Her s post-apokalyptickou tématikou je spousta. Většina z nich pojednává o tom samém: Nějaký šílený vědecký výzkum se zvrtne, zombíci utečou z laboratoří a vy se buď jako nabušený hrdina či hrdinka vydáváte kosit do ulic. Hra The Long Reach se na to dívá z trochu jiné stránky...

Na rovinu - nejsem fanda pixelových her a pokud mám tu možnost tak se jim velkým obloukem vyhýbám. V případě The Long Reach bych ale o hodně přišel. Příběh ve své podstatě není nijak zvlášť originální. Jako pracovník ve vědecké organizaci uvíznete jednoho krásného dne (jaká náhoda že zrovna na Vánoce) na vašem pracovišti. Cíl je tedy jasný, dostat se ven. Překážet vám v tom bude jen spousta šílených vědců, pastí, a hlavně nekonečná řada puzzlů.

Takových her je mnoho. Čím je tedy zrovna The Long Reach zvláštní? Vývojáři si totíž uvědomují tohle apokalyptické klišé a parodují ho všemi směry. O vtipné dialogy tady není nouze. A pár parodií na ohrané scénky z hororů se taky dočkáme. Ale hra nespoléhá jen na humor. Mixuje ho s velmi originální děsivou a depresivní atmosférou a to nejen díky pixelové grafice ale i úžasnou hudbou. Ta se navíc mění podle aktuální situace a progresu, ve kterém se momentálně nacházíte.

Ačkoliv jsem již zmínil, že příběh není nijak originální, stále je hlavním tahákem hry. Vlastně, jediné co na něm není originální je koncept: “Bacha z laboratoře utíkají oživlé mrtvoly, co chtějí zničit svět.” Zde se ale nejedná o klasické zombíky, ale o jakousi formu nemoci, která způsobuje že sníme i v bdělém stavu. Takové halucinace. Nepřestavujte si pod tím něco jako lysohlávky či LSD, nýbrž vaše nejtemnější sny. A vy jste jeden z posledních kdo touto nemocí nakažený ještě není. Do té doby než vám výtah řekne “čau kámo, nechceš svézt?” A vy máte tedy jedinečnou podívanou jak se z vás, pomalu (ale jistě), stává cvok.

To je velmi výstižný popis stylu jakým jsem hru hrál. Upřímně, ze začátku jsem hře nedával žádnou šanci. To jsem se ale pořádně mýlil. Příběh mě doslova vtáhl dovnitř a cca za čtyři hodiny jsem měl hotovo. To mě dost překvapilo, málokterou hru dohraji takhle nadoraz. V podstatě žádné zápory, až na některé obtížné puzzle, krátkou hrací dobu a cenovku, po které vám vykrvácí peněženka. The Long Reach je tedy hra, která je příkladem, že hru nedělá jen grafika. Úžasný příběh, kombinovaný s bravurně zpracovanými dialogy, hudbou a atmosférou, ten je tu totiž též. Pokud jste tedy milovníky adventur, tak tahle hra by vám neměla ve vaší sbírce chybět.

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Keymailer

PC hry pro vás testujeme na sestavě LYNX