recenze
Shadow of the Tomb Raider

Shadow of the Tomb Raider - recenze
Shadow of the Tomb Raider - recenze
09:30, 03.10.2018

Do třetice všeho dobrého a zlého. Laru Croft není potřeba představovat. Je to postava, která jako jedna z mála přerostla videoherní svět a letos se dočkala dokonce velice důstojného filmového zpracování. Ale kvůli tomu tady nejsme. Jsme tu, abychom se podívali na třetí hru z restartované série Tomb Raider, která nese podtitul Shadow of the Tomb Raider. Ta vyšla na PlayStation 4, Xbox One a PC a přináší nám pokračování honby Lary po pomstě svého otce a zabránění konci světa, jak ho známe, rukou zlé organizace Trinity.

Klik pro zvětšení (Shadow of the Tomb Raider - recenze)

Příběhově je totiž nový Tomb Raider přímým navázáním na předchozí díly. Zlá Trinity je stále ve světě a snaží se najít další artefakty, které by jim pomohly ovládnout a přetvořit svět k jejich obrazu. Tomu chce Lara samozřejmě zabránit a vydává se jim po stopách. Má k tomu dostatek důvodů a moc dobře víme, že je to opravdu osobní. Proto začínáme v Mexiku, kde nacházíme tajemnou rituální dýku. Bohužel tahle akce způsobila naprostou zkázu celého města. Další události nás vedou do Peru, kde se vydáváme po stopách tajemné krabičky a také podstaty organizace Trinity.

Klik pro zvětšení (Shadow of the Tomb Raider - recenze)

Nemohu se ubránit dojmu, že příběh tu hraje jakési druhé housle. Namísto, abych dostal vysvětlení "života, vesmíru a vůbec", co se týče Trinity, dostáváme slabé spojení, kterému se těžko věří. A na konci si říkáte “to je vše?”. Zastavili jsme jednoho šéfa, ale že bychom cítili, že jsem tím zničili celou organizaci, která měla obrovskou moc? Tak to vůbec. Co je zase dobré, že Laru doprovází Jonah, kterého známe z předchozího dílu. Jejich dynamika je vytvořená výborně. Ve chvílích, kdy se Lara chová jak arogantní holčička, se jí Jonah dokáže postavit. Bohužel u Lary to nevypadá, že by to pochopila. A sledujeme u ní takový zvláštní vývoj, který chvilku směřuje k tomu, že z ní bude vraždící mašina, aby za chvíli zase brečela jak ztracená holka. Ostatní doplňující postavy, které jsem potkal v příběhové lince, mají docela zajímavé charaktery. Bohužel hlavní záporák je tak nějak nezajímavý.

Klik pro zvětšení (Shadow of the Tomb Raider - recenze)

Herně je Shadow prakticky stejný jako předchozí díly. Vše se odehrává v polootevřeném světě. Nedá se říci, že jde o čistý open-world, ale jakousi volnost v aktivitách a prozkoumávání vám hra nabízí. Jednotlivé lokace jdou více do šířky a jenom v případě postupu příběhem se hra smrskne do tunelovitých lokací, které spojují hádanky a souboje. Chvilkami mi přišlo, že se té otevřenosti hra až moc bojí. Míst, kde několik malých prostranství mezi sebou odděluje úzká štěrbina, kterou se musí Lara protáhnout, bylo nějak moc. K řešení hádanek a všech možných nástrah ve světě vám slouží primárně luk s provazovými šípy a Lařina obratnost.

Klik pro zvětšení (Shadow of the Tomb Raider - recenze)

Rozhodně řešení těchto věcí a zkoumání světa patří k tomu nejlepšímu, co hra může nabídnout. Bohužel to samé se nedá říci o soubojích. Střelba na krátkou vzdálenost je úplné utrpení, jakmile si necháte přijít nepřítele k tělu, jste v problémech. Nefunguje míření a útoky na blízko jsou tak těžkopádné, že mačkáte tlačítka jak vzteklí. Bohužel v příběhu je několik míst, kde hra souboje přímo tlačí do obličeje, což je velká škoda. Ano chápu, že existuje spousta hráčů, kteří se každou hrou prostě prostřílí. Ale proč, když si autoři dali práci s opravdu poctivým stealth systémem, který baví mnohonásobně více, než střílení desítek lidí, jako v každé jiné hře? Stealth je to pravé a Lara nově dostala do vínku možnost napatlat se bahnem a splynout se špinavou zdí či kopcem. Což je zaprvé hrozně cool a za druhé oživuje stealth nad rámec známých triků, a to má ještě nějaké další triky připravené v průběhu hry.

Klik pro zvětšení (Shadow of the Tomb Raider - recenze)

I když se dá říci, že hra se více soustředí na hádanky a méně na akci (což si přála velká část fanoušků a z mého pohledu je to dobře), neznamená to, že Lara není mašina na zabíjení. Místa, kde povraždíte menší jednotku vojáků a ona se pak znechuceně diví, že jakýsi neznámý nepřítel zmasakroval podobný počet vojáků o jeskyni dále, působí mírně zcestně. Na pozlátku krásné peruánské džungle a krásných prastarých chrámů se totiž skrývá opravdu hodně brutální hra. Nejen když Lara zabíjí nebo stylově umírá, ale také místa v prostředí. Když se Lara prodírá hromadou tlejících mrtvol, nepůsobí to vůbec příjemně ani z obrazovky televize. A to je vlastně dobře, atmosféra tu je.

Klik pro zvětšení (Shadow of the Tomb Raider - recenze)

Pokud mohu něco vyzdvihnout, je to nastavení obtížnosti. Konečně si na své přijdou hráči, kteří nechtějí být vedeni za ručičku při řešení enviromentálních hádanek. Nastavit obtížnost si můžete pro souboj, průzkum i hádanky zvlášť. Tzn. že lze úplně vypnout poškrábané nebo nabarvené plošky kam jde vyskočit nebo se chytit. V tu chvíli se hra od pohodového probíhání hezkého prostředí mění v opravdovou výzvu. Hrál jsem takhle hru od začátku do konce a skutečně se u toho bavil více. Konečně jsem měl místy pocit zoufalství jako u prvního Tomb Raidera v době, kdy internet ještě "neexistoval". Platí to zejména pro challenge tombs. Samotné příběhové hádanky zase tak brutální nejsou a většinou člověk jasně vidí, kudy asi bude pokračovat a kamera se stále směruje správným směrem. Některé skilly samozřejmě pomohou ještě více, takže úplný hardcore mód to není. Ale v kobkách si lidé, co rádi potrápí mozek, najdou své.

Klik pro zvětšení (Shadow of the Tomb Raider - recenze)

Technické zpracování je naprosto úchvatné. Posun, který autoři udělali na jejich proprietárním enginu, je viditelný. Blízké záběry v příběhových animacích jsou krásně detailní a efekty dotváří atmosféru na maximum. Většina hry se odehrává v džungli, a to samo o sobě znamená, že si tvůrci museli dát záležet na rostlinách a světle. To se jim povedlo a rostliny a listy stromů vůbec nevypadají uměle zejména díky tomu, že mají realisticky udělanou průsvitnost. Vodní hladina a podvodní svět vypadají také naprosto skvěle. Prostě celé je to jedna nádherná hra světla a stínů a nemám, co bych vytýkal. Hrál jsem hru na PlayStation 4 Pro, která umožňuje volbu mezi vyšším rozlišením anebo více snímky za vteřinu. Zvolil jsem rozlišení a neměl jsem vůbec problém s tím, že by se hra nějak výrazně trhala. Dá se říci, že prakticky pořád drží 30 snímcích za vteřinu a nehne se z nich. Druhá volba by měla odemknout framerate, ale na Pro hra na 60fps prostě nedosáhne. Co bych jediné z technického hlediska nepochválil, jsou check-pointy a načítání herního stavu. Loady trvají na můj vkus moc dlouho a většinou vás načtou do stavu, který nevypadá jako vaše předchozí hra. Jste o padesát metrů pozadu, ale všechny bedny už jsou otevřené. Vím, že to dělají i jiné hry, ale tady jsem narazil na několik případů, kdy mě to praštilo do očí a působilo zvláštně.

Klik pro zvětšení (Shadow of the Tomb Raider - recenze)

Kromě všeho výše zmíněného tu máme samozřejmě docela bohatý strom skillů, které odemykáme za levely a challenges. Upgrady zbraní jsou přesně tak, jak mají být. Bohužel se nějak vytratil survival prvek z celé hry. Aniž bych nějak detailně šmejdil každou lokací, vždy jsem měl dost surovin koupit všechny upgrady zbraní, když jsem potřeboval. Pořád jsem měl maximum materiálů či bylin k léčení. Samozřejmě jsou tu i jiné oblečky pro Laru. Některé z nich dokonce propůjčují více než jen estetickou stránku, ale třeba lepší stealth nebo více surovin. Jako bonusová perlička je "převlek", který z Lary udělá stařičkou klasickou Laru z prvního nebo druhého dílu, což v té ultra-moderní grafice celé hry působí minimálně úsměvně, ale proti gustu...

Klik pro zvětšení (Shadow of the Tomb Raider - recenze)

A vlastně tohle platí pro celou hru Shadow of the Tomb Raider. Když jsem ji začal hrát, nemohl jsem se do ní vůbec dostat. Úvod mě nebavil tak jako v předchozím díle. Lara byla neskutečně nesympatická slepice a nezachránil to ani povedený flashback do dětských let v Croft Manor. Postupem času jsem se oprostil od toho, že tvůrci servírují prakticky ty samé triky z minula, jen v novém prostředí (například v Rise na vás zaútočil medvěd, tady Jaguár, scény téměř stejné), a začal se celkem bavit prostým hraním. Příběh mě nikam nehnal, ale bavily mě hádanky a stealth. Byl jsem naštvaný, když mě hra nutila bojovat s hordami nepřátel. A nadšený, když mě dokázala přechytračit nějakou hádankou. Prostě jako na houpačce. Shadow of the Tomb Raider neoslní ničím originálním nebo úchvatným příběhem, ale pokud chcete jenom dalšího Tomb Raidera jako před třemi lety, tady je.

Za poskytnutí hry děkujeme společnosti Cenega

Klik pro zvětšení (Shadow of the Tomb Raider - recenze)

Recenzovaná verze: PS4 Pro

Ceny hry Shadow of the Tomb Raider srovnáte na Zboží.cz.

Klik pro zvětšení (Shadow of the Tomb Raider - recenze)

PC hry pro vás testujeme na sestavě LYNX

DOBRÉ
78%
CZECHGAMER
Je to další Tomb Raider, což může být pro někoho plus a pro někoho mínus. Záleží na vás.

CGwillWin