recenze
Titan Quest

Titan Quest - recenze
Titan Quest - recenze
13:40, 09.01.2018

Titan Quest, pro starší generaci hráčů titul, který zajisté netřeba představovat. Jedna z nejlepších Diablovek všech dob se loni vrátila ve výroční edici. A před měsícem a půl se navíc objevil datadisk s podtitulem Ragnarok, což bylo po jedenácti letech opravdu překvapení. Asi jako když se ve Star Wars Rogue One objevil generál Tarkin, jehož představitel je 20 let po smrti. Takže pro nás to znamenalo, že se hře musíme opět podívat na zoubek a zhodnotit, jestli není zkažený. Je ale potřeba zamáčknout slzy a nechat nostalgii stranou a na vzpomínky z mládí se pokusím vykašlat. Ještě dopředu upozorním, že pokud vás zajímá názor pouze samotný Ragnarok, přeskočte pár odstavců.

Klik pro zvětšení (Titan Quest - recenze)

Ve své době byl Titan Quest populární, i když celkem paradoxně hře hodně uškodila špatně upirátěná verze, které neustále padala, něco jako když v současnosti hrajete early access verze. I já jsem ji ve své době coby chudý student hrál cracknutou a technické problémy mne hodně odrazovaly, takže jsem hru dohrál jenom jednou. Později jsem ji pořídil coby přílohu časopisu Score a bylo to jako nebe a dudy. Nicméně traduje se, že špatná pověst díky technickým problémů hře uškodila na tolik, že se nikdy nestala tak úspěšnou jak by mohla být a původní vývojáři z Iron Lore museli zavřít dveře svého studia rok po vydání datadisku Immortal Throne, protože na další herní projekt už nesehnali peníze. Věčná škoda, naštěstí v THQ se loni hru rozhodli oživit a vy si tu o ní něco můžete přečíst.

Klik pro zvětšení (Titan Quest - recenze)

I need a hero!

Jak bylo řečeno, Titan Quest je akční RPG a tedy zástupcem stejného žánru jako legendární série Diablo a proto ho s ním nelze nesrovnávat, nicméně to je břímě které musí TQ nést stejně jako další žánrovky. Pokud už jste někdy nějaké ARPG hráli (a vsadím hlavu medúzy, že ano), při hraní TQ se vám bude všechno zdát povědomé. Máte jednu jedinou postavu, kterou se snažíte obléct do nejlepšího možného brnění, dát jí do ruky tu nejkrutější zbraň a naučit ji ta nejmocnější kouzla, abyste spolu mohli dát na budku nějakému tomu prastarému zlu.

Klik pro zvětšení (Titan Quest - recenze)

TQ je specifický tím, že herní svět vychází z více či méně známých mýtů a legend starověkých národů a scénáristé měli asi docela krušné chvíle, když se to všechno snažili dát dohromady. Jen si to vezměte, nejdříve se projdete Řeckem, následně se přes Egypt dostanete až do Číny, zatopíte Hádovi v říši mrtvých a nově nás čeká i keltská a severská mytologie. A to celé v rámci jednoho příběhu. Ačkoliv to může vypadat jako dort Pejska a Kočičky, asi z vůle boží to nějakým způsobem drží pohromadě.

V něm se pak objevují legendární postavy jako král Leonidas nebo Imothep stejně jako dobře známá monstra a předměty. Především pokud jste fanda mytologie, je pro vás hra jako dělaná. V každém větším městečku navíc sídlí nějaký místní učenec, který vám dá lekci z historie a hra se tak dá považovat až za poučnou. Na hodině dějepisu bych se znalostmi z TQ asi nechlubil, ale před kamarády v hospodě se to asi chytí.

Klik pro zvětšení (Titan Quest - recenze)

Epické putování našeho reka je opravdu dlouhé, ale oproti Diablu (je jedno, kterému dílu) je tu zásadní rozdíl ve znovuhratelnosti, protože ač máte možnost hrát za 10 různých tříd (které navíc můžete dvojkombinovat), prostředí není náhodně generované a tak budete při dalších průchodech hrou brouzdat stejnými kulisami. To mnoho lidí omrzí a osobně neumím si moc představit, že bych hru dohrával s více než dvěma charaktery. Nehledě na to jak sexy bych je udělal. Jasně, na první zátah se nedostanete na maximální úroveň a určitě nenajdete všechny nejlepší předměty, ale pokud stejně jako já hned při prvním dohrání děláte všechny side questy, druhý průchod už je víceméně pouhým grindem.

I variabilita skillů je mnohonásobně nižší, ač to tak možná nevypadá. V TQ si můžete sice nakombinovat dvě classy dohromady, ale jednotlivá povolání mají tak málo aktivních skillů, že se to se šedesátkou z D3 nedá vůbec srovnávat. A o Paths of Excile ani nemluvím. Ne, že by to bylo extrémně špatné, ale hru víceméně dohrajete za používání 4-5ti skillů, což věru není moc, na to že u hraní strávíte desítky a desítky hodin. Jasně všechny calssy se dají hrát několika různými způsoby, ale stejně vás nic moc nenutí herní styl měnit a pokud si jeden zvolíte, budete už tak hrát až do konce.

Klik pro zvětšení (Titan Quest - recenze)

Monsters ahead!

To, co mě na hře vytáčelo nejvíc, jsou nepřátelé. Na začátku prvního aktu bojujete především proti spojeným silám vran, kanců a satyrů, což by se v prvních 20ti minutách dalo zkousnout, jenže ono ne, táhne se to přes celý akt. A bude hůř. Víte co je méně heroické než souboj s přerostlým krabem? Souboj se obří želvou! Hlavně, když jí nemůžete zabít. Člověk se vážně cítí jako antický hrdina, když před pěti minutami zabil gigantického titána, který terorizuje polovinu Řecka a pak, čtvrt hodiny na to, nemůže nabančit partě ropuch.

Nejlépe je na tom čtvrtý akt, kde proháníte po říši mrtvých, kterou obývají nemrtví a démoni, ale i tak to není žádná extra paráda a většina nepřátel vypadá spíše směšně než strašidelně. Ale to byl možná záměr autorů, který jsem nepochopil.

Klik pro zvětšení (Titan Quest - recenze)

Teď to možná vypadá, že si na hru trochu zbytečně stěžuju a asi je to pravda, ale tohle jsou prostě nedostatky, které obsahuje a bez nich by s tím Diablem mohla pohodlně soupeřit a možná i vyhrát. TQ stále dokáže čas od času vyvolat pocit, že jste antickém hrdinou, hlavně když mocným úderem nebo fireballem rozházíte vaše nepřátele po okolí, jako by se jednalo o hromádku hadrových panáků. Havok engine se tu nedržel zkrátka a ve spolupráci předělanými texturami a optimalizací na širokoúhlé Full HD displaye hra vypadá víc než obstojně. Těch 11 let je na ní trochu znát, ale pořád se jedná o nadprůměr, především třetí a čtvrtý akt.

Ragnarok is coming!

O level výš je pak samotný akt pátý, tedy nový datadisk Ragnarok. Prostředí jsou parádní, často se mění, z počátečních keltských lesů brzy doklusáte do mrazivého severu a následně se dostaneme i do Asgardu, hájemství severských bohů. Nic co bychom vzhledem k názvu nečekali, ale celkově to TQ značně přidává na variabilitě a pokud už původní hru znáte, máme se čím kochat, navíc nechybí efekty počasí, takže vám na monitoru bude sněžit nebo pršet. A ódy by se daly pět i na našlápnutý soundtrack, který je povedenější než u původní hry. Epické melodie hrají častěji, jsou výraznější a navodí tu správnou hrdinskou atmosféru.

Klik pro zvětšení (Titan Quest - recenze)

Nová Rune Mastery je celkem fajn, sám jsem si ho hned zkombinovat s Dream classou, v takové kombinaci přece nemůžu prohrát. Což se ukázalo jako mylný precedens, protože nevyrovnanost obtížnosti v datáči nezmizela. Občas se tedy budete horko těžko prosekávat určitou sekcí hry, abyste za chvíli narazili na úsek, který můžete projít s ambrózií v ruce. Nedává to smysl, ale bohužel.

Příjemný je fakt, že hra vám umožní začít rovnou v pátém aktu, dostanete postavu na levelu 40, milion zlaťáků do kapsy a možnost nasázet si skillpointy dle libosti. Hodí se to, pokud jste už třeba TQ hráli v minulosti, ale nemáte schované savy. Nemusíte tak procházet celou hru úplně od začátku, nicméně přijdete o spoustu dobrého equipu. Přibyla i hromada nových legendárních zbraní a zbrojí a dokonce si je nově můžete po splnění speciálního side questu vylepšit. Ale bacha, můžete upgradovat pouze jeden jediný předmět v rámci jedné obtížnosti, takže svojí volbu řádně zvažte, ať nelitujete.

Klik pro zvětšení (Titan Quest - recenze)

V pátém aktu nás čeká 60 nových questů, tedy více než v jakémkoliv jiném aktu, čili šancí na dobrodružství je opravdu hodně. Za mě ale musím říci, že jsem měl u několika questů problémy s jejich splněním a díky bugu jsem je nemohl dokončit. Restartování TQ to sice vyřešilo, ale obešel bych se bez toho. Trochu rozporuplný pocit mám i z toho, že ač jsou nové lokace parádní a dívá se na ně líp než na obálky Playboye, jsou mnohem více koridorovité než v předchozích aktech a je jasně vidět, že tvůrčí tým se od původní hry výrazně změnil.

A jaký mám ze hry celkový pocit? Když nostalgii postavím stranou, je Titan Quest dobrá hra, ale její věk je na ní prostě znát. Můžete u ní strávit obrovské množství času a bude vás to bavit, hlavně pokud ulítáváte na mytologii. Jenže některé herní mechaniky už jsou holt vousaté. Na rozdíl od D3 tu není žádný velký endgame a pokud chcete mít to nejlepší vybavení, budete muset grindovat stále stejné lokace, které se navíc nemění. Hodně mě otravoval například i fakt, že když zabijete příšeru, musíte pustit tlačítko myši a kliknout na další abyste útočili, podržení myšítka nestačí.

Klik pro zvětšení (Titan Quest - recenze)

Takových maličkostí je ve hře celkem dost, a když k tomu přidáme cenu 20€ za původní hru a 20€ za Ragnarok, nevypadá to se hrou zas tak skvěle jak bych rád. Díky multiplayeru a módům TQ vydrží opravdu dlouho, ale žánru teď zkrátka kralují úplně jiné tituly. I přesto ale návrat k Titan Questu stojí za zvážení, především pokud se objeví s nějaké té slevové akci.

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti THQ Nordic

Klik pro zvětšení (Titan Quest - recenze)

Recenzovaná verze: PC

PC hry pro vás testujeme na sestavě LYNX

Klik pro zvětšení (Titan Quest - recenze)

DOBRÉ
70%
CZECHGAMER
Stará láska díky faceliftu sice ještě nezrezivěla, ale už se trochu zadýchává. Epická výprava do mytologie stále zabaví na desítky hodiny a nový datadisk obzvlášť, ale víc než jedno dohrání dají jen největší fandové.




CGwillWin