recenze
Eleusis

Eleusis - recenze
Eleusis - recenze
12:00, 24.07.2019

Sice poněkud starší, protože vyšla dávno dávno v roce 2013, Eleusis je temná výpravná detektivní hra, ve které se nějakým pohnutím osudu dostáváte doprostřed kultistické aktivity jedné řecké vesnice. Nejste voják ani detektiv, přesto jste se empaticky rozhodli pomoci jedné zmizelé vesničance předtím, než ji tajemný kult obětuje ve snaze vzkřísit ohyzdného boha...

Za všechno může šutr

Ten se totiž za záhadných okolností skutálí ze skály a rozmašíruje vám auto do nepojízdného stavu, což vás donutí vystoupit a hledat pomoc. Naštěstí je hned nedaleko vesnička, která ale... co to? Je prázdná. Nikde ani živáčka... A to je krev? Místo abyste jako každý normální člověk vzali nohy na ramena a z nejbližšího telefonu volali policii, rozhodnete se tuto záhadu vyřešit na vlastní pěst. Časem zjistíte, že celá vesnice je hnízdištěm nebezpečného kultu, který se snaží oživit jakousi temnou sílu a vypustit ji do světa. Sami tedy procházíte temnou prázdnou vesnicí, hledáte vodítka a snažíte se záhadnému kultu přijít na kloub.

Klik pro zvětšení (Eleusis - recenze)

Pro změnu začneme pozitivně

Atmosféra, která vás hrou provází, je správně tajemná. Hudba taky, zvuky, pokud zrovna nezvednete nějaký barel skrz texturu jiného objektu, nevytrhnou z děje ničím nezvyklým. Příběhově se jedná o generickou vyšetřovačku, kdy chodíte od místa k místu, sbíráte informace a odkrýváte konspiraci, která tentokrát sahá pořádně hluboko do historie vesnice. Pozitivní je, že chodíte celkem rychle, takže vám přesuny mezi lokacemi nebudou trvat dlouhou dobu. Dobrou mechaniku představuje deník, ve kterém jsou poznámkovité záznamy, takže vás nikdo nedrží za ruku a na spoustu věcí musíte přijít sami.

Klik pro zvětšení (Eleusis - recenze)

Grafická stránka odpovídá tomu, co byste čekali od nízkorozpočtovky z roku 2013. Občasné potíže s osvětlením jsou zpodobněné mimo jiné zářícími kameny, které se na první pohled zdají nějak důležité, ale prostě nejsou. Vizuální stránka nijak neuráží, ale není to nic, z čeho byste se zrovna posadili úžasem. Pořád je tma, takže bez lucerny nebo baterky neuděláte pomalu ani krok, což taky někdy funguje prapodivně, ale to, co potřebujete, vidíte vždycky.

Hádanky jsou pěkné, hra vás za ruku nevede, ale bohužel je jich málo a moc daleko od sebe, pochybná práce s inventářem vás navíc dovede vytrhnout z děje
Hrůza hrůz

Kromě atmosféry, která je, hlavně díky zvukové stránce hry, dost hrozivá a intenzivní (a to já se jen tak neleknu, ale nikde si to neověřujte...), je hrozivé i ovládání. Ne všechno, ale třeba to, že když chcete nějaký předmět použít, musíte otevřít inventář (I), kliknout na daný předmět (klik), zavřít inventář opět a pouze pomocí I, a pak teprve kliknutím na příslušné místo se buď něco stane, nebo ne. to je dost otravné a vytrhuje z děje, navíc celkem nelogické a neobratné.

Klik pro zvětšení (Eleusis - recenze)

Klik pro zvětšení (Eleusis - recenze)

Nepřátelé jsou vlci a kultisté, oba se projevují změnou hudebního podkladu, vlk navíc dost děsivě vrčí. Jakmile se s nimi setkáte tváří v tvář, je po vás a vy jedete od naposledy automaticky ukládané pozice. Nevšiml jsem si, že by fungoval prostorový zvuk, takže mě vždycky zabil, než jsem stihl zjistit, odkud zvuk přichází. Nepřítele můžete dočasně zastavit pomocí kamenů a jiných předmětů, které jim hodíte na hlavu. Vypadá to celkem směšně a tím, že v terénu se v různých místech nachází spousta neviditelných zdí (možnost skoku je tady vážně jenom pro smích a využijete ji pouze ve dvou případech během celé hry).

Klik pro zvětšení (Eleusis - recenze)

Klik pro zvětšení (Eleusis - recenze)

Hra taky bohužel neobsahuje tolik napětí a příběhu, aby dokázala ospravedlnit neustálé vracení se a zkoušení, co by se mohlo hodit kam. K dispozici je naštěstí deník, ve kterém se poznámky ukládají, a časem dostanete i hrubou mapku oblasti, ale do té doby jste odkázaní na bezcílné bloumání doufajíc, že dojdete tam, kam jste chtěli. V pohybu vám nepomohou ani neviditelné bloky, kvůli kterým nemůžete přeskočit ani půlmetrový kamínek či jiný šlupek. Když popadnete nějaký předmět, začne se kolikrát nekontrolovatelně třást a kolidovat s neviditelným terénem. Všechno je možné realisticky odhodit asi na kilometr, takže spolu s tím, že protagonista nepřeskočí ani půlmetrový patník, jsme usoudili, že hlavní postava je trpasličí mistr světa ve vzpírání.

Klik pro zvětšení (Eleusis - recenze)

Klik pro zvětšení (Eleusis - recenze)

Summa summarum

Atmosféra nemůže nahradit kulhající příběh a zbytečné množství běhání tam a zpátky. Hra vás pořád nutí lítat z jednoho konce mapy do druhého, čímž se uměle natahuje odehraný čas, bohužel na úkor intenzity příběhu (To měl zase výborně Draugen, kde jsem si stěžoval na opačný problém). Nemožnost změnit ovládání a divná manipulace s předměty na zážitku taky nepřidávají, práce s inventářem vás často nepříjemně vytrhne z děje. Za plnou pálku bez koruny 12 euro bych to nebral, ale v nějaké rozumné slevě to pro fanoušky tohoto žánru nebudou vyhozené peníze.

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Nocturnal Works

Klik pro zvětšení (Eleusis - recenze)

Recenzovaná verze: PC

PRŮMĚR
58%
CZECHGAMER
Dobrá atmosféra a hudba nevyváží slabý příběh a zdlouhavé chození odnikud nikam

CGwillWin