda budete hrát v arkádovém nastavení nebo simulaci. A to pro NHL 22 nejdůležitější. Jasně, zobrazování statistik na různých plochách hrací plochy vypadá cool a hodí se to. Adaptivní triggery, které po vás vyžadují větší silnější stisk, pokud na vás protihráči doráží taky působí dobře. Zvuky sirén a hlasy kouče vycházející z ovladače bych na druhou stranu úplně vypustil, protože to nezní zas tak skvěle a zbytečně to vybíjí baterii. A nepřišel jsem na to, jak se jich zbavit jinak než v nastavení samotného ovladače v rámci systému. Jen pak neslyšíte část zvuků.

Klik pro zvětšení (NHL 22 - recenze)

Ale i to je relativně nedůležité v porovnání s pocitem ze hokeje samotného, který je jednoduše skvělý. Otázkou tak, stejně jako každoročně zůstává, jestli vám to stojí za další investované peníze. Jestliže jste loňský či dokonce několik předchozích ročníků vynechali, můžu NHL 22 s klidem doporučit, v opačném případě to nechám na vás. Stejně jako fakt, zda chcete hrát HUT, o kterém jsem se doteď záměrně nezmínil, protože je stejně závislý na vašich reálných penězích jako v minulosti jen s tím rozdílem, že teď budete bažit především po hráčích s X-Factorem.

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Electronic Arts

Klik pro zvětšení (NHL 22 - recenze)

Recenzovaná verze: PlayStation 5
DOBRÉ
75%
CZECHGAMER
Přechod na nový engine sice nepřinesl tolik drastických změn, jak bychom rádi, ale přesto NHL posunul o úroveň výše. Zbytek novinek není příliš výrazných, ač si na to hrají, nicméně v jádru jde o skvělý hokej. A to se počítá.

CGwillWin