recenze
Airheart: Tales of Broken Wings

Airheart: Tales of Broken Wings - recenze
Airheart: Tales of Broken Wings - recenze
14:13, 21.09.2018

Dnes se podíváme pod křídla letadýlkové záležitosti Airheart: Tales of Broken Wings od Blindflug Studios AG, která spatřila světlo světa před několika málo dny. Jelikož se jedná o menší a zároveň nízkorozpočtový kousek mezi kterými se často najdou dosti zajímavé hříčky, nemohl jsem jinak než podrobit tuto hru zevrubnému testování a jak celý projekt dopadl, to se již dočtete na následujících řádcích.

Klik pro zvětšení (Airheart: Tales of Broken Wings - recenze)

Létající ryby, ale no ták

Zápletka a současně i cíl vašeho snažení je poměrně prozaický a snadno pochopitelný. I když, sen o obří létající velrybě, nacházející se kdesi ve stratosféře zase tak logický není, co si budeme namlouvat. Hlavní hrdinka Amelia to však tak má a jak jinak se dostat do vyšších sfér než letadlem? Jakožto samozvaná letecká konstruktérka a fanynka rybaření se rozhodne spojit své dva hlavní koníčky do jednoho a na létajícím ostrově Granaria se začnou dít věci.

Klik pro zvětšení (Airheart: Tales of Broken Wings - recenze)

Vzlétněte do výšin

Na začátku hry tak dostáváte do rukou své letadlo, které vám poslouží jako dopravní prostředek pro cestování skrze jednotlivé vrstvy atmosféry až po ty kýžené nejvyšší. Pro dokonalejší pochopení herních mechanizmů a principů poslouží solidně zpracovaný tutoriál, který vás v nějakých 10 minutách seznámí s ovládáním vašeho stroje, vysvětlí vám kudy všudy se dá létat, co sbírat a čemu se vyhnout. Již během výuky snadno pochopíte, že v Airheart si přijdou na své především hráči libující si v grindování všeho, nač jen narazí. Jednak se v každé vrstvě vyskytují předem dané druhy létajících ryb, díky kterým si můžete přijít po návratu na základnu k penězům, které budou potřeba při vylepšování vašeho letadýlka. Kromě ryb však narazíte také na nepřátele, ze kterých po úspěšném zničení vypadávají součástky, které lze poté využít v rámci craftingu. Případně si budete moci zastřílet proti všemožným obranným věžičkám či utkat se s policejními letadly, které po vás jdou okamžitě, když, byť omylem, trefíte civilní stroj nebo je samotné.

Klik pro zvětšení (Airheart: Tales of Broken Wings - recenze)

Sféra střídá sféru

Jelikož hra neobsahuje úrovně jako takové a vše probíhá prakticky na jedné mapě, rozdílů se dočkáte mezi jednotlivými vrstvami atmosféry. Nejen, že ve vyšších je již mnohem větším problémem přežít, nicméně se zde nachází také „výživnější“ ryby, díky kterým si na nutná vylepšení letadla přijdete mnohem rychleji než při plácání se v prvních vrstvách. Hra vás od tutoriálu však nijak nevede za ručičku a je jen na vás, jestli se rozhodnete grindovat na jistotu v počátečních vrstvách nebo to risknete a zkusíte v rámci úspory času vyletět výše a nasbírat potřebné věcičky rychleji.

Klik pro zvětšení (Airheart: Tales of Broken Wings - recenze)

Sejmi je

Samozřejmě že Amelia není ve svém stroji úplně bezbranná. Letadlo zpočátku kromě harpuny, kterou efektně zvládnete odtrhávat štíty nepřátelských konstrukcí nebo chytíte letoun jako do lasa a křápnete s ním o nějaký ten ostrůvek, disponuje kulometem, který má sice slušnou kadenci (tatatata), každopádně příliš velkou paseku s ním nenaděláte. Dříve či později budete tak nenásilně nuceni vrhnout se do vylepšování vašeho arzenálu. K tomu vždy pohodlně poslouží návrat na základnu, takže počítejte s tím, že vertikálního létání si užijete dosytosti. Možnost návratu lze zvolit pohodlně podržením jednoho tlačítka nehledě na to, v jaké výšce se právě nacházíte. Tento způsob je prakticky jediný jak se dostat zpět na základnu a také vám mnohokrát zachrání zadek, když půjde do tuhého a životnost vašeho letadýlka se rapidně začne blížit nule. Návrat však neprobíhá automaticky, takže se musíte připravit na zběsilý let střemhlav, během kterého se budete muset umně vyhýbat jednotlivým létajícím ostrůvkům a překážkám a poté hlavně přistát přesně na základně. Netrefíte-li totiž základnu, připravte se na nemilosrdný Game Over a nastartování nové hry, ve které pojedete pěkně od začátku. Permanentní smrt oproti tomu nenastává v momentě, kdy vás sestřelí nepřátelské letouny, jelikož vám hra stále dává šanci trefit se s rozbitým přibližovadlem na základnu, což může být alespoň menší útěchou. Sice během takového pádu přijdete o aktuálně nasbírané suroviny, ale aspoň není potřeba sbírat vše, co jste do té doby nakřečkovali, znovu.

Klik pro zvětšení (Airheart: Tales of Broken Wings - recenze)

Nebojte se tvořit

Poměrně zajímavou částí hry je crafting nových věcí, součástek a materiálů, které si ze svých cest vzhůru přinášíte. Na rozdíl od vysvětlení ovládání zde jakýkoliv návod chybí, takže výroba probíhá, alespoň zpočátku systémem pokus-omyl. K dispozici máte totiž celkem 5 slotů, do kterých lze vkládat různé materiály. Při špatné kombinaci o ně samosebou přijdete, ovšem při správném poskládání se můžete těšit z nového výtvoru. Crafting probíhá na vícero úrovních, takže na základní kombinujete pouze dovezené suroviny, ze kterých vyrobíte složitější předměty, které zase vkládáte do slotů „vyšší úrovně“. Zní to složitě, ale ve finále se jedná o poměrně snadno pochopitelný princip. Navíc, nepodaří-li se vám nakombinovat předměty správně, hra vás vizuálně upozorní u obrázků jednotlivých potenciálních výrobků, které materiály byly umístěny na správném místě, podobným způsobem jako v populární stolní hře Logik, kterou jsme si s bratrem užívali v dobách svého mládí. Vyrobené předměty je také kromě jejich vybavení na svůj stroj možno i prodat, přijít si tak k dalším penízkům, které lze posléze investovat do pokročilejších součástí. Vyměnit si tak budete moci křídla, motor, zbraně atd.

Klik pro zvětšení (Airheart: Tales of Broken Wings - recenze)

V jednoduchosti je síla

Celkově na mě hra Airheart: Tales of Broken Wings působí klasickým retro dojmem titulů z dob dávno minulých, především svou surovou hratelností a především i vyšší obtížností a hrozbou permanentní smrti, díky které musíte být skutečně stále ve střehu. Jinak, co se týče audiovizuální stránky, tak ta vypadá moderně, takže nečekejte žádné létající pixely. Jedná se tak o zajímavý mix, ve kterém se prolíná stará dobrá hardcore hratelnost s moderním zpracováním. Pravdou je, že takovýto kousek se zákonitě nemůže vyhnout pomalu nastupujícímu stereotypu. Ten je způsoben především tím, že ač se prostředí lehce mění a narážíte na nové nepřátele, ryby a možnosti těžby materiálů, stále se jedná v podstatě o to samé. Vyletíte ze základny, stoupáte vrstvu za vrstvou a jakmile uznáte za vhodné, že je čas se vrátit (ať už kvůli poškození nebo ve snaze dovézt co nejvíce materiálů a ryb) zpět, uděláte to a pak opět vše nanovo. Každopádně na pár hodin vás i menší titul, jakým Airheart: Tales of Broken Wings bezesporu je, dokáže zabavit. Dle mého se tak jedná o ideální oddychovku, kterou asi nebude nikdo pařit v jednom kuse, ale spíše si čas od času dá pár takovýchto koleček a půjde se věnovat nějaké jiné bohulibé činnosti.

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Keymailer

Klik pro zvětšení (Airheart: Tales of Broken Wings - recenze)

Recenzovaná verze: PS4 Pro
DOBRÉ
70%
CZECHGAMER
Poněkud bláznivý příběh s retro hratelností a příjemným zpracováním, u kterého pár hodin rozhodně lze prosedět.

CGwillWin