recenze
Ash of Gods: Redemtion

Ash of Gods: Redemtion - recenze
Ash of Gods: Redemtion - recenze
11:53, 16.04.2018

Vývoj Ash of Gods: Redemptions jsem se zájmem sledoval už delší dobu, protože mezi hromadou ostatních indie her vyčnívala. Nádherná, ručně kreslená grafika, se kterou si museli dát grafici neuvěřitelně mnoho práce, je jedním poznávacích znamení titulu a člověku netrvá dlouho, aby mu bylo jasné, kde vývojáři z AurumDust čerpali inspiraci. Slova The Banner Saga se vám vybaví opravdu bleskurychle a ona sága je předlohou natolik očividnou, že byste Ash of Gods mohli snadno považovat za další díl Banneří série. Díky tomuto faktu se vývojáři celkem často stávali terčem hatu na Facebooku už v průběhu vývoje a ani po vydání ho bohužel nejsou ušetřeni.

Klik pro zvětšení (Ash of Gods: Redemtion - recenze)

Otázkou ale je, jestli vám to doopravdy vadí, když takové střílečky z druhé světové jsou si také podobné jako vejce vejci. AoG sice vypadá a hraje se prakticky stejně jako TBS, ale ty zásadní věcí, tedy příběh a mechaniky, jsou odlišné, takže osobně jsem s tím problém neměl. Tvůrcům se totiž podařilo vymyslet parádní fantasy svět s dusnou atmosférou, podobnou té, kterou najdete v knihách od Stevena Eriksona, Glenna Cooka nebo Joea Abercrombieho.

Klik pro zvětšení (Ash of Gods: Redemtion - recenze)

Veselých hobitů, růžových jednorožců nebo mluvících stromů si tu věru moc neužijete, ale za to se můžete těšit na temná proroctví, smrtící kletby a nepřátele v bílých maskách (no neříkejte mi, že takhle si nepředstavujete Segulehy z Malazské knihy padlých). Terminum čekají opravdu krušné časy, neboť přichází Sklizeň, období, které přináší smrt a zmar a nikdo před nám není v bezpečí. A vypadá to, že tato Sklizeň bude tou úplně poslední.

Na příběhu pracoval ruský autor fantastiky Sergey Malitsky, kterého v našich končinách nezná nejspíš nikdo, neboť jeho práce si můžete přečíst jen v ruském nebo anglickém jazyce. To ale nic nemění na tom, že práce zkušeného pisálka je tady zřejmá a do děje se ponoříte prakticky okamžitě.

Klik pro zvětšení (Ash of Gods: Redemtion - recenze)

Story má tři dějové linky, jedna se točí kolem kapitána Thorna Brenina, jež se snaží zachránit to co zbylo z jeho rodiny, v další se vžijete do Hoppera Rouleyha, jednoho z mála příslušníků prastaré rasy Umbra a v poslední se podíváme na příběh smrtícího válečníka Stínového klanu, Lo Phenga. Rozhodnutí, která učiníte ať už v dialozích či při jiných činnostech, můžou mít vliv na spoustu dalších událostí a hra vám i řekne, kdy bude mít vaše následující reakce dalekosáhlé následky.

Klik pro zvětšení (Ash of Gods: Redemtion - recenze)

Při hraní jsem opravdu měl pocit, že titul reaguje na, to, co dělám a autoři se dokonce chlubí tím, že v Ash of Gods může umřít opravdu kdokoliv (včetně hlavních postav) a hra jako taková neskončí. Sám jsem se tomu v prvním průchodu snažil vyvarovat, ale napodruhé to nejspíš skončí solidní čistkou. Jednotlivé dějové linky se vzájemně doplňují, sem tam se i protnou a každá má něco do sebe.

Klik pro zvětšení (Ash of Gods: Redemtion - recenze)

Kvůli rozdílným motivacím a osobnostem jednotlivých hrdinů je to skoro jako kdybyste hráli tři různé hry. Někdy problémy se stoickým klidem Lo Phenga, pro něhož je zabíjení stejně přirozené a čas od času nezbytné jako třeba zavazování tkaniček od bot nebo čtení Blesku a chvíli poté zjišťujete, že přezdívka Mad Thorn kapitánu Breninovi opravdu sedí.

Jednotlivé postavy se samozřejmě liší i ve způsobu boje. Ten je opět na první pohled úplně stejný jako v TBS, dokonce i čtverce, po kterých se postavy pohybují, jsou označeny stejnými barvami. Ale jak se ke hře posadíte, zjistíte že zdání klame a souboje jsou dostatečně odlišné. Už jen třeba v tom, že pořadí, ve kterém postavy odehrají své tahy, není pevně dané nebo možností použít kouzelné karty.

Klik pro zvětšení (Ash of Gods: Redemtion - recenze)

Jednotlivé postavy mají různé schopnosti a při bitkách je dobré poskládat si partu tak, aby vyhovovala vašemu stylu boje, ale vždycky se hodí mít po ruce nějakého healera a střelce, který dokáže z dálky odpravit nepřátelské castery, kteří by jinak uzdravovali nebo posilovali svoji stranu. Obtížnost soubojů si můžete nastavit buď přímo ve hře, nebo se mění na základě vašeho hraní. Nepřátelé by se prý dokonce měli umět přizpůsobovat vaší taktice, ale popravdě, ničeho takového jsem si vážně nevšiml, takže bych řekl, že to ve výsledku moc dobře nefunguje.

Klik pro zvětšení (Ash of Gods: Redemtion - recenze)

Při soubojích je ze hry vyřazena jakákoliv náhoda, takže si dopředu můžete propočítat, jak vaše akce dopadne. Žádné rozpětí v damage nebo kritické zásahy se tady zkrátka nekonají. Menší porci kontrolované náhody bych sice osobně uvítal, přece jen všichni víme, že život je plný nečekaných událostí, a do soubojů by to přineslo trochu rozmanitosti, ale na druhou stranu je mi jasné, že spousta hráčů ocení její nepřítomnost a dobrou vybalancovanost jednotlivých postav i karet.

Ty nejsilnější karty můžete použít až třeba v pátém kole, do kterého se jen málokdy dostanete a často vám ublíží skoro stejně jako pomůžou (například sebrání 20 životů nepříteli a 20 energie spojenci). Ostatně obětování jednotlivých postav se tady opravdu nevyhnete stejně jako ve starém dobrém šachu. Jen je potřeba si to dobře naplánovat.

Klik pro zvětšení (Ash of Gods: Redemtion - recenze)

Až se vám podaří Ash of Gods dohrát (cca 15 hodin herního času), můžete se podívat na zoubek soubojům multiplayerovým. Ty jsou sice ještě napůl ve vývoji a počet aktivit je tak momentálně omezen, ale i tak se jimi můžete zabavit na dlouhou dobu už teď. V multiplayeru se snažíte zajistit si co nejlepší balíček karet (rozuměj postav, ze kterých si můžete složit bojovou grupu) a porážet ostatní hráče, časem bychom se měli dočkat soubojů 2v2, klanů a dalších věcí, které jsou ještě ve vývoji. Největší svízelí je ale počet aktivních hráčů, který je povážlivě nízký a na bitku jsem tak kolikrát čekal třeba 10 minut. To by se časem snad mohlo zlepšit, pokud si hru koupí víc a víc hráčů.

Klik pro zvětšení (Ash of Gods: Redemtion - recenze)

Což by rozhodně mělo, protože Ash of Gods: Redemption si úspěch zaslouží. Přináší totiž výlet do nevšedního a skvěle propracovaného fantasy světa, kde se se smrtí a fatalismem nešetří. Na cestu vám k tomu hraje úchvatný soundtrack, za kterým stojí zkušení matadoři Adam Skorupa, Krzysztof Wierzynkiewicz a Michal Cielecki. Mezi jejich předchozí práce patří Witcher, Bulletstorm nebo starý dobrý Painkiller a jednotlivé skladby plné chorálů a strunných nástrojů jsou úchvatné a vaše putování skvěle doplňují. Čas, který u hry prosedíte vám bude utíkat rychleji než při pole danci od Megan Fox a bavit se u toho budete takřka stejně. A to je přece to, o co tu jde.

PC hry pro vás testujeme na sestavě LYNX

Klik pro zvětšení (Ash of Gods: Redemtion - recenze)

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Reverb

Klik pro zvětšení (Ash of Gods: Redemtion - recenze)

Recenzovaná verze: PC

PC hry pro vás testujeme na sestavě LYNX

SKVĚLÉ
85%
CZECHGAMER
Temná výprava do výtečně napsaného fantasy světa, která vás chytne a nepustí, zvlášť když připočtete stylovou grafiku a výbornou hudbu. Pokud máte rádi příběhy, kde dobro nemusí vždycky zvítězit a zároveň chcete potrápit mozkové buňky u taktických soubojů, ve kterých náhoda neexistuje, koupí Ash of Gods: Redemtion nemůžete udělat chybu.

CGwillWin