recenze
Sigi - a Fart for Melusina

Sigi - a Fart for Melusina - recenze
Sigi - a Fart for Melusina - recenze
13:00, 12.09.2018

V dnešní recenzi se podíváme na menší nezávislý titul se zajímavým názvem Sigi - a Fart for Melusina z díly lucemburského studia Pixel.lu. Pakliže jste fanoušky skákaček ze staré školy, tak byste měli zbystřit, jelikož se jedná právě o přírůstek do rodiny této kategorie. Jestli dokáže obstát v tvrdé konkurenci obdobných titulů, které momentálně prožívají renesanci na mobilních zařízeních, počítačích i konzolích, to se již dozvíte na následujících řádcích.

Klik pro zvětšení (Sigi - a Fart for Melusina - recenze)

Jeden prd a problém je a světě

Co vás ihned po spuštění zaujme, je zcela určitě velice roztomilé grafické zpracování, které jako by z oka vypadlo automatovkám jako Legend of Hero Tonma či Ghosts ‘n’ Goblins. I přes svou pixelovou jednoduchost se totiž rozhodně nejedná o nějakou hrůzu a vše kolem působí vcelku pohádkově. Nejinak je tomu i v případě samotné příběhové zápletky. Vžijete se totiž do role rytíře Sigiho, který trpí lehkými střevními problémy, které mu již na samotném začátku pořádně zavaří. Na konci úvodní úrovně totiž potká mořskou pannu Melusinu, která mu pochopitelně učaruje. Ta však pro jeho zdravotní obtíže nemá pochopení a uteče. Sigi se tak vydává na strastiplnou cestu, na jejímž konci se k vysněné bytosti snad dostane. Nebo ne?

Klik pro zvětšení (Sigi - a Fart for Melusina - recenze)

Skákej, střílej, přežij

Během hraní vás čeká průchod celkem dvaceti úrovněmi , protkanými všemožnými nástrahami v podobě propastí, vodních toků, zrádných plošinek, propadajících se mraků a samozřejmě nejrůznějších nepřátel. Ti se zde vyskytují v mnoha podobách, takže narazíte na protivníky z říše zvířat, na duchy, zombíky či, v určitých fázích příběhu, bossy. Budeme-li se bavit o obtížnosti, tak ta není nastavena nikterak zběsile vysoko a hru si tak dokáží užít i mladší hráči. Tomu napomáhá i fakt, že na checkpointy narazíte prakticky po „pár krocích“, takže se nikdy nemusíte probíjet větší částí levelu znovu. I když, pravdou je, že některé úrovně vás dokáží potrápit o něco více, především díky prapodivně rozmístěným nepřátelům, takže občas narazíte na obrazovku, kde pobíhá najednou dobrá desítka nepřátel, přičemž je velmi složité jednoho po druhém zlikvidovat vzhledem k jejich pozici. Nicméně, s trochou trpělivosti lze projít celou hru poměrně komfortně, čemuž v tomto případě bohužel nenahrává délka.

Klik pro zvětšení (Sigi - a Fart for Melusina - recenze)

Krátká výzva

Vzhledem k tomu, že se skutečně jedná o poměrně jednoduchou záležitost, tak fakt, že na konec se naprosto v pohodě dostanete za tři čtvrtě hodiny, to není bůhvíjaké terno. Co se soubojů s bossy týče, tak ani ty vás příliš nezdrží, jelikož zpravidla používají jeden až dva typy útoků, které vychytáte během pár vteřin a pak si již s nebohým drsňákem uděláte, co budete chtít. Tato skutečnost má pravděpodobně vliv i na vznik jednoho z achievmentů, který získáte za bleskový průchod hrou v čase pod 30 minut. Ten mi zatím odolává, ale určitě nebude dlouho trvat a pokořím jej. Krátká herní doba je na druhou stranu zlehka kompenzována právě onou znovuhratelností, kdy se snažíte vyzobat chybějící trofeje a posbírat tak vše, co se dá. Pro sběratele těchto virtuálních ocenění se tak čas, který strávíte ve hře může vyšplhat zhruba ke třem hodinám se vším všudy, což sice také není nic extra, ale pravdou je, že se po celou dobu budete bavit a ještě si procvičíte vaše reflexy.

Klik pro zvětšení (Sigi - a Fart for Melusina - recenze)

Na jedno brdo

Jak jsem již zmínil, audiovizuální zpracování je sice roztomilé, nicméně se časem stává velmi monotónním, jelikož k dispozici je prakticky pouze jedno prostředí, když nepočítám jeskyně s ukrytými poklady. Snadno se tak může stát, že vám jednotlivé levely začnou splývat, jelikož není nic, čím by se zásadně odlišovaly. Na druhou stranu je pravda, že sem tam zabloudíte i vertikálně do nebeských výšin či k vodopádům, tak alespoň nějaké to zpestření se čas od času koná. V oblasti ozvučení se žádné překvapení nekoná a hudební doprovod, obsahující pár skladeb, se ničím zvláštním nevymyká zaběhnutým standardům na poli obdobných titulů. Samozřejmě, u soubojů s bossy se dočkáte gradujících tónů, zkrátka klasika.

Klik pro zvětšení (Sigi - a Fart for Melusina - recenze)

Hopsá celá rodina

Titul Sigi: a Fart for Melusina bych nejspíše doporučil všem, kteří by se rádi alespoň herně vrátili o zhruba dvě dekády nazpět a zakusili opět starou dobrou atmosféru plošinovek, navíc v lehce zmodernizovaném kabátku. Herní mechaniky jsou lehce uchopitelné a ovládání přesné, takže co víc si přát. Hru mohou vyzkoušet, jak již bylo avizováno, i mladší pařani, kterým samosebou může ( a nejspíše v některých momentech bude muset) pomoci zkušenější hráč, nicméně se nejedná o žádnou hardcore záležitost, které mohou hráče po pár smrtích odradit. Ostatně, takových titulů jsme tu v poslední době také neměli zrovna málo. Vrhněte se tedy do dobrodružství Sigiho a pomozte mu dostat se ke své milé.

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Keymailer

Klik pro zvětšení (Sigi - a Fart for Melusina - recenze)

Recenzovaná verze: PS4 Pro

PC hry pro vás testujeme na sestavě LYNX

DOBRÉ
75%
CZECHGAMER
Plošinovka, kterou sice pokoříte za chvilku, ale navození atmosféry starých dobrých pecek se nic nevyrovná.

CGwillWin