recenze
Fuser

Fuser - recenze
Fuser - recenze
07:00, 01.02.2021

Čím jste chtěli být jako malí? Pokud jste podobný ročník jako já tak nejspíš popelářem, řidičem autobusu, doktorem nebo Jardou Jágrem (nebo jeho přítelkyní). Když se zeptáme dnešní mládeže, nepřekvapivě uslyšíme věci jako YouTuberem, streamerem na Twitchi a tak vůbec. Považte sami, rozdíly tu jsou, ale je jedno řemeslo, které bylo cool tenkrát i teď - DJ. Teda, ne že by svět potřeboval víc a víc DJjů než doktorů, ale být osobou stojící za pultem plným udělátek a hrát lidem do uší ty nejlepší beaty, to vždycky mělo a bude mít své kouzlo. Hlavně když, podobně jako já, neumíte pořádně hrát na žádný nástroj, je tohle jediná možnost jak se dostat na pódium a stát se slavným.

Klik pro zvětšení (Fuser - recenze)

Kdo někdy zkusil, jaké to vlastně je být DJ, ten ví, že to není tak snadné jak to na první pohled vypadá. Najít dobré a neohrané tracky, naučit se je míchat dohromady, dokázat reagovat na náladu v klubu a nerozlít si do mixáku pivo, to se člověk za jedno odpoledne nenaučí. Díky novým technologiím už sice většina DJů netahá po akcích těžké krabice plné drahých vinylů, ale pokud chtějí předvést pořádnou show, stejně se to bez pečlivé přípravy a tréninku neobejde. Tedy pokud si mix nenahrajete dopředu, na fesťáku jen nepustíte play a nemácháte rukama po většinu setu, jak to (bohužel) velká plejáda známých interpretů dělá. Včetně Deadmau5e, který se tím jakožto jeden z mála, vůbec netají. To je ve výsledku vlastně sympatické, protože jak říká, je to producent a ne DJ a lidi, co na jehou show jdou, ví, že to bude předpřipravený set. A pokud jsou ochotni za to zaplatit, tak je to jejich volba. Koneckonců když si dáš éčko a 10 drinků tak je ti stejně jedno, kdo hraje. Free world.

Klik pro zvětšení (Fuser - recenze)

Ne každý chce trávit stovky hodin tréninkem a hledáním tracků a o nějaké představení před ostatními v zakouřeném klubu nemá vůbec žádný zájem. Jen by si občas rád zamíchal pár songů dohromady, ideálně pěkně v klidu a teple svého domova. Přesně na takovou skupinu lidí míří Harmonix, tvůrci kultovních hudebních sérí Guitar Hero (tedy než ji po druhém díle předali Neversoftu) a Rock Band. Nápad to není úplně originální, DJ Hero a další podobné věci, jsme tu měli už před pěknými pár lety, ale musím dát vývojářům kudos za to, že vše pojali poměrně originálně a není to jen o tom, jak udělat z gamepadu lacinou náhražku MIDI controllerů. Namísto toho přichází s vlastním (a kupodivu komplexním) konceptem míchání songů.

Když hru poprvé spustíte, asi vám to celé bude připadat jako jedno velké WTF. Šílené vizuály plné obřích lízátek, divně oblečené postavy v oversized zvířecích maskách a všude spousta pastelových barev. A 4 decky před vámi. Slovy čtyři. Většina lidí si jako jako DJe představí Carla Coxe, jak stojí na dvěma gramofony, kterak se se sluchátky na hlavě snaží sladit dvě odlišné skladby aniž by vyklidil taneční parket. Ale nebojte se, nebudete tu míchat 4 tracky dohromady, to nechte zkušenějším harcovníkům.

Klik pro zvětšení (Fuser - recenze)

Všechny songy, které se ve Fuseru objevují jsou složeny z hudebních vrstev (3 až 4). Vždy se jedná o jednu z následujících kategorií - bicí, basová linka, melodie a vokály. Ještě jsou tu různé podkategorie, vokály například mohou být buď ve formě samplů, nebo zpěvu, melodie může být zase kytara nebo klávesy atd. Vaším úkolem je poskládat mix z jednotlivých songů a jejich vrstev a uspokojit tužby tancechtivých fanoušků (které vám pro jistotu píšou přes jakýsi interní twitter). Audioknihovna je rozmanitá a najdete tam známé hity ze všech žánrů a letopočtů. Kupříkladu taneční klasiky od Paula van Dyka, Fatboye Slima a Deadmau5e, Hip-hop (50 Cent, JAY-Z), ale i rock a country. Joo není nad to namíchat si DMXe s Dolly Parton a a-ha dohromady.

Klik pro zvětšení (Fuser - recenze)

Samo sebou, při míchání a měnění tracků se musíte umět trefit do rytmu a pokud se vám to nebude dařit, na publiku to poznáte. A když to budete kazit ustavičně, váš čas za pultem skončí předčasně a půjdete zpytovat svědomí do backstage. Hra vám naštěstí pomáhá, měřák barů/beatů je velmi dobře zpracovaný a dokážete se podle něj orientovat i když máte absolutní hudební hluch. Trochu problematičtější to je, pokud se pokusíte hrát v handheld módu, kdy už je uživatelské rozhraní velmi malé a ideálně byste na něj potřebovali lupu. Ale s trochou zvyku se to dá zvládnout.

Kampaň vás provede po několika fiktivních festivalech a za pomocí rad od různých individuí vás naučí všechny techniky a mechaniky, které si pro nás Harmonix připravil. Sám jsem byl ve výsledku překvapen kolik jich je. A když vezmeme v potaz, že se de-facto jedná o jeden dlouhý tutorial, je to až k neuvěření. Popisovat jak se všechno ovládá a funguje nemá valný smysl, takže jen ve zkratce - můžete měnit hlasitost decků, ztlumit deck, zvýraznit deck (solo). Můžete využít vestavěných nástrojů jako je piano a bubny, udělat si smyčku a přidat jí do mixu. Na jednotlivé decky můžete přidat efekty jako low-pass filter, delay nebo phaser. Můžete měnit tempo a transponovat mix do jiné stupnice. Můžete používat cues a přidat do mixu několik stejných vrstev, například dvoje vokály nebo bicí. A tak vůbec….je to toho zkrátka hromada a když budete mít chuť, můžete si se svými hudebními výtvory opravdu vyhrát.

Stinnou stránkou ale je, že hru horko těžko dáte do ruky někomu, kdo ji nikdy předtím v životě neviděl a řeknete mu, ať si trochu zamíchá. V kombinaci s nepříliš intuitivním ovládáním se ve výsledku jedná o záležitost, pro lidi, kteří jí hodlají věnovat čas než o rytmickou party kratochvíli, kterou Guitar Hero dokázalo být. Za těžkopádnost ovládání bych sice autorům na jednu stranu nejraději vynadal, na tu druhou ale nevím, jak by se to dalo udělat o moc lépe. Ony existují důvody, proč fidlátka, která používají DJové mají tolik tlačítek a faderů, což se na gamepadu simuluje těžko. Často se vám tak stane, že nestíháte dělat všechno, co chcete, protože ovládání to zkrátka neumožňuje, ačkoliv čas by na to byl.

Klik pro zvětšení (Fuser - recenze)

Druhou věcí co mi vadí jsou mikrotransakce. V základní verzi je kolem stovky songů, ale pokud si budete chtít dokoupit další, budete platit 50 korun za jednu skladbu. Pokud si tedy chcete rozšířit svůj repertoár, budete se muset trochu plácnout přes kapsu. Chápu, že připravit songy, stojí čas a něco spolknout autorská práva, ale i tak mi to přijde moc. O tom, že si za reálné peníze můžete koupit dodatečné oblečky ani nemluvím.

Obecně se však dá říct, že Fuser je dobrou a svým způsobem unikátní hrou. Harmonix se do hry snažili nacpat i sociální prvky, takže se můžete účastnit různých soutěží (například s pevně danými tracky) a hodnotit příspěvky ostatních nebo si zahrát back2back set s kámošem. Vzhledem k tomu, kolik hlasů většina mixů má (jednotky), mám pocit, že celý ten koncept není tak úspěšný, jak by si autoři přáli, ale je možné, že se to ještě rozjede někdy v budoucnu, ačkoliv o tom mám pochybnosti.

Klik pro zvětšení (Fuser - recenze)

Fuser doporučuji zvážit, pokud hledáte kreativní hudebně založenou hru a svět DJů je vám blízký nebo alespoň sympatický. Jestli pokukujete po zábavě na večery s přáteli, doporučuji spíše starší dílka Harmonixu, protože Fuser si bez cviku a tréninku zkrátka příliš neužijete.

Recenzovaná verze: Switch
DOBRÉ
70%
CZECHGAMER
Kreativní, zajímavá a překvapivě hra od Harmonix, která ale na rozdíl od svých předchůdců postrádá jednoduchou hratelnost, což ji v kombinaci se složitým a lehce neohrabaným ovládáním sráží na kolena.

CGwillWin