recenze
Generation Zero

Generation Zero - recenze
Generation Zero - recenze
12:00, 09.04.2019

Švédské studio Avalanche nám koncem minulého roku naservírovalo čtvrtý díl zběsilé open world akce Just Cause, který ovšem u hráčů příliš sympatií nezískal. Špatný technický stav a přílišná podobnost s předchozími díly představovaly hlavní překážky k vyššímu hodnocení i v recenzích. Avalanche Studios ale už zdaleka není studio, jež svou snahu upíná pouze k jednomu titulu nebo sérii, což dokazuje třeba chystané Rage 2 (vzniká ve spolupráci s id Software) nebo čerstvě vydaný titul Generation Zero. A právě na tuto úplně novou IP se dnes podíváme.

Lov robotů začíná

Hned v úvodu je důležité zmínit, že vám Generation Zero ani vzdáleně nenabídne podobný zážitek jako série Just Cause nebo druhé Rage. Hra má daleko blíže ke značce theHuter, na které se Avalanche dlouhá léta rovněž podílí. Lesní zvěř ale v případě Generation Zero vystřídali agresivní roboti. Základ v podobě otevřeného světa, pohledu z první osoby a relativně věrohodně zpracovaného chování zbraní ovšem zůstal. Ono se podobnostem Generation Zero s theHunter nemůžeme vůbec divit, protože na hře pracuje v jádru stejný tým. Zatímco poslední theHunter s podtitulem Call of the Wild ještě vznikal pod hlavičkou studia Expansive Worlds, tak pro Generation Zero se už jeho vývojáři stali plně součástí Avalanche Studios.

Běžný hráč tedy bude na Generation Zero pohlížet jako na titul od velkého studia, což už samo o sobě dokáže zvýšit povědomí i očekávání od hry. Na Generation Zero ale reálně pracoval tým o pouhých třiceti lidech, takže v žádném případě nejde o velkou AAA hru. Sami autoři svou novinku nazývají indie AAA titulem, což si lze přeložit jako menší titul s velkými ambicemi. Tento fakt zohledňuje i cena, která byla stanovena na 35 euro.

Postupně se propracujete od ošuntělé pistole přes řadu pušek, samopalů a brokovnic až třeba k raketometu.

Generation Zero vás vezme do odlehlé oblasti Švédska 80. let 20. stolení, které se zmocnili roboti různých druhů a velikostí. Buď úplně sami nebo až s trojicí kamarádů jste vhozeni do této opuštěné oblasti, kde bylo veškeré civilní obyvatelstvo evakuovánu a armáda rozdrcena. Potkávat tedy budete pouze prázdná obydlí a zejména ne zrovna mírově smýšlející mechanické nepřátele. Příběhové pozadí, ve kterém zjišťujete původ a důvody probíhající robotické vzpoury, je vám vyprávěno pouze formou audio nahrávek nebo různých psaníček či dopisů.

Klik pro zvětšení (Generation Zero - recenze )

Na nějaké dialogy můžete tedy s klidem zapomenout, což je vzhledem k absenci lidských obyvatel ve světě pochopitelné. Je ale jasné, že tento způsob vyprávění příběhu nemusí sednout každému. V domech, stodolách, bunkrech a dalších různých objektech nalézáte ale především životně důležité vybavení. Zbraně s dostatkem nábojů jsou totiž základem k vašemu přežití. Postupně se propracujete od ošuntělé pistole přes řadu pušek, samopalů a brokovnic až třeba k raketometu. Vše lze poté vylepšit třeba pomocí nalezeného zaměřovače či tlumiče. S přibývající silou vašich zbraní budete narážet i na větší a silnější nepřátele, takže se obtížnost ke konci nijak výrazně nezvyšuje.

Prázdný open world

Hry pod hlavičkou Avalanche Studios téměř bez výjimky vynikají obřím otevřeným světem. Tuto tradici nenarušuje ani Generation Zero. Samotná velikost se nijak výrazně dnešním standardům nevymyká. Velkou roli avšak hraje skutečnost, že se po celou dobu hraní budete pohybovat výhradně pěšky, což pocitově velikost světa významně navyšuje. A tady nastává jeden z problémů, který mě během hraní trápil. Samotný svět totiž vývojáři nedokázali naplnit dostatečně velkým množstvím pestrého obsahu.

Generation Zero je primárně stavěna jako kooperativní záležitost, kterou budete sdílet nejlépe s třemi komunikujícími kamarády.

Velkou část hry budete prolézat vesměs podobné budovy, kde budete nalézat vesměs podobnou směsici vybavení, které poté vypotřebujete na skupinu robotů. Přílišnou nápaditost nenajdete ani v samotných úkolech, jež se vás snaží v první řadě postupně protáhnout celou mapou a odkrýt příběhové pozadí. Repetitivnímu zážitku nepomáhá ani nastolené tento, které je díky zdlouhavým přesunům a občasnému bloudění už od úvodu hodně pomalé. Špatnému dávkování neprospívá ani předem dané rozmístění nepřátel. Často se střídají klidné avšak nudné pasáže, kdy jen vrstvíte loot a uspořádáváte inventář s akčními pasážemi, kdy se na vás vrhá početná skupina robotů. Nepřátelé se navíc na dobyté lokace po čase vrátí, takže se ani nedostaví pocit toho, že jste pro sebe dokázali získat kus území.

Klik pro zvětšení (Generation Zero - recenze )

Ačkoli je tedy svět hry hodně prázdný a po čase repetitivní, tak jeho samotné vizuální zpracování není vůbec špatné. Pochválit lze časté změny počasí i herní doby, které dokážou jednotvárnou náplň alespoň částečně oživit. Graficky hra neurazí ale ani nenadchne. Za zmínku stojí pěkné odlesky, efekty výbuchů a překvapivě osobité zvuky zbraní. Technický stav bohužel sráží bugy, jejichž vlivem se občas nepřátelé různě zasekávají nebo nelze správně interagovat s předměty.

Kooperace nutností

Už z řádků výše jste dost možná pochopili, že se většina problémů ještě znásobí, pokud budete hrát sami, což důrazně nedoporučuji. Generation Zero je primárně stavěna jako kooperativní záležitost, kterou budete sdílet nejlépe s třemi komunikujícími kamarády. Spolupracujícímu týmu jsou přizpůsobeni i nepřátelé. A to nejen počtem ale slabými místy, kterých jednoduše v jednom hráči nejste schopni využít.

Klik pro zvětšení (Generation Zero - recenze )

Robotičtí protivníci dokážou výrazně zatopit zejména ve větším množství. Jednotliví nepřátelé nepředstavují díky jejich nikterak vyzrálé inteligenci příliš velkou výzvu a ve více lidech byste s nimi neměli mít výrazné problémy. Kooperaci jsou uzpůsobeny i specializace postav. Vámi vytvořenému charakteru můžete za zkušenostní body, které sbíráte zabíjením nepřátel a plněním misí, vylepšit statistiky boje, podpory, léčení nebo znalost technologií. Jednotliví spoluhráči si díky tomu mohou rozdělit funkce, což přijde v horkých momentech vhod. Opět jde ale o funkci, která v momentě kdy hrajete sám, postrádá téměř jakoukoli hodnotu, protože se reálně můžete zaměřit pouze na jeden aspekt stromu.

Klik pro zvětšení (Generation Zero - recenze )

Z mnoha výše popsaných důvodů je aspekt kooperace v Generation Zero naprosto zásadní. Hru sice můžete od začátku do konce dohrát úplně sami, ale pravděpodobně se bavit příliš nebudete. Jednotlivé nedostatky v podobě plochých úkolů a velkého avšak prázdného světa s často se opakujícími objekty se při hraní v jednom hráči ještě výrazně umocní, což má za následek brzký přísun stereotypu a nudy. Problémy hry ale rozhodně nezmizí ani v případě, že k sobě seženete partu až tří kamarádů. Promarněný potenciál v jádru zajímavého světa pouze vyplave na povrch o nějaký ten čas později.

Recenzovaná verze: PC

Za poskytnutí hry děkujeme společnosti Cenega

Klik pro zvětšení (Generation Zero - recenze )

Recenzovaná verze: PC

Ceny hry Generation Zero srovnáte na Zboží.cz.

Klik pro zvětšení (Generation Zero - recenze )

PC hry pro vás testujeme na sestavě LYNX

PRŮMĚR
55%
CZECHGAMER
Na pohled zajímavé zasazení a masivní svět nedokážou vykompenzovat plochou náplň jednotlivých misí, přílišné upínání ke kooperaci a celkový pocit prázdnoty, který se při hraní brzy dostaví.

CGwillWin