recenze
Middle-earth: Shadow of War

Middle-earth: Shadow of War - recenze
Middle-earth: Shadow of War - recenze
18:56, 06.11.2017

Shadow of Mordor mě při svém vydání naprosto dostal. Počáteční muka toho jak mi kapitáni orků nakládali a díky mým smrtím stoupali hodnostmi výše. Nemesis systém byl geniální tah lidí z Monolith Software. Až tak, že jsem snadno přehlédl, jak špatně s tolkienovským světem nakládá. Ano, hratelnost zvítězila nad vším ostatním a já dostal třicet hodin zábavy odměněné platinovou trofejí. Z tohoto důvodu je jasné, že jsem se na pokračování velmi těšil. A také je jasné, že podruhé to Middle-Earth nebude mít se mnou tak lehké.

Už jen příběh je oříšek. Navazuje přesně tam, kde skončil první díl. Naše dvojice hraničář Talion a jeho spektrální společník elfský kovář Carebrimbor kují v Hoře Osudu nový Prsten Moci. Prsten, který nebude svázán prokletím Saurona, jako se tomu stalo v případě prstenů z minulosti, jenž ovládal Jeden prsten. Jakmile ho skují, tak je Cerebrimbor chycen mocnou pavoučicí Odulou. Talion jako správný parťák se rozhodne, že jeho "kámoš" duch je mnohem důležitější než nějaký Prsten Moci a bez boje ho odevzdá Odule. Jak předáte prsten prastaré mocné pavoučici? Inu snadno, protože pavoučice se běžně mění na sexy černovlásku, která by si svým hypnotickým hlasem podmanila úplně každého. Následuje začátek dobrodružství, ve kterém nám Odula daruje vize od prstenu a navádí nás na cestu našeho osudu. Později se přidají další postavy - lidská posádka z Minas Ithil a hlavně silná elfská assassinka Eltariel disponující sílou Galadriel. V dalším průběhu se ukáže i Glum, protože bez něj by asi lidé nevěděli, že je to hra ze Středozemě a je třeba z něj stále dělat většího klauna. A také se vrátí šašek jménem Ratbag, kterého znáte z prvního dílu.

Klik pro zvětšení (Middle-earth: Shadow of War - recenze)

Ano, jak vidíte, tvůrci si s předlohou dělají, co se jim zachce a už vůbec neberou ohledy na profesorovo dílo. V první řadě - pokud jste fanoušci knih, bude vás příběh neskutečně vytáčet. Popírá spoustu věcí z knih a zavádí absolutní nesmysly. Sorry, ale Odula jako ženská je naprostý nesmysl. Nemám nic proti rozšiřování universa mimo hlavní kánon, ale musí to mít své hranice. CD Projekt RED s jejich Witcherem to dělají s úctou ke knihám. Zde tomu tak není. Autoři nejen že nemají úctu, ale postrádají jakoukoliv snahu či schopnosti se alespoň přiblížit duchu světa, ze kterého vypráví příběh. Z každé věci dělají béčkovou báchorku, která globální problémy světa řeší primitivními postupy z každého hloupého blockbusteru. Hlavní hrdina Talion je pitomá loutka, která je povětšinu času manipulovaná buď Odulou a nebo Cerebrimborem, ale skoro nikdy sám sebou. Na to, že jej dabuje charismatický Troy Baker, je jeho potenciál smutně nevyužit. Že někteří orkové mluví jak hiphoppeři s kaťatama u kolen, už je povzdechnutí. Většina postav je silně podprůměrná a nedostává se jim nějakého smysluplného scénáře.

Klik pro zvětšení (Middle-earth: Shadow of War - recenze)

Příběh mě trápí asi více, než mu samotní tvůrci přikládali na důležitosti. Snad to tedy zachrání hratelnost ne? Že jo? No, nebude to snadné. Půjdeme hezky popořadě podle herních aktů. Jsou ve hře čtyři a mají velmi rozdílnou náplň. První akt nás vrhá do boje o Minas Ithil. Což je předem prohraný boj, protože se z ní stane slavnější Minas Morgul obsazená všemi prstenovými přízraky. Jak je lze vytušit, vše se odehrává ve městě a pravě město odhalí první zásadní problém. Osobně mu říkám “Assassinský syndrom” a mám tim na mysly, ze automatické šplhání po všem, co jde, funguje uvnitř města velmi nečitelně. Často postava skáče na jiná místa, než chci. Naštěstí základní soubojový systém funguje stále skvěle a princip vycházející z Batman her je opět velmi zábavný. Plynulé odrážení útoků a sekání orků prakticky nemůže zklamat, když k tomu přidáme nějaké ty nové schopnosti, o zábavu je postaráno. Výtky bych k němu měl. Často hra přetěžuje jedno tlačítko více akcemi a zejména odkulení bokem s přeskočením postavy se hodně často zaměňuje a já šílím, že postava nedělá to, co chci. Více méně je první akt dosti dlouhý tutoriál. Naučí základní mechaniky od odemykání schopností po sbírání dodatečných věcí, které pomohou v progressu dále. Jeho největším problémem je, že celou dobu jeho hraní jsem si říkal, že hraji ne moc povedené DLC pro první díl.

Druhý akt se rozpíná po, řekněme, hlavní části hry. Obnovená schopnost Dominovat nad orky a jejich kapitány je zpět a je třeba budovat armádu. Každá ze čtyř částí Mordoru má svou pevnost, jenž potřebujeme obsadit před finálním útokem na samotného Saurona. V tomto aktu se hra naprosto otevře a záleží na hráči, co bude dělat. Jsou tu celkem čtyři linie příběhových a bočních questů. Jedna se točí kolem posádky Gondorský vojáků uprchlých z Minas Ithil. Pak tu jsou úkoly s elfkou Eltariel. Pak je tu podivná série úkolů s neexistující postavu Carnán (něco jako paní lesa - aneb jeden z příkladů kašlání na předlohu). A nakonec jeden rádoby cool a vtipný ork Brúz a jeho příběh kamarádství a zrady. K tomu je třeba připočíst dobývání pevností a o zábavu je postaráno. Tedy pokud by to zábava byla. Každá z quest linií má podezřele stejnou náplň od úkolu k úkolu. V jedné permanentně bojujete s Nazgúly (protože to je přece běžná věc rozsekat Nazgúla) a v další zase pořád zachraňujete Gondorské vojáky přivázané ke sloupům. Opravdu úkoly plné invence. Zbylé dvě linky jsou jakž takž zábavné.

Klik pro zvětšení (Middle-earth: Shadow of War - recenze)

Právě dobývání pevností měl být nový tahoun hry. Marketingová kampaň tomu přikládala na důležitosti, že se mohlo zdát, že dostaneme strategii uvnitř akční adventury. Bohužel marketing je jedna věc a realita ve hře je dosti jiná. Dobývání pevností je totiž nezajímavé. Ať útočíte nebo bráníte svou pevnost je postup stejný. Zvolíte skupinu svých kapitánů a můžete jim za peníze koupit nějaké perky. Pak se spustí samotný útok/obrana. Cílem je obsadit několik bodů v pevnosti tím, že v kruhu bude nějakou dobu stát váš ork nebo vy samotní. Poté jej zabrat hlavní postavou. Jakmile jsou zabrané všechny, tak se jde na Warchiefa a to je takový bossfight v uzavřené místnosti. To v případě útoku, v případě obrany je třeba pozabíjet kapitány nepřátel, aby neobsadili kruhy, a ještě přežít. Na papíře ještě celkem ok, ale v akci se jedná o zdlouhavé sekání, které nemá prakticky nic speciálního. Neexistují žádné povely kapitánům a ti si dělají, co chtějí. Což často obnáší, že jen tak zemřou úplně mimo hlavní boje. Cílem je, abyste o kapitány spíše přicházeli. Je to stereotypní a naštěstí k dohrání příběhu stačí toto prožít asi pětkrát, nebo nestačí?

V tom se totiž skrývá další jádro pudla, protože hra nekončí, tam kde má.. Tím místem by měl být třetí akt. Příběh nabere spád v útok na Saurona a zvrtne se. Výsledek je ten, že na konci tohoto aktu bychom měli koukat na titulky a přemýšlet o tom, jak moc zprzněný tento příběh je. Ale není tomu tak, ihned startuje čtvrtý akt. A o čem je? O tom, co jsem v minulém odstavci tak zkritizoval - obrana pevností. Celkem po vás hra chce přežít 20 obran, v případě, že žádnou neprohrajete. Jinak to znamená prohranou pevnost dobýt zpět. Vzhledem k tomu, že vše je silně závislé na kvalitě kapitánů a ještě je to zdlouhavé, koukáme tady na desítky hodiny herního obsahu bez jakéhokoliv náboje. Trošku nadneseně to ukazuje trend dnešních her, který mě děsí. Není třeba, aby herní náplň byla zajímavá, je potřeba, aby jí bylo hodně a na dlouho. A v tomhle Shadow of War exceluje a já jí to nežeru. Tudíž kvůli jedné animaci, kterou jsem si pustil na youtube, bych to opravdu nepřetrpěl.

Klik pro zvětšení (Middle-earth: Shadow of War - recenze)

Bohužel ve výsledku vše zmíněné v odstavcích výše se spojuje do kompletního obrázku hry, který nepůsobí hezky. První díl přinesl Nemesis systém jako největší novinku v herním světě a to se nezměnilo. Je to stále skvělá věc, kterou nikde jinde nenajdete, ale bohužel je v druhém díle zašlapán pod nesmyslnost herního obsahu. Orků je tak obrovský počet, že postrádají jakoukoliv unikátnost a zapamatovatelné rysy. Jména se opakují mnohem častěji než v prvním díle a všichni jsou si podobní. Rozdíly jsou jen v jejich třídě a případném elementu, který vyznávají (myslím tím třeba poison atd.).

Nemesis systém tím trpí víc, než jsem čekal, a je to pouze důsledek toho, že hra je vybudovaná pouze a jenom kolem Loot systému úzce svázaném s mikrotransakcemi. Všechno má svou raritu, od mečů po orky. Snaží se to evokovat, že nějaký předmět či ork je výrazně lepší (což moc není pravda a level předmětu hraje větší roli). Už jenom to, že zde existují gemy k vložení do vybavení a jsou rozdělené na damage, health a wealth. Ano, to třetí je bohatství. Neznám svět, kde by peníze hráli menší roli než ve světě LotRu. A přesto zde jsou jako základní stavební kámen k posunu v některých upgradech ze začátku hry. Ale hlavně z každého koutku vyskakující Market a Loot boxy. Ne že by o herní měnu byla nouze, vždy jsem jí měl víc než dostatek. Ale ty balíčky musí být něčím naplněné a to je právě to, co hře ubližuje. Všechny předměty a orkové jsou generické, až je to k pláči.

Klik pro zvětšení (Middle-earth: Shadow of War - recenze)

Obrovský kámen úrazu vidím ve stromu schopností. Nejen že je, dle mého, zbytečně nafouknutý, ale je také hrozně nepřehledný. Více jak třetinu skillů jsem nikdy neměl potřebu použít a vždy jsem si z příslušné kategorie vybral, co mi vyhovuje nejvíce. Nějaké přepínání uprostřed bojů je tak zdlouhavé, že jsem to rychle zavrhnul a vystačil si s tím, že nějaký skill pokrývá oheň, nějaký mráz a jeden na poison, abych byl univerzální. Žádná extra příprava na specifického orka se nikdy nekonala. Obtížnost hry je na Normal zbytečně snadná a celý Nemesis systém tedy působí k ničemu. V prvním díle si pamatuji, že jsem zpočátku opravdu umíral a hra mě nutila se zlepšovat. V Shadow of War se mi to nestalo, asi to bude omezené na nejvyšší obtížnost.

Když už jsem zmínil strom schopností, musím se pozastavit nad celým uživatelským rozhraním. To je na můj vkus nepříjemně pomalé a nereaktivní na mé vstupy. Zobrazení questů bere zbytečné vteřiny a kliky. A nedej bože, když se rozhodnete utratit peníze (herní, nikdy reálné) ve zdejším Marketu. Každé otevření balíčku trvá nesmyslně dlouho. Poté management armády a přesouvání orků z balíčků do armádý je zdlouhavý proces snad designovaný, aby celou hru více natáhl. Hlavně, že v menu hra nabízí, že za zadání email adresy dostane hráč permanentní 3% k získávání XP. Kam jsme se to dostali, že hry za plnou cenu žadoní jak spam na webu či ve free2play pitomostech?

Klik pro zvětšení (Middle-earth: Shadow of War - recenze)

Tak snad alespoň ta grafika. Při sledování hry před vydáním a tím hypem kolem Xbox One X jsem očekával, že hra udělala obrovský skok kupředu v technickém zpracování. Bohužel to není pravda. Obrovské množství textur vůbec neodpovídá tomu, že hra podporuje PS4 Pro na kterém hraji. Velice často potkávám máznutou texturu jak z minulé generace. Vše mi připadá více méně stejné jako bylo v prvním díle a žádný wow efekt se nedostavil. Jestli za těch 30 hodin hraní jsem se na kochání krajinou zastavil dvakrát, tak možná dost přeháním. Jinak hra funguje bez problémů a až na obvyklé bugy, kterým se open world hra nevyhne, nemám co vytknout, jen prostě nedosahuje dnešních standardů, dle mého.

Klik pro zvětšení (Middle-earth: Shadow of War - recenze)

A myslím, že už není, co dále protahovat. Můj čas strávený v Mordoru se hrou Shadow of War byl plný utrpení. Ne utrpení herních postav, ale mým. Všechna zábava z prvního dílu je zašlapaná pod hromadou zbytečného obsahu, který má pouze jeden jediný důvod. Díky tomu, že mě hra nedokázala herně nadchnout jako první díl, jsem se mnohem více zaměřil na příběh. Z čehož vyplývá, že jsem hru začal ještě více nesnášet. Vydržel jsem, vydržel jsem do pravého konce hry a směle vyignoroval nastavovanou kaši ze segmentu free-to-play her. Takhle tedy opravdu ne.

Za poskytnutí hry děkujeme společnosti Cenega

Klik pro zvětšení (Middle-earth: Shadow of War - recenze)

Recenzovaná verze: PS4 Pro

PC hry pro vás testujeme na sestavě LYNX

Klik pro zvětšení (Middle-earth: Shadow of War - recenze)

DOBRÉ
65%
CZECHGAMER
Když pustíte náhodný generátor na maximum a přebijete tím vše, co vaši hru dělá zábavnou - to je Shadow of War.




CGwillWin