recenze
Probuďte v sobě umělce - Azul a Vitráže Sintry

Probuďte v sobě umělce - Azul a Vitráže Sintry - recenze
Probuďte v sobě umělce - Azul a Vitráže Sintry - recenze
12:00, 06.10.2019

Mindok nám poslední dobou přináší samé pěkné hry, ve kterých jde o vzhled stejně jako o hratelnost. Kombinace barevných a kvalitně udělaných komponent a příjemného herního stylu dobře zafungovala u nedávno recenzované hry Sagrada. V základní hře Azul se stanete obkladači-umělci (neplést s těmi trouby, co vám křivě udělali koupelnu), vašim cílem pomocí své bezkonkurenční strategie vyložit nejen co nejvíc plochy co nejrychleji, ale zároveň to udělat tak kvalitně, že vaši soupeři budou rádi, když po vás zbyde alespoň stopa, po které vás budou marně sledovat. A dokonce se vrátíme i k vitrážím, protože volně hratelné rozšíření Azul: Vitráže Sintry je přesně o vykládání oken nádherně zpracovanými pestrobarevnými sklíčky.

Zpracování

Recenzi klasicky otevřeme zpracováním, které je vskutku excelentní. Obě hry tento aspekt do puntíku sdílí, byť každá svým způsobem. Kostky v Azulu jsou matné buď jednobarevné či s různými vzory, jasně představující dlaždice, ze nichž složené mozaiky můžete vidět v mnoha světoznámých muzeích. Naopak vitráže Sintry cílí na průhledné a pestře zbarvené kostky, jimiž v katedrálách úžasně proniká sluneční světlo. Z hlediska zpracování vypíchnu, jak už je u Mindoku zvykem, vnitřek krabice, který je svými výřezy přesně uzpůsoben všem herním komponentám, které zde v případě obou her naprosto bez problémů uložíte. Pytlíky na kostky jsou látkové a hezky se s nimi pracuje, herní desky v případě Azulu a okenní tabule ve Vitrážích Sintry už tak bytelné nejsou.

Klik pro zvětšení (Probuďte v sobě umělce - Azul a Vitráže Sintry - recenze)

Azul

Hra Azul je pro 2-4 hráče od osmi let věku a podle krabice vám jedna hra zabere půl až tři čtvrtě hodinky. Tato data odpovídají, protože i přestože se mohou krásně barevné kostky líbit i menším dětem, pochybuji, že by měly myšlenkovou kapacitu na strategii, které je v Azulu poměrně velká dávka. Hra totiž s přibývajícím počtem hráčů nabývá na komplexitě, takže musíte sledovat nejen svůj vlastní cíl, ale stejně pozorně i to, jak hrají vaši soupeři, abyste věděli, které kostky si můžete v klidu nechat na pak nebo naopak po jaké barvě chmátnout okamžitě. Velký podíl náhody spočívá v tom, že kostky taháte z pytlíku tak, jak vám přijdou do ruky, zároveň je těch kostek ale tolik, že si vždycky najdete způsob, jak svého cíle dostát. Pokud tedy nehrajete proti vyloženě naschválníčkům (což u nás nehrozí, naše deskoherní skupina si spíš nahrává, než škodí).

Klik pro zvětšení (Probuďte v sobě umělce - Azul a Vitráže Sintry - recenze)

Pravidla jsou celkem jednoduchá a hezky vysvětlená. Každé kolo si z kostek-dlaždic vyložených na podstavcích na stole berete, co hrdlo ráčí – vždy ale pouze jednu barvu, od které si z podstavce nebo středu stolu musíte vzít všechny kostky. Ty pak musíte umístit do jednoho řádku zprava doleva. Je-li řádek plný a vám nějaká dlaždice zbyla, spadla vám na zem a kromě posměchu ostatních a zkušenějších obkladačů sklidíte také záporné body na konci kola. Jakmile jsou všechny dlaždice rozebrány, nastává fáze samotného obkládání, kterou provádí všichni hráči současně, tedy za předpokladu, že si věří dost na to, aby si nechali samostatně počítat body. Každý řádek, který máte plný, máte připravený k obkládání a kostku nejvíc napravo v něm umístíte do odpovídající kolonky na herním plánu. Zbytek kostek odložíte pryč. Postupujete shora dolů a získáváte body tak, že za položenou kostku máte jeden bod a pokud jste vytvořili vodorovnou nebo svislou řadu, za každou další kostku máte body navíc. A když se vám podaří spojit řadu i sloupec, není problém za kolo nabrat 15 20 bodů. I víc.

Klik pro zvětšení (Probuďte v sobě umělce - Azul a Vitráže Sintry - recenze)

Nevýhodou tohoto systému je zejména při hře ve čtyřech to, že po nějakém čtvrtém kole, kdy už máte každý zhruba 15 kostek vyložených, což je 60 kostek, někdo má pár v rozestavěných řadách, a na stole čeká devět podstavců, každý lačný po svých čtyřech kostkách na začátek kola. A tehdy se vám právě může stát, že kostek nebude dost, ale co je horší a nejotravnější, že po každém odehraném kole musíte kostky házet do sáčku a míchat. Což trápí převážně mě jakožto vůdce obkladačského cechu pověřeného touto činností. Na druhou stranu chápu, že víc kostek by nebylo dobrým řešením, takže se jedná spíš o malé mínus na jinak povedené a zábavné hře.

Samostatně hratelné rozšíření Vitráže Sintry

Základní pravidla jsou dost podobná původní hře, podstavečky na kostičky stavíte stejně, totožně na ně z pytlíku náhodně vybíráte 4 kostky každé kolo, a stejně jako v případě obkládacího Azulu můžete sebrat pouze kostky jedné barvy, ať jde o braní z podstavce nebo ze středu pole. Ale v herním stylu se obě hry rozchází. Tady si jednak náhodně vytvoříte i vitráž, sestávající z osmi sloupečků, v každém z nich vidíte barevně vyznačená políčka, do kterých musíte zasazovat kostky-sklíčka. Vašeho umělce představuje postavička barvou odpovídající podstavci, vitráži a dvěma bodovacím kostkám. Tam, kde zrovna vykládáte, musíte přesunout i svou postavičku. Vykládat můžete jakékoliv okno napravo od toho, na kterém se zrovna vaše postavička nachází (včetně), jestli se chcete přesunout na začátek, bude vás to stát vynechání jednoho tahu. Na rozdíl od Azulu hrajete na určitý počet kol, v tomto případě 6. Jakmile rozeberete všechna sklíčka z podstavců i stolu, kolo končí.

Klik pro zvětšení (Probuďte v sobě umělce - Azul a Vitráže Sintry - recenze)

Počítání bodů z dokončených sloupků nastává ihned po tahu, kterým jste daný sloupeček dokončili. Pokud je to poprvé, prostě jej otočíte na druhou stranu a podle pravidel získáte body, po druhé kompletizaci sloupek odchází ze hry. Na rozdíl od Azulu mají Vitráže Sintry extra nádobu na odložené kostky, ze které v případě potřeby přesypete nashromážděné kostky do pytlíku, odkud je můžete zase použít k dalšímu vitrážování.

Vzhledově jsou Vitráže Sintry atraktivnější než základní hra, se zpracováním sklíček si autoři vyhráli a jejich barevnost spolu s netradičními tvary, ze kterých si vlastně složíte vlastní chrámové okno, vás zláká k vyzkoušení hry už jenom na tomto základě. Hra je stejně jako základní Azul pro 2-4 hráče od osmi let, což ze zcela stejných důvodů jako u předchozí hry odpovídá, mladší děti prostě nemohou stíhat plnit své záměry a zároveň sledovat a odhadovat, jak budou asi hrát ostatní, tomu navíc přizpůsobovat svůj styl hry, to je oříšek i pro mnohé dospělé a zkušené deskohráče.

Klik pro zvětšení (Probuďte v sobě umělce - Azul a Vitráže Sintry - recenze)

Specializace matematik-obkladač

Výhodné a příhodné oproti jiným hrám, kde si počítáte body, je skutečnost, že u obou Azulů většina počtů proběhne už během hry. V případě obkládacího Azulu se jedná o bodový zisk hned po vyložení dlaždice na plochu, jako vitrážisté jste ohodnoceni za každou dokončenou okenní tabuli. Počty jsou to většinou v rámci jednotek, maximálně se dostanete na nějakých 23 v rámci Azulu a 21 u Vitráží Sintry (ale to vám opravdu musí být nakloněni všichni mistři z Alhambry), každopádně tím, jak je to každé kolo a nejen naráz, není to vůbec žádný problém. Častěji se nám spíš stalo, že jsme si body nezapočítali než přičetli, ale kolektivní duch vždy zasáhl a příslušného hráče opravil. Co se týče sledování vaší stávající situace, v obou hrách je to provedeno pomocí kostek na herním plánu (v Azulu máte každý svůj, Vitráže Sintry mají společný).

Klik pro zvětšení (Probuďte v sobě umělce - Azul a Vitráže Sintry - recenze)

Klik pro zvětšení (Probuďte v sobě umělce - Azul a Vitráže Sintry - recenze)

Klik pro zvětšení (Probuďte v sobě umělce - Azul a Vitráže Sintry - recenze)

Tak který? Nebo oba?

Za mně jsou oba Azuly kvalitně zpracované a do značné míry znovuhratelné. Atraktivní je vzhled, ať už tradiční dlaždičky nebo pestrá sklíčka, herní komponenty a pravidla. Krátká herní doba znamená, že i když se vám nedaří, nebudete se v tom koupat dlouho a další hra může být naprosto odlišná. Nízký věkový práh slibuje rodinnou zábavu a svému slibu poctivě dostává, protože se u ní budou bavit všechny generace, jednoduchá pravidla a herní styl hrají do noty začátečníkům na deskoherním poli, hlubší komplexnost a myšlenkové souboje zase zaujmou náročné stratégy. Obě hry jsou si dost podobné, ale zároveň je každá dost jiná na to, abyste potom, co se vám ohraje jedna, koupili druhou a ta vás bavila, jako byste nic podobného předtím nehráli.

Koupit Azul

Koupit Azul: Vitráže Sintry

Za poskytnutí her k recenzi děkujeme Mindok

Klik pro zvětšení (Probuďte v sobě umělce - Azul a Vitráže Sintry - recenze)


PC hry pro vás testujeme na sestavě LYNX

SUPER
90%
CZECHGAMER
Lehce pochopitelné, parádně hratelné a úchvatně vypadající hry, které budou ozdobami vaší sbírky

CGwillWin