Zhruba před třemi lety jsme se mohli poprvé na našich obrazovkách ponořit do zajímavě vypadajícího titulu, kloubícího žánry sandboxového stavění a zároveň i lehčích RPG principů z univerza Dragon Quest, kterou měli na svědomí vývojáři ze Square Enix. V případě Dragon Quest Builders se navíc jednalo o velmi pozitivně přijatý kousek, takže ohlášení prací na jeho pokračování a sebe nenechalo dlouho čekat. Square Enix nyní spojili síly s vývojářským týmem Omega Force a nyní se nám tak do rukou dostává druhý díl, Dragon Quest Builders 2. Pojďme se již nyní podívat na to, jak se novinka povedla a jestli by případně stála za vaši pozornost.
Sandboxových her v kostičkovém „Minecraft“ stylu vyšlo a dodnes vychází relativně dost, a to jak těch, kde jste v podstatě svými pány a děláte si co chcete, tak i těch, ve kterých dochází i k prolínání s ostatními typy her. Nedávno jsme tu kupříkladu měli PixArk, který se snažil pixelové stavění propojit se survivalem, předtím to zase byla napříkald hra Portal Knights, která nabízela i jakýsi příběh a v určitých ohledech by se k sérii Dragon Quest Builders dala i přirovnat. Nicméně, v případě dnes recenzovaného titulu tedy před námi stojí kombinace RPG a sandboxového stavění, což již z podstaty věci nezní nikterak špatně. Otázkou je, zdali oproti svému předchůdci, který sice na první pohled působil efektně, poměrně rychle se ohrál a některé z herních mechanik jste později prováděli už v podstatě jen z donucení.
Jelikož se jedná o hru ze světa Dragon Quest, který je poměrně obsáhlý, tak vězte, že v Dragon Quest Builders 2 se ocitnete v období po ukončení příběhové linky Dragon Quest II. Čeká na vás tak neustálý boj s nepřáteli z řad Children of Hargon, uskupení monster, které se rozhodlo podmanit si celý herní svět. Jejich hlavním cílem je pak likvidace stavitelů, kteří jsou schopni kromě budování všemožných struktur také vytvářet rozličné předměty. A jaká smůla, že právě vy se vtělíte do role jednoho z těchto stavitelů... Ihned na začátku hry se tak probouzíte v lodním vězení, kde se seznámíte se základy ovládání vašeho hrdiny a fungováním základních herních mechanik, jako je výroba předmětů, manipulace s objekty či boj. Na závěr úvodní části se jako vždy „něco pokazí“ a vy jste tak i s pár ostatními přeživšími vyplaveni na břehu opuštěného ostrova. Zde tedy poté začíná vaše dobrodružství, na které je vhodné vyšetřit si určitě pár desítek hodin, jelikož jak se dočtete v následujících odstavcích, stále je tu co dělat.
Během snah o vytvoření nové společnosti na vás čeká spousta úkolů, přičemž samostatnou kapitolou jsou NPC postavy, které vám jednak tyto úkoly zadávají, avšak také se k vám mohou přidávat a začít formovat komunitu, díky které si budete moci připadat „jako doma“. Vaším nejvěrnějším parťákem je poté Marloth, trpící ztrátou paměti a skutečně šikovný bojovník, který vás po obdarování nějakou vyspělejší zbraní odmění svými výkony v boji. Jednotliví zástupci z řad vašich následovníků jsou také značně variabilní, přičemž každý z nich má ve vaší partě pevně určenou roli. Najdete tu tak postavy, které jsou ochotné za vás položit život v boji, upraví pro vás zeminu tak, aby bylo možné pěstovat plodiny, pomohou vám se stavbou konstrukcí či vás jen baví svými hláškami. Je jen na vás, jestli se rozhodnete následovat čistě příběhovou linku nebo se budete primárně věnovat budování či zdokonalování vašich bojových schopností. Minimálně za sebe však mohu doporučit projet si svým tempem pokud možno celou hru a na „pískoviště“ se vrhnout až poté, jelikož nové věci a zkušenosti získáváte prakticky po celou dobu hraní a teprve po dokončení příběhu budete schopni vše využít naplno. Ostatně, příběh je tím, co táhne tuto hru a nebýt jeho, patrně by se doba bez nástupu brzkého stereotypu jen těžko obešla. Jako fajn prvek působí i nově přidaný padák, díky kterému můžete rychle cestovat po jednotlivých lokacích jak sami, tak i se svými následovníky.
Co se samotných základních herních principů týče, tak ty si druhý díl vypůjčil ze svého staršího sourozence, takže jestli jste „jedničku“ hráli, budete si tu připadat jako ryba ve vodě. Stále je na pořadu dne konstruování budov a struktur, sběr materiálů či cestování a objevování. Zde se nemusíte bát žádných úskalí či zásadních rozdílů. Velikou devizou druhého dílu jsou však drobná vylepšení věcí, které vám mohly na původním titulu vadit. Prvním, čeho si pravděpodobně všimnete, je skutečnost, že prakticky od samého začátku máte po ruce výše zmíněného Malrotha, který dokáže na vašich toulkách pořádně zamávat s vašimi nepřáteli. Vy, jakožto stavitel, totiž nedisponujete nikterak závratnou silou v soubojích a i když si postupem času dokážete vyrobit lepší zbraně, stále se nemůžete rovnat kolegovi, který dokáže způsobit potvorám i několikanásobně vyšší poškození. Další změnou je bezesporu udržování si vztahu s ostatními obyvateli, které nyní potěší každá maličkost, od sklizení úrody, přes postavení nějaké budovy nebo proměny neúrodné půdy v políčka, překypující novými plodinami. Díky těmto úkonům z postaviček vypadávají srdíčka, která slouží buď k posouvání dané oblasti na vyšší úroveň či například k odemykání nových receptů na výrobu.
Vyrábění (craftingu) všemožných součástí a doplňků si také užijete do sytosti, o tom žádná. Herní mapa je totiž rozdělena celkem na čtyři základní ostrovy, z nichž každý disponuje svojí vlastní příběhovou linkou. Po vašem příjezdu na nich nebývá zpravidla nic extra k vidění, nicméně během proplouvání jednotlivými questy bude ve finále většinou krajina zvelebena k nepoznání. Jednotliví obyvatelé, pro které plníte úkoly, mají totiž neustále nějaké požadavky, které slouží jednak k vaší zábavě, jelikož stavění prostě zábavné je, a samozřejmě také i ke získávání zkušenostních bodů, nových receptů a pokračování v příběhu. Na jednotlivých ostrovech se také budete zaměřovat na různé činnosti, přičemž kupříkladu na prvním jednoznačně vede farmaření, na druhém stavění a tak podobně. Rozhodně parádní věcí je, že během hraní máte k dispozici skutečně obrovský inventář, který na vašich toulkách téměř plně „zničitelným“ prostředím určitě uvítáte. Skoro každý blok či objekt ve hře můžete totiž rozbít buď na materiál nebo jej celý po rozbití schováte do inventáře a můžete s ním poté naložit dle libosti, například jej využít pro dekoraci vaší vlastní stavby.
Jak již zaznělo výše, nedílnou součástí hry jsou souboje. Jejich systém je značně zjednodušen, jelikož si ve většině případů vystačíte pouze s jedním tlačítkem pro útok. Při bitkách s bossy či tužšími protivníky poté můžete využít ještě klasický sprint a skok, díky kterým se dokážete vyhnout snadno čitelným útokům jednotlivých potvor. Těch je, dalo by se říci, dost různých typů, ovšem zase ne tolik, abyste pokaždé museli znovu nastudovat jejich pohyby a typy útoků. Zbraňový arzenál postupem času nabobtná a již brzy jste schopni vyrábět nové typ zbraní jak pro sebe, tak i pro Malrotha. Vzhledem k tomu, že suroviny, potřebné k výrobě, naleznete většinou poblíž, jedná se o pohodový prvek, který oživí klasické hraní tím, že se zaměříte na něco jiného, stejně jako v případě odemykání receptů na výrobu všemožných dekorací a speciálních částí budov.
Nově je v druhém díle dostupná i multiplayerová složka hry. Ta figuruje ve dvou částech. Jedna je čistě komunitní záležitostí a odemkne se vám jako první. Narazíte totiž na speciální nástěnky určené ke sdílení screenshotů ze hry, které je možno nahrát na server a poté se již kochat "lajky", které vám udělí ostatní hráči. Druhá je zajímavější, jelikož se můžete přidat do party až čtyř hráčů, se kterými lze poté jak tvořit, tak i plnit menší úkoly, nikoliv však v rámci příběhové linky. To je sice trochu škoda, ale máte-li po ruce nějakého kamaráda, který Dragon Quest Builders 2 hraje také, rozhodně hru více hráčů alespoň vyzkoušejte.
Z audiovizuálního hlediska se v případě tohoto titulu jedná o solidně odvedenou práci, i když se jedná většinou pouze o kosmetická vylepšení oproti prvnímu dílu. K dispozici je vám tak opět svět plný rozličných bloků a grafika je z mého hlediska naprosto dostačující danému typu hry. Hudební doprovod je ze začátku fajn, nicméně skladby ze série Dragon Quest se poměrně rychle ohrají a jaké bylo moje překvapení, když jsem si chtěl k budování pustit Spotify a byl jsem upozorněn, že u této hry si své oblíbené skladby nejsem schopen dopřát. Nicméně se nejedná o nic zásadního, přinejhorším se podkres dá vypnout. Technicky hra také netrpí žádnými zásadními neduhy, a to i když máte k dispozici celkem tři pohledy (FPS, a dva TPS, každý z jiné vzdálenosti). FPS pohled jsem hojně využíval při stavění, jelikož díky nemu si můžete být jisti, že blok umístíte přesně tam, kam potřebujete. Jediné, co mi, nechci říci že přímo vadilo, ale dokázalo pořádně natáhnout herní dobu, byly všemožné rozhovory, kterých je skutečně pořádné kvantum a i když se většinou týkají příběhu a je fajn je přečíst, nemalá porce je v podstatě jen výplní, které není potřeba věnovat nějakou extra pozornost. Menším problémem, hrajete-li s mladšími hráči, by mohla být jazyková bariéra, jelikož čeština u tohoto titulu není k dispozici, což je škoda, jelikož samotná hra by děti mohla bavit.
Celkově jde tedy o parádní sandboxovou záležitost s jednoduchými RPG praktikami, díky kterým si každý může svého hrdinu přizpůsobit obrazu svému a hlavně popustit uzdu své fantazie a vytvořit téměř jakoukoliv stavbu či rovnou celý svět, jak je jen libo. Pevně věřím, že dohráním samotného příběhu většina hráčů neskončí a budou i nadále prozkoumávat svět a objevovat stále nové recepty a materiály. Rozhodně doporučuji všem, kdo rádi cokoliv staví a hledají klidný kousek na letošní léto.
Za poskytnutí hry děkujeme společnosti Cenega
Ceny hry PixARK srovnáte na Zboží.cz.
