recenze
Gears 5

Gears 5 - recenze
Gears 5 - recenze
15:01, 04.09.2019

Tak jo, konečně můžeme škrtnout původní první odstavec a dodat nový úvodník. Finální recenze Gears 5 je zde. První část recenze je původní článek o kampani. V druhé části doplňuji poznatky po druhém projití příběhu v co-opu a hlavně se věnuji ostatním herním módům. V nich si každý najde své oblíbence, ale jsou tam věci, u kterých jsem čekal, že dopadnou lépe. Inu přečtěte si sami.

Asi byste na tomto místě rádi viděli kompletní recenzi na Gears 5, ale zatím tady není. Sice mám hru s předstihem, ale obsahuje prakticky čtyři různé režimy, přičemž každý z nich vydá téměř na samotnou hru (obrazně řečeno). Tři čtvrtiny těchto režimů jsou závislé na hraní ostatních hráčů a spoluhráčů, což je věc, kterou jsem se rozhodl netestovat v době před vydáním. Nejen že hru hraje jenom hrstka lidí, ale nemám k dispozici obvyklé spoluhráče na poctivý co-op. Proto si v následujících řádcích můžete přečíst mé dojmy ze singleplayer kampaně, kterou jsem stihl projít celou. Na konci recenze nenajdete žádné číslo, ale textové zhodnocení. Za cca týden od vydání bude článek updatován a doplněno o Versus (PvP), Hordu (PvE) a Escape (PvE), kterým chci dát více času. A teď už se vrhneme na kampaň.

Klik pro zvětšení (Gears 5 - recenze)

Část první - kampaň

Čtvrtý díl svým příběhem mnoho lidí zklamal, protože se věnoval hlavně nastavení nového tónu série, představení postav, nových nepřátel, motivací a tak dále. To vždy sebou nese úskalí a ne každému postačí, že zestárlý Baird je najednou vědátor anebo že závěr je v podobě pohledu na jeden amulet na krk. Přesně od něho se odpichuje i pokračování. My fanoušci jsme poznali, že obrázek na amuletu je znak Locustů, což nám dalo více otázek než odpovědí. Je Kait vnučkou královny Myrrah (vedla Locusty) a jak je to vlastně možné? V pátém díle získáme odpovědi a zase to nebude úplně příjemné.

Klik pro zvětšení (Gears 5 - recenze)

Jestli něco příběh dělá od začátku tak to, že se s ničím nemaže. Drtí známé postavy démony z minulosti a rozehrává konflikt, který není jenom mezi lidstvem a Swarm, ale i na osobní úrovni. Kait bojuje s halucinacemi, které vyvolává její napojení na kolektivní mysl nepřátel. JD se zase nechal vrátit do kolotoče COG mašiny, která na něj měla nečekaný vliv a změnila ho. Což vyvrcholí v závěru prvního a v začátku druhého aktu hry. V něm se dostane do popředí Kait a začneme odhalovat další taje COG a toho, jak vlastně Locusti vznikly. A hlavně proč je Reyna, matka Kait, dcerou královny Locustů.

Klik pro zvětšení (Gears 5 - recenze)

K tomu opětovně prozkoumáme tajnou základnu New Hope a s ní nebezpečného vědce Nilese Samsona, který stojí za mnoha pokusy a měli jsme možnost jej zahlédnout při naší návštěvě zde v druhém díle. Toto propojení potěší fanoušky a také trochu zlepšuje orientaci v už tak složitém lore světa, což šťouraly v každém journalu potěší. Víc nebudu rozebírat, ale s příběhem jsem spokojený. Sám o sobě mě hnal ze zvědavosti kupředu a chtěl jsem znát, co nového mě čeká. Postavy se vyvíjí a mění (počkejte až uvidíte JDho) a nově představené jsou zajímavými přírůstky. Celý průchod mi zabral na normální obtížnost 9 hodin, ale nesplnil jsem vše z bočních aktivit. Délka je dle mého akorát, aby udržela tempo a intenzitu.

Klik pro zvětšení (Gears 5 - recenze)

Ale vše není jenom příběh a studio The Coallition slibovalo, že do série přinese něco nového. Což se také stalo a přitom dokázali jádro nezměnit. Gears jsou stále střílečka z pohledu třetí osoby, kde využívání "přilepení" ke krytu je základ a přesná střelba na hlavu nepřátel také. Zpátky jsou snad všechny zbraně ze série a mezi novinkami najdeme třeba variantu Lancera s granátometem nebo automatickou pistoli Talon, která svou vysokou kadencí dobře poslouží proti dalšímu typu nepřátel, co potkáme. Swarm totiž chtějí konkurovat Flood z Halo a stát se jedním z nejpřizpůsobivějších emzáků v okolí. Jejich Leeches se naučili ovládnout bairdovi roboty DeeBees a udělali z nich tak jakousi zombie variantu. Právě na ovládnuté DeeBees platí zbraně s vysokou kadencí anebo nová mechanika plížení.

Klik pro zvětšení (Gears 5 - recenze)

Nebojte, nestala se Gears žádná stealth plížička, ale v místech máme možnost připlížit se zezadu k nepřátelům a v případě posedlých robotů jim vyrvat řídící jednotku. Dokáže to přidat do některých úrovní pocit více možností jak řešit nastalou situaci. Buď můžeme vběhnout a střílet kolem sebe nebo jich pár tiše zlikvidovat a připravit past, až se probudí. Past je jedna z několika nových schopností, které dává k dispozici robot Jack, jenž nás celou dobu doprovází. Je to mazlík a unikátní vynález Bairda, takže je na něj dostatečně fixovaný a citlivý. Postupně mu ve hře odemykáme a upgradujeme schopnosti, které nám pomohou jak v boji, tak v procházení úrovní. Nově totiž můžeme Jackovi říci, aby prolétl šachtou a něco aktivoval nebo nám dal štít, abychom mohli projít místností zamořenou plynem. To vnáší do úrovní opravdu lehounký závan puzzlů nebo alespoň trochu nutí k pozornosti a ne jenom jít ze dveří do dveří.

Klik pro zvětšení (Gears 5 - recenze)

Ony totiž úrovně jsou kapitola sama pro sebe. První Akt hry je více méně standardní, jak jej v sérii známe, s podobnou hratelností a tím co máme rádi. Ale druhý Akt vše změní a přidá novinku, kterou jsme viděli na trailerech - rozsáhlejší otevřenou mapu a dopravní prostředek. Tím jsou sáně, kterými se můžeme prohánět po sněhu či písečných dunách planety Sera. Můžeme jet přímo k cíli nebo zkoumat vedlejší aktivity. Inu přiznávám, že vedlejší mise nejsou nic převratného, ale jejich odměny za to stojí - nejčastěji unikátní upgrady pro robota Jacka nebo unikátní variace starých známých zbraní. Náplň vedlejších misí je povětšinou porazit mini bosse nebo vystřílet pár vln nepřátel. Tu a tam se objeví dodatečný příběh, který vypráví o nějakých postavách. Ten v zimní lokaci je celkem dobrý. Samozřejmě boční mise nejsou světoborné a hra by bez nich byla prakticky stejná. Ale přítomnost velké lokace dodává hře trochu větší měřítko, i kdyby jenom pocitově, tak člověk vnímá víc tu cestu, kterou postavy za poznáním absolvují. A občas i pohyb po otevřenější ploše dostane závan adrenalinu, protože větrná bouře je zde ještě zajímavější než v minulém díle.

Klik pro zvětšení (Gears 5 - recenze)

Kromě nových prostředí narážíme i na nové nepřátele. Hacknuté DeeBees a další roboty z Bairdovi stáje jsem již zmínil. V řadách Swarm tak máme nové verze Leeches, které se shlukují do extrémně nebezpečných rojů, proti kterým je náročné, ale také hodně zajímavé bojovat. Jejich pohyb po prostředí je hrozně cool. Některé verze Dronů dostaly brnění a jsou nebezpečnější než dříve. Opancéřovaný rushující Dron s brokovnici donutí k pohybu. A také se vrátí nejstarší verze Locustů, proti kterým jsme myslím nikdy nebojovali. Sire byla první verze uložená v laboratoři a my je teď potkáme. Jejich zákeřné chycení a vlečení hráče pryč je až skoro otravné, ale nutí to hráče držet pěkný odstup od těchto oblud. A nebojte, jestli jste mysleli, že v těchto Gears nebude nějaká slepá skoro nesmrtelná obluda typu Berseker, počkejte až potkáte novou ma... no nic, stojí to za to. A nebojte, zdaleka jsem nevykecal vše.

Klik pro zvětšení (Gears 5 - recenze)

Z mého pohledu tak kampaň plní to, co jsem o ní chtěl. Pokračování příběhu mého oblíbeného světa, ale s dostatečnou dávkou moderních upgradů pečlivě designovaných tak, aby nerušily jádro série. Pořád je radost střílet Longshotem jednu hlavu Drona za druhou, ale stejně tak potěší, když ho z krytu vyženeme novou schopností Jacka. Nejvíc však mě bavily přestřelky. Nedokáži přesně určit proč, ale jejich dynamika je lepší než v minulosti. Nepřátelé nutí k pohybu z krytu do krytu a krčení za jednou překážkou toho moc nevyřeší. Dostávalo se mi tak spousty intenzivních situací, které, když dospěli do úspěšného konce, způsobili uspokojení v mé herní dušičce.

Klik pro zvětšení (Gears 5 - recenze)

Když ještě zmíním technickou stránku. Na Xbox One X vypadá hra jak má vypadat top first-party titul rok před příchodem nové generace. V cut-scénách člověk obdivuje každý odlesk neskutečně detailních textur zbroje a obličeje. Hra světla a stínů ve většině lokací je perfektní a atmosférická, že jsem občas udělal screenshot, i když jsem věděl, že ho do článku nepoužiji. Snad jen pouštní lokace v té stínohře trochu kulhá, ale to je dáno ostrým slunečním svitem, který nemá takovou pestrost jako ponuré tajné základny. Větší otevřené lokace vyvolají pocit prostoru, ale čas od času člověk zahlédne, že strom či kamen musel ubrat na počtu polygonů v takto širokém prostranství. Ale to je stejně pro hnidopichy. Novinkou je zanechávání stop postav ve sněhu či písku, což není poprvé, co je ve hrách vidíme, ale působí to skvěle. Šedesát FPS při gameplayi je jasných a jakékoliv zakolísání jsem osobně pocítil pouze, když se objevila ikona ukládající checkpoint. V bojích je hra stabilitou pevně v kramflecích a za celou dobu hraní jsem narazil na jeden bug, kdy jedna AI trochu ztratila směr a musel jsem reloadovat checkpoint. O hudební doprovod se opět postaral skladatel Ramin Djawadi (GoT, Westworld) a plní to, co má. Podkresluje atmosféru hry a přitlačí na smyčce, když jde do tuhého.

Klik pro zvětšení (Gears 5 - recenze)

Takže jsme na prozatímním konci. Číslovku sem nedám ani za samotnou kampaň, ale jsem spokojen. Fanoušci série dostanou další porci jak z hratelnostního tak z příběhového hlediska. Autorům jsem zápletku žral a nemám potřebu ji nějak pitvat, to přenechám ostatním. Mě jde o to, že jsem se bavil a chtěl jít dál a dál a dál. Proto každý majitel Xbox One by neměl váhat a Gears 5 si zahrát, je to exkluzivita kvůli které stojí za to Xbox mít. Navíc, proč to vlastně řešit, když je součástí Game Passu a dá se odehrát za mrzký peníz ve srovnání s klasickým nákupem hry.

Část Druhá

Uplynul nějaký čas kolem hektického vydání hry a nutnosti mít recenzi co nejdříve na stránkách, protože jinak se to nepočítá ;) Teď si mohu v klidu sednout a sdělit ten zbytek. Mám za sebou podruhé kampaň (tentokrát v co-opu), hodně Arcade Versusu a vyzkoušení Hordy a Escape. Takže to projdeme hezky popořadě.

Co se týče kampaně, tak zde platí, že jsem s příběhem nadmíru spokojený. Rozšiřuje svět zajímavým směrem a i když se stále točí kolem relativně menšího okruhu postav, mám pocit, že se připravuje na něco velkého, co uzavře trilogii tak, že se budeme třást na další a další díly. I na podruhé na mě vše fungovalo, více jsem sledoval detaily, které jsem si nemohl uvědomit při prvním průchodu a snad ještě více jsem ocenil skvěle napsané dialogy i kvalitu jejich zahrání. Některá prostředí jsou tak úchvatná, že jsem si je prohlédl s radostí zase. Co mě jediné trochu vadilo, byl neustálý nedostatek munice. Nevybavuji si, že bych v nějakém z předchozích dílů zůstal uprostřed přestřelky úplně bez nábojů a musel sebevražedně utíkat sbírat z mrtvol. Vypadá to, že to byl záměr autorů a podle mého špatným směrem. Tahle hra je o střílení a neměla by v tom hráče omezovat.

Klik pro zvětšení (Gears 5 - recenze)

Jsou věci, které před vydáním nelze otestovat a nikdy by mě nenapadlo, že i co-op bude jednou z nich. Microsoft a jeho Azure by měli být leaderem infrastruktury v cloudu, takže by díky snadnému škálování neměli být nějaké problémy. Jenže ty přišli. V den vydání a dny poté byly servery úplně tragické a ovlivňovalo to i kampaň. Několikrát nás hra vykopnula ze hry do lobby a nezbyl než restart hry. Měli jsme problémy se připojit k sobě s kamarádem nebo dokonce má hra byla tak zalagovaná, že jsem měl problém trefovat ty nejméně nebezpečné nepřátele. Co jsem zjistil na netu a od přátel, existují i horší věci. Uložení pozice je vázané na cloud a pokud se něco porouchalo, hráči mohli být nuceni restartovat celou kapitolu (klidně i hodiny hraní), protože hra byla ve stavu, který neumožňoval postup. Tohle je šokující a nepřípustné pro first-party titul, jakým jsou Gears 5.

Pokračujeme PvP multiplayerem jménem Versus. Ten se nově více rozdělil, aby bylo poznat, zda chcete hrát jen tak, nebo vám jde o hodnosti a hraní kompetitivně. Proto zde máme Arcade a Ranked. Ranked si zachovává podobu, kterou známe z předchozích dílů, tzn. hra se snaží hledat podobně zkušené soupeře. Hraje se v módech, které známe z dřívějška takže TDM, King of the Hill, Escalation či CTF a samozřejmě Execution. Zbraňový loadout si hráč volí dle svého, takže souboje na brokovnice jsou zde na denním pořádku. I když pocitově musím říci, že brokovnice v klasickém pojetí Versus nejsou tak dominantní jako v minulosti, ale jsem daleko od toho být expert na multiplayer. Co se týče ktegorie Classic a Ranked, tam je vše pro hardcore hráče připraveno.

Klik pro zvětšení (Gears 5 - recenze)

Arcade je něco úplně jiného. Odlehčení podmínek hry je z něho cítit na každém kroku. Hraje se zatím pouze Team Deathmatch bez omezení respawnů do 50 eliminací. Což je méně intenzivní na konci, než když ve standardním TDM zůstanete sám proti třem a cítíte, jak zbytek týmu doufá, že předvedete něco úžasného. Ještě větší rozdíl je ve zbraních. Hráč začíná s taktickým typem granátu, zbraní a pistolí. Jaké to jsou, ovlivňuje volba postavy. Každá postava má také svou pasivní schopnost a zbraňové upgrady za každý kill, assist, popravu nebo i to, že se vám nedaří získáváte lebky. Ty pak lze kdykoliv během života utratit za lepší zbraň, pistoli, speciální zbraň nebo granát. Působí to trochu jako zjednodušený Counter-strike. Našetřím za šest killů lebky? Šup, koupím si na poslední minutu sniperku a pokusím se pár killů přidat. Kempují protivníci nad schody? Tak si koupím granát a zkusím je tam odsud dostat. Tohle a větší damage headshotů dělají z Arcade akčnější záležitost, kde se chytne i lama jako já. Je to skvělá vstupní brána pro lidi, které klasický Versus děsí. Škoda, že nabídka herních map je v tomto díle na startu nejslabší v historii, což by se mělo časem změnit, protože se mapy až moc opakují. Měl jsem pocit, že se hraje snad jen na čtyřech mapách a zbytek není v rotaci. O to horší je, že minimálně jedna mapa pochází z minulého dílu.

Klik pro zvětšení (Gears 5 - recenze)

Dále tu máme Hordu. Už klasika série, která si našla velké zástupy fanoušků. Nejvíc změn doznala ve čtvrtém díle s příchodem Fabricatoru, pomocí kterého šlo stavět opevnění, turrety a další věci za získané body ve hře. Navíc komplexní systém kartiček umožňoval neustále se levelovat a tím být schopný útočit na vyšší obtížnosti atd. Nejsem velký hráč Hordy, proto mé hodnocení je velice subjektivní, ale mám pocit, že se v pátém díle tento režim nikam neposunul. Je zde Fabricator, jsou zde perk karty a také body, které sbíráme v zápase. Celkem 50 vln, kde na každé desáté čeká boss. Novinkou je, že každá postava má nějaké pasivní vlastnosti, tudíž za koho hrajeme, je víc než jen pouhý skin, a dost to mluví do arzenálu, který s tou postavou využijeme. Bonusy pro zbraně na dálku, které lze kupovat v průběhu zápasu jako v nějaké MOBA hře, asi moc nevyužiji, když seberu brokovnici. Co by mělo hru víc oživit je mnohem bohatší nastavení obtížnosti. To má celkem osm stupňů a různě přidává sílu nepřátelům nebo ubírá zdraví nám. Asi nejlepší novinkou je možnost hrát za robota Jacka, který je víc support charakter než klasické postavy. Nejen, že může nabídnout alternativu méně zkušeným hráčům, ale dovedu si představit, že on se svou schopností jak ovládnout nepřátelskou postavu může v rukách šikovného hráče být víc než jen platnou součástí týmu. Myslím, že pro fanoušky Horda v pátém díle zase postačí na dlouhé hodiny a dny.

Klik pro zvětšení (Gears 5 - recenze)

Na závěr jsem si nechal miláčka marketingového oddělení Microsoftu. Nový herní režim Escape z nějakého důvodu ovládl celou E3 prezentaci a udusil všechen hype, který mohla hra vyvolat pořádným příběhovým trailerem. No a to nenadšení z režimu se přesunulo i do finální verze hry. Pro ty co nevědí, tak v Escape utíkáme v trojici hráčů z hnízda (Hive) Swarmu. Prakticky to vzalo příběhovou část ze čtvrtého dílu, kde monstrum Snatcher unáší lidi a uzavírá do podů a udělalo z toho herní mód. Postavy se úmyslně nechají unést, aby hnízdo zničili jedovatým plynem. Takže zápas začíná odpočtem, než se vypustí plyn a pak následuje zběsilý útěk až na konec předpřipravené mapy. Což zní celkem zajímavě takhle v teorii, ale v akci mě to vůbec nezaujalo. Nechápu totiž, co vedlo autory k tomu, aby hráč byl v neustálém nedostatku nábojů. Gears jsou odjakživa střílečka, střílení z Lanceru a dalších zbraní je gró téhle značky, tak proč ho úmyslně brát hráčům. Jasně, dává smysl, že když se necháme sežrat a odnést do hnízda, tak nemáme vybavení. Ale tak ho tam posbíráme a ne, že seberu z mrtvoly Hammerburst jeden zásobník nábojů, kterým zabiji pár nepřátel. Co pak mám dělat s Wardenem, který vyběhne zpoza rohu a umí blokovat kulky? Mohou nastat situace, kdy prostě z nedostatku nábojů bude část úrovně nepřekonatelná. Možná to zní jako zbytečný rant, ale nepřijde mi zábavné nutit hráče hrát na melee souboje, když hru milují kvůli něčemu úplně jinému. Ten zběsilý útěk by šel prožít i s hromadou nábojů, jen více nepřáteli. Ne, Escape hrát nebudu a budu zvědavý, jestli si najde své obecenstvo. Hořkou tečkou je nedostatek map od vývojářů, který ani přítomnost editoru nijak nevyváží.

Byl jsem nadšený z toho, že hra nebude obsahovat loot boxy, které mě v minulém díle odpuzovaly od hraní hordy. Ty opravdu ve hře nejsou, ale že by nové systémy byly lepší, se říci úplně nedá. Mám z toho totiž rozpačité pocity, protože se autoři v této AAA hře za plnou cenu rozhodli kopírovat to, co proslavilo Fortnite, ale vzali to za špatný konec. Obchod s exkluzivními skiny nikoho nepřekvapí, ale jejich cena možná ano. Kdykoliv vidím mimo free-to-play hru cenu za balíček víc jak 500Kč, otvírá se mi kudla v kapse. Nebo už odhalená "prémiová" gesta, která jsou jen lehounce odlišná od těch, co jsou v základu ve hře. Prostě nic nového, co by ostatní AAA hry nezkoušely (viz aféra Black Ops 4 a Red Dot za dolar). Podstatné je, že nikdo nenutí si ty skiny nebo vlastní cákance krve kupovat, tak aspoň mě za hraní odmění nový Battle Pass jménem Tour of Duty, že? No neodmění, protože je udělaný tak, aby hráče zotročoval. Denní výzvy nejsou specifické pro jednotlivé herní režimy, takže pokud jsem primárně hráč Versusu, tak mohu mít smůlu, protože budu mít challenge třeba na Hordu. Ano, každý den mohu "zdarma" jednu vyměnit, ale zase jsem odkázán na náhodu, jakou jinou challenge dostanu. Pak jsou zde dlouhodobé výzvy, které odměňují postupem v Tour of Duty také, ale ty neplní člověk jeden den. V principu necítím motivaci se snažit plnit cokoliv, protože je to nucená dřina bez adekvátní odměny, ze které bych měl radost. Bohužel tohle může snadno zabít hru pro mnoho hráčů, kteří rádi vidí, jak jejich Rank stoupá.

Tak a jsem na konci tohohle elaborátu. Mé nadšení z kampaně přetrvává a jsem rád, že studio dokázalo kritikům zacpat ústa a příběh rozjet na plné obrátky s pořádně otevřeným konfliktem do budoucna. Za tu si ode mě zaslouží jedničku s hvězdičkou, no dobře tak hodně přes 90%. Jenže ten zbytek hry mě čím dál tím víc znejišťuje. Escape mě přestal bavit dřív než stihl začít a nevidím v něm potenciál. Horda je stále Horda. Versus je z nich nejlepší a dočkal se nejvíce péče, protože Arcade je zábavný a zatím baví. Jenom to celé dohromady nepůsobí tak bombasticky, jako příběh samotný. Někdy je totiž lepší méně než více.

Za poskytnutí hry s předstihem děkujeme společnosti Microsoft s.r.o.

Klik pro zvětšení (Gears 5 - recenze)

Recenzovaná verze: Xbox One X

PC hry pro vás testujeme na sestavě LYNX

SKVĚLÉ
80%
CZECHGAMER
Gears 5 ostudu sérii v žádném případě nedělají. Kampaň je fantastická záležitost a technické zpracování nás skoro připravuje na příchod next-genu.

CGwillWin