Múza, jejíž originální verze je z roku 2017, je karetní asociační hra z produkce Mindok. Pochází z pera Jordana Sorensona a je pro 2 a víc hráčů od 10 let, strop lidí je prakticky "dokud stačí karty", podle pravidel však 12. Jedná se o krátkou a soutěžní zábavu, která se vyjímá krásným zpracováním a přes svou kompetitivní podstatu pohodovým zážitkem.
Z hlediska zpracování vás zaujme moc pěkná menší krabička se zlatým nápisem, po jejímž rozbalení na vás vykouknou krásně a abstraktně malované karty. 84 karet uměleckých děl a 30 karet inspirace, abychom byli přesní. Podobně jako třeba v Mysteriu, zde jsou karty, které samy o sobě kolikrát nedávají ani trochu smysl, a cílem múzy je napovědět svému týmu tak, aby právě jednu kartu uhodli. Je v tom ale menší háček, takže si pojďme jako vždy nejprve představit herní mechaniky. A vzhledem k tomu, že pravidla se vešla na jednu oboustrannou kartu, bude to rychlovka...
Rozdělíte se na týmy o minimálně dvou hráčích v každém týmu. Jeden člověk z každého týmu, dohodněte se který, bude představovat múzu. Jiný tým vybere z hromádky 6 karet obrázků a 2 karty inspirace a z nich od každé jednu skrytě vybere a předá múze prvního týmu. Dávejte pozor, aby protitým nezahlédl vybrané karty, pak by nějaké hádání nemělo smysl. Múza ihned vyloží kartu inspirace a podle jejích instrukcí předvede, co vidí na svém obrázku. Pak předá kartu s obrázkem zpátky druhému týmu, který ji smíchá s ostatními pěti vybranými kartami a ty vyloží na stůl. Hráči prvního týmu pak musí hádat, kterou kartu z nyní šesti vyložených se jim múza snažila napovědět. Múza nesmí ke své nápovědě nic přidávat, jenom pořád dokola opakovat to, co udělala na začátku. Pokud hráči uhodnou, jakou kartu se jim snaží múza napovědět, získají kartu jako bod, zmýlí-li se, získá kartu protější tým. Tým, který první získá 5 karet, vyhrává. Pokud se cítíte s hrou dostatečně seznámení, mohou všechny týmy hrát své kolo zároveň. Hrajete-li ve dvou či třech hráčích, jste v kooperativním módu a tudíž se snažíte získat pět karet dřív, než tři ztratíte-neuhodnete. A to je v podstatě všechno.
Herně je to přesně tak, jak byste čekali. Pohoda. Klid. Žádné stresy a nic, co by vás mohlo rozhodit. Podle nápověd, které sahají od jednoduché pantomimy až po broukání melodie, některé karty poznáte téměř okamžitě, jiné budou vyžadovat kopec představivosti. Hra neobsahuje žádný příběh, RPG prvky nebo prvky náhody (až na míchání karet, ale to se nepočítá). V jednoduchosti je krása, v tomto případě je ta krása i na kartách a pěkně zpracované krabičce. Nemělo by se jednat o krvežíznivou soutěž, po které skončíte s rozdrásanými nervy. Věkové omezení bych malinko upravil, protože hru můžete klidně hrát i s menšími dětmi, kterým budete lehce pomáhat (mohou napovídat s dospělým, který jejich nápovědu doplní nebo upřesní). U našich her až na výjimečné a jedinečné situace převládala pohodová a pozitivní atmosféra.
Jako hra na několik večerů je Múza vždycky dobrou volbou. Je to hra nenáročná, nemusíte se učit žádná pravidla ani mechaniky, typově hodně podobná Dixitu, Krycím jménům nebo Mysteriu, jen bez těch složitostí. To je právě asi největší kámen úrazu, přičemž tento termín používám hodně volně, protože Múza si na nic přelomového ani hrát nechce. Jejím úkolem je přivést rodinu pohromadě a nechat lidi zajímavým způsobem řešit zajímavé hádanky ještě zajímavějším způsobem. Při prodejní ceně do 450 korun se rozhodně nebudete bít do hlavy, když si ji pořídíte a jistě si čas od času najde místo na stole.
Za poskytnutí hry k recenzi děkujeme Mindok
