recenze
Warhammer: Vermintide 2

Warhammer: Vermintide 2 - recenze
Warhammer: Vermintide 2 - recenze
12:49, 12.03.2019

Švédské studio Fatshark nás v minulosti obdařilo povedenou kooperativní rubanicí ze světa Warhammeru s podtitulem Vermintide. Vzhledem k pozitivnímu přijetí se hra poté z počítačů dostala i na konzole současné generace. Inu, a jelikož se tedy jednalo o vcelku úspěšný kousek, rozhodl se tento tým naplno rozjet práce na druhém dílu, který spatřil světlo světa v březnu loňského roku na PC, přičemž se po konzoli XONE dostává i na PS4 a to, jak se vydařil, se již dočtete na následujících řádcích.

Klik pro zvětšení (Warhammer: Vermintide 2 - recenze)

Na první pohled jednička

Jelikož se celkový koncept nastavený v prvním díle relativně uchytil, neměli v tomto směru autoři příliš problém zvolit směr, jakým se vydají. Opět tak na hráče čeká řada misí, které plníte ve vaší bandě až čtyř živých hráčů, popřípadě v kombinaci s hrdiny, řízenými umělou inteligencí. Jednotlivé mise jsou rozděleny opět do několika aktů, zakončených efektními souboji s bossy. Ti, stejně jako i klasičtí nepřátelé pochází opět z řad Chaosu a Skavenů, takže na tomto poli se nic nemění. V základní hře narazíte celkem na 13 úrovní, což rozhodně není malý počet, když vezmete v potaz, že na každou z nich si budete muset vyšetřit i několik desítek minut. K dispozici je celkem 5 hratelných postav, lišících se od sebe jak speciálními schopnostmi, kterými mohou počastovat nepřátele, tak i zbraněmi, díky čemuž by si každý hráč měl najít právě ten ideální způsob boje, který mu bude vyhovovat. K ruce je vždy jedna hlavní zbraň na blízko a jedna pro útoky na dálku. Postavy zůstaly beze změn, takže se opět můžete těšit na trpaslíka, elfku, čarodějku či týpka v klobouku, kterému palné zbraně nejsou cizí. Využít tak budete moci i sekery, meče, proklatě rychlé čepele, pistole, luky a mnoho dalšího.

Klik pro zvětšení (Warhammer: Vermintide 2 - recenze)

100 a jedna možnost

Aby toho nebylo málo, během hraní se ke slovu dostávají i lehčí RPG prvky, kdy je nutno ještě investovat zkušenostní body, poctivě vydřené za úspěšně dokončení misí. Každý z hrdinů má svůj základní strom zkušeností, přičemž v průběhu hraní dochází k odemčení dalších dvou. Z tohoto vyplývá, že variant jak je poskládat, aby vyhovovaly stylu boje a celkovému hraní je skutečně spousta. Navíc jsou k dispozici ještě pasivní talenty, které je možno navolit po dosažení každé páté úrovně postavy, zkrátka úroveň úprav jak má být. Stejně jako jeho předchůdce, je i druhý díl značně založen na grindování nových a nových zbraní a částí zbroje, přičemž se v mnoha případech jedná o ten stejný předmět, pouze se zvýšenými statistikami, nicméně prvek jako takový funguje a žene vás neustále za ziskem lepšího vybavení. Nepotřebné kousky lze navíc rozebírat a získávat z nich suroviny, potřebné k vylepšování stávajícího vybavení. Pravda, nejedná se o nic složitého, takže by tyto možnosti neměly komplikovat hraní ani nepříliš kovaným bojovníkům. Systém odměňování byl od minula značně pozměněn, a to rozhodně k lepšímu. Ve hře již totiž nenastávají situace, které mi vcelku dost vadily u prvního dílu. Jednalo se především o vybavení, které jste získali, ale nemohli jej použít, jelikož bylo určeno pro jinou postavu.

Klik pro zvětšení (Warhammer: Vermintide 2 - recenze)

Souboje parádní

Co se soubojového systému týče, ten byl od minule značně vylepšen a je skutečně radost sledovat nejen rozdíly při použití různých zbraní, ale také lze mnohem více cítit váhu a sílu jednotlivých prostředků pro ničení hnusných nepřátel. Celkově mají bitvy, obzvláště ty hromadnější, kdy se na vás valí horda nepřátel, rozhodně něco do sebe. Nejen, že se v tomto případě jedná o naprostou brutalitku a není problém rozseknout jedním pořádným máchnutím hned několik nepřátel najednou, ale boje jsou navíc zpracovány skutečně zábavně, že se těšíte na každý další střet, nehledě na to, s jakou postavou zrovna hrajete. Ono, co si budeme namlouvat, i postavy specializované na boj z dálky to se svojí primární zbraní umí, takže si usekávání končetin a hlav užijete v každém případě. Nutno je počítat i se stříkajícími hektolitry krve, tak pozor, slabší povahy. A na kosení jakých nepřátel se vlastně můžete těšit? Inu, kromě klasických základních krysích pohůnků narazíte i na pár jejich silnějších variant, kteří dokáží pořádně potrápit vaše zdraví. Kromě těchto hlodavců se budete muset připravit i na bojovníky Chaosu, kterým zdatně sekundují menší bossové a ti závěreční, kteří vyžadují speciální přístup od vašeho týmu. V některých pasážích skutečně jde do tuhého, jelikož kromě plnění určitého úkolu, například aktivace speciálního mechanizmu pro otevření portálu, na vás neustále nabíhají nové a nové potvory, takže chvílemi skutečně nevíte , na co se soustředit dříve.

Klik pro zvětšení (Warhammer: Vermintide 2 - recenze)

V partě je síla

Během hry, jelikož se jedná o kooperativní záležitost, je nutno nemyslet stále jen na sebe a skutečně přikládat ruku k týmovému dílu. Neustále je tak vhodné sledovat, jak si počínají vaši parťáci a nepříliš se od sebe vzdalovat. Samozřejmě, to vše se lépe provádí v partě s kamarády, nicméně, jelikož moc mých přátel tuto hru nevlastní, byl jsem mile překvapen z toho, jak jsme spolu byli schopni spolupracovat i s náhodnými hráči. Design úrovní prošel také změnami a z úzkých „tuneloidních“ levelů se nyní stávají otevřenější lokace se spoustou zákoutí, ve kterých může číhat nebezpečí. Během průchodu je také dobré věnovat se zevrubnému průzkumu jednotlivých oblastí, jelikož díky sbírání speciálních předmětů si po dokončení úrovně můžete přijít na zajímavé bonusy, díky kterým vaše postavy budou opět o něco silnější a nebezpečnější. Nejdůležitější, nač si dávat pozor, je bezesporu to, aby alespoň jeden, ideálně dva spolubojovníci byli stále na nohou a mohli případně oživit padlé kamarády. Jakmile totiž dojde k eliminaci celého týmu, je nutno celou úroveň restartovat od samého začátku. Během bitev je také fajn hlídat si zásobu léčivých lektvarů, kterých není přehršel a není horšího okamžiku, kdy si s minimem zdraví všimnete, že se na vás řítí horda deseti nepřátel. Další lektvary slouží ke zvýšení určitých statistik a je tak dobré vždy vědět, kolik čeho máte u sebe. Vybavit se lze také bombami, které dokáží napáchat v řadách vašich nepřátel řádnou neplechu.

Klik pro zvětšení (Warhammer: Vermintide 2 - recenze)

Zpracování zaslouží metál

Co bych rozhodně rád vyzdvihl je fakt, že audio doprovod na vaší pouti rozhodně stojí za to. Počínaje všemožnými nechutnými zvuky, vydávanými krysími nepřáteli, přes ozvučení během střetů až po hudební doprovod – to vše dohromady tvoří parádní celek a audio zážitek, který jsem si nejraději vychutnával ve sluchátkách. Hudba graduje přesně tam, kde má, přičemž v klidnějších momentech, kupříkladu hledání správné cesty, ustupuje lehce do pozadí a tvoří povedený podkres, aby se za chvíli opět nadechla k burácivému rachotu, který vaše reflexy vybičuje opět na maximum. Dalo by se říci, že celkově audiovizuální stránka Vermintide 2 skutečně mnohem více splňuje dnešní „standardy“ a jde vidět, že autoři si byli dobře vědomi i tohoto technologického zpracování. Nasvícení vypadá parádně a v temných kobkách se atmosféra skutečně dá krájet. I v ostatních lokacích je však rozhodně na co se koukat. Ať už bojujete na polích, v rozpadlých hradech a pevnostech či lesích, vše vypadá a hýbe se skutečně obstojně, což je fajn.

Klik pro zvětšení (Warhammer: Vermintide 2 - recenze)

Mladší bratříček ve formě

Dalo by se tedy říci, že dámy a pánové z Fatshark odvedli rozhodně solidní práci a dokázali první díl hravě trumfnout prakticky ve všech oblastech, počínaje technologickým zpracování přes úpravu podivného lootovacího systému až po rozvinutí jednotlivých herních postav, které mohou díky široké škále úprav získat schopnosti, díky kterým se vyrovnávají ostatním třídám. S klidným srdcem mohu prohlásit, že se tak nejedná jen o nějaké odfláklé pokračování, které by těžilo pouze ze svého jména, ale o plnohodnotný nový počin. Otázkou zůstává, zdali je tato hra díky své povaze vhodná pro extrémně široké hráčské publikum. Troufám si říci, že ne každý se u ní dokáže zabavit na extrémně dlouhou dobu. Kooperativní prvky jsou určitě zábavné a tak bych tento titul doporučil především všem, kteří mají kolem sebe podobně smýšlející hráče, se kterými by se do dobrodružství mohli vrhnout bok po boku. Na druhou stranu je Vermintide 2 dobře hratelný i s náhodnými hráči, případně s boty, se kterými se dá také dohrát, nicméně už to není přímo to pravé ořechové a tito hráči by mohli být po pár hodinách lehce znuděni, jelikož právě komunikace a spolupráce s přáteli dodává všem kooperativním hrám ty správné „koule“. Je tak tedy na vás, jestli dáte novým krysáků šanci, za mě určitě říkám ano.



Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Plan of Attack

Klik pro zvětšení (Warhammer: Vermintide 2 - recenze)

Recenzovaná verze: PS4 Pro

PC hry pro vás testujeme na sestavě LYNX

SKVĚLÉ
85%
CZECHGAMER
Skutečně vydařená rubačka, kde se to válejícími končetinami jen hemží. Máte-li po ruce pár podobně naladěných přátel, určitě vyzkoušejte!

CGwillWin