recenze
Tony Hawk's Pro Skater 1 + 2

Tony Hawk's Pro Skater 1 + 2 - recenze
Tony Hawk's Pro Skater 1 + 2 - recenze
12:00, 28.09.2020

Je tomu už víc než dvacet let, co na naše obrazovky zavítal chlápek jménem Tony Hawk, jehož předtím v našich končinách znal jenom málokdo. Páč co si budeme, skateboarding není úplně český národní sport a Jarda Jágrů s Petrem Nedvědem tu byli ti hlavní sportsmeni. To ale ničemu nevadilo. Skejtování má něco do sebe a je jedno, kdo na tom neposlušným prknu stojí. A najednou chtěl ve škole každej zahodit hokejku i kopačák a vyměnit je za sedmivrstvý kanadský javor o šířce osmi palců se šmirglpapírem navrchu.

Klik pro zvětšení (Tony Hawk's Pro Skater 1 + 2 - recenze)

Není se čemu divit, Neversoftu se vskutku povedlo stvořit instantní klasiku a skateboarding ukázali v nejlepší formě. První díl byl super, druhý ještě lepší, třetí skvělý….a pak to šlo tak nějak postupně do pekel. Trochu mi to připomíná kvalitativní křivku série Need For Speed z éry Undergroundů. Přidávalo se spousta dalšího obsahu a mechanik, ale skejtování samotného víceméně ubývalo. Namísto metání gravitaci popírajících mctwistů jste museli klábosit s týpky v děravých teniskách v rádoby open world lokacích. Od Tony Hawk’s Pro Skater Underground 2 jsem se už do žádného dalšího dílu nepustil. Vlastně s výjimkou zmršeného remasteru Tony Hawk's Pro Skater HD, za který by se autoři v rámci pokání doteď měli mlátit do zad punčochou plnou zrezivělých ložisek.

Když jsem letos na Facebookovém profilu samotného mistra TH viděl, že se připravuje další remaster, tentokráte jak prvního tak druhého dílu, neubránil jsem se počáteční skepsi. I přes informační masáž, kde vývojáři a Tony tvrdili, že jdeme back to the roots, jsem tomu odmítal věřit. Znáte to, takovej ten autodefens mód. Ale nadešel čas a hra s nepříliš chytlavým názvem Tony Hawk's Pro Skater 1 + 2 je tady, takže je čas opět si zavázat si tenisky a stoupnout zpátky na prkna, která znamenají bolest.

Klik pro zvětšení (Tony Hawk's Pro Skater 1 + 2 - recenze)

Patříte-li mezi pamětníky, budete okamžitě jako doma. Respektive v sedmém nebi. Všechno, co jsme milovali na prvních dvou hrách tu totiž stále funguje. Nikdo tu se nesnažil původní hratelnost zásadně vylepšovat, což by bylo jedině na škodu. Tony Hawk‘s Pro Skater nikdy neměla být simulace, ale arkáda s trochu prazvláštním, ale účelovým fyzikálním modelem. Stále tak můžete vyskočit z účka deset metrů do vzduchu, dopadnout na rail pak se odrazit od zdi do manualu a u toho udělat tři kickflipy a dva graby. Studio Vicarious Visions, které za tímto remasterem stojí, prý sehnalo originální kód od od Neversoftu a konzultovali s vývojáři předlohy různé hratelnostní aspekty. Je to vidět.

Klik pro zvětšení (Tony Hawk's Pro Skater 1 + 2 - recenze)

THPS1+2 rozhodně není titulem, který se perfektně naučíte během jednoho deštivého odpoledne. Přestože jsem první díly série miloval a pařil je v jednom kuse, stejně mi trvalo, než jsem se dostal do stavu, kdy jsem byl schopen dávat relativně okay triky, za které bych se nemusel stydět. Ovládání je stále stejné, máte jedno tlačítko na ollie, druhé na flipy, třetí na grindy/lipy a poslední na graby. Za pomocí manuálů a revertů se jednotlivé triky snažíte poslepovat do šílených kombíček a získat za ně co nejlepší skóre. A protože nejvíc bodů dostanete za ty nejsložitější triky a nejdelší komba, budete padat. Hodně padat. Jenže v tom to právě celé vězí. Stejně jako u real life skejtu, snowboardu nebo čehokoliv, je nejlepší ten pocit, když se vám něco 99x nepovedlo, ale na posté to přeze všechny přechozí nadávky vyjde. Fungovalo to před dvaceti lety a funguje to doteď.

Aby to nebylo jen sbírání bodíků, máte v jednotlivých úrovních i další dílčí úkoly. Sesbírat písmenka S-K-A-T-E, hodit určitý trik na určité rampě, přeskočit spící bezdomovce, vypustit vodu z fontány, a tak vůbec. Všechny levely jsou nově otexturované a díky předělávce do Unreal Enginu vypadají božsky, přesto si udržely dřívější svébytný ráz. Kouká se na to výborně, všude je spousta graffiti, nálepek, nápisů a nechybí i takové detaily jako svítící bílé podrážky bot pod UV světlem v tajné místnosti hangáru.

Klik pro zvětšení (Tony Hawk's Pro Skater 1 + 2 - recenze)

Pohyby postav jsou vypiplané do nejmenších detailů a neumím si představit kolik času se strávili s motion capture. I přesto, že hra je opravdu hodně svižná a v kombech děláte psí kusy, na sebe všechny pohyby ladně navazují a je na všechny ty borce a borky radost pohledět. K mání je přes dvacet profi skejťáků a skejťaček včetně momentální megastar, Nyjah Hustona. Mimochodem na startovním copingu jsou komplet jezdci z originálů, nicméně všichni řádně zestárli a nabrali pár vrásek navíc, ale rozhodnutí nenechat je v jejich top letech kvituji. Je tu ulicemi protřelý Eric Koston, freestylový mág Rodney Mullen, verťák Bucky Lasek a spousta dalších, takže svého oblíbence si zajisté najdete. A pokud ne, můžete si vytvořit skejťáka k obrazu svému.

Od toho tu koneckonců jsou ty herní peníze, které postupně vyděláváte. Abyste si mohli ve skejtshopu pořídit stylovej ohoz od oblíbených streetových značek a smontovat prkno dle svého gusta. Penízky dostáváte za plnění běžných úkolů v jednotlivých lokacích a plnění challenges typu udělej 1000 flipů, dej do jednoho komba trik A,B a C atd. Díky tomu máte stále co dělat a virtuální skejtování pak neni jen o grindu a překonávání sebe sama.

Klik pro zvětšení (Tony Hawk's Pro Skater 1 + 2 - recenze)

Koneckonců je tu i multiplayer, takže můžete do parků vyrazit s partou podobně naladěných kámošů (a to i na gauči v coopu) nebo s neznámými tvářemi po netu. Online ježdění je rozděleno na kompetitivní a for fun módy, osobně mi ale trochu chybí balanc protivníků. Občas se stane, že hrajete s někým, kdo je o pár tříd nad vámi, a to pak moc člověka nebaví. Hlavně když hrajete mód, ve kterém se všichni snaží dosáhnout určitého počtu bodů a ten kdo daného score dosáhne první, vyhrál. Limit je poměrně nízký a ti zkušenější potřebné body získají v rámci jednoho komba a vy pak více času strávíte loadingem a čekáním na protihráče než samotným hraním.

To je však jedna z mála vad na kráse THPS1+2. Člověk občas proletí texturami, jindy fyzikální model zafunguje opravdu podivně a spadnete, kdy nemáte, ale ve výsledku nejde o nic důležitého a vývojářům to snadno prominete. Zamrzí snad jen absence fotomódu/replaye vašich jízd, abyste se mohli pokochat vašimi těžce nabytými skills a mohli se s nimi snadno pochlubit na Internetech. Ale budiž, možná to přijde někdy v budoucích updatech.

Klik pro zvětšení (Tony Hawk's Pro Skater 1 + 2 - recenze)

Jinak nelze než konstatovat, že THPS1+2 je skvělou zábavou, od které nebudete chtít dát ruce pryč. Nezáleží na tom, že v reálu se nerozjedete ani na pennyboardu a nevíte, kterou nohou byste měli mít vepředu. Stačí, že dokážete vzít do ruky ovladač, osolit si hlasitost (soundtrack obsahuje klasické hitovky, u jejichž poslechu nejednomu z harcovníků ukápne slzička na grip) a jít na věc. A až to přes zimu natrénujete, třeba vás to donutí jít ven a trochu si zajezdit ve skateparku. Třeba se tam potkáme :)

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti ABC Data

Klik pro zvětšení (Tony Hawk's Pro Skater 1 + 2 - recenze)

Recenzovaná verze: PlayStation 4

SKVĚLÉ
87%
CZECHGAMER
Návrat ke kořenům virtuálního skateboardingu se povedl na jedničku a po dlouhých letech je tu hra, která Tonymu nehaní jméno. Skvělá záležitost, po které můžete šáhnout ať máte na hraní jen 15 minut nebo celou noc. Takhle by měl vypadat každý remaster.

CGwillWin