recenze
Fire Emblem Echoes: Shadows of Valentia

Fire Emblem Echoes: Shadows of Valentia - recenze
Fire Emblem Echoes: Shadows of Valentia - recenze
07:00, 19.05.2017

Hráči a fanoušci série Fire Emblem si na přísun titulů z jejich oblíbené série opravdu nemohou ztěžovat. Předloňské Fates přinesly zbrusu nové dobrodružství a aktuální Echoes jsou z úplně jiného konce spektra Fire Emblem. Shadows of Valentia je remakem druhého dílu této série, který v roce 1992 nesl titul Gaiden. Jaký tento remake je, se podíváme v této recenzi.

Když shrneme faktické informace z Wikipedie, tak Fire Emblem Gaiden je považovaný za takovou černou ovci celé série. Představil herní mechaniky, které se později už v sérii dále nechytly a odnesl si rozporuplné přijetí. Zase ale poprvé představil progress postav a změnu povolání, jak ji známe nyní. Navíc nikdy nevyšel mimo Japonsko, tudíž hardcore fandové museli originál importovat.

Klik pro zvětšení (Fire Emblem Echoes: Shadows of Valentia - recenze)

Příběh hry sleduje hlavní postavy Alm a Celica. Ti se jako malí potkávají v poklidné vesničce a jsou představeni jako bratranec a sestřenice. Nenápadná událost však odhalí, že vše není, jak se zdá. Celica je nucena opusit ves a Alm si po ní stýská. Několik let kupředu. Zemi Valentia zaplavila válka, tu vyvolal vládce jednoho ze dvou království, na které je kontinent rozdělen. Království Zofia bylo poklidné a mírumilovné, protože mu vládla bohyně Mila. Zatímco království Rigel strádalo pod temným dohledem boha Duma. Dva extrémní pohledy na svět - černá a bílá. Logicky vládce Rigelu zaútočil na Zofii s pomocí zrádce v jeho řadách a rozjel se příběh naší hry. Alm se vydává na dobrodružství, které vždy tak chtěl, a doufá, že najde Celicu, na kterou nikdy nepřestal myslet.

Klik pro zvětšení (Fire Emblem Echoes: Shadows of Valentia - recenze)

Ve hře střídavě ovládáme Alma a Celicu. Oba na začátku v jiné části světa a se svými počátečními motivacemi proč vyrazit na dobrodružství. Ve stylu Fire Emblem postupně rekrutujeme další postavy, které s námi pokračují dále. Hra nabízí volbu obtížnosti Casual, kdy se postavy na konci bitvy opět oživí a nebo Classic, kde platí permanentní smrt. Všechny doplňující postavy nejsou vůbec špatně napsané a jejich motivace mají vždy něco do sebe.

Samotný gameplay se skládá z několika částí. Jádro je obligátní tahová strategie, kde ovládáme jednotlivé postavy na herní čtvercové ploše. Oproti novějším dílům není možné slučovat více jednotek do dvojic. Vliv na výsledek soubojů proti nepřátelům má také prostředí, kde jednotka stojí. Tudíž les, hradby atd. dávají nějaký ten bonus do boje. Občasné provedení kritického útoku je také součástí.

Klik pro zvětšení (Fire Emblem Echoes: Shadows of Valentia - recenze)

Jednotky mají své druhy od bojovníků po rytíře, kouzelníky, kněžky nebo jezdce na grifinech. Inu standardní skvadra a kdo někdy hrál Fire Emblem, bude hned doma. I když třeba standardní "kámen-nůžky-papír" trojúhelník zbraní tu vůbec není a hráč do ruky nedostane bojovníky se sekyrou. Z počátku je hra jednoduchá a bitvy odsýpají dle plánu, ale časem dosti přituhne. Z dnešního pohledu jsou bojové mapy trochu nudné a nezaplněné, ale to je zejména způsobené tím, že 1:1 odpovídají původní verzi. Těžko to vyčítat vzhledem k tomu, že jde o remake.

Do jednotlivých bitev se přistupuje buď z pohledu na svět, kde se posouvá postava z místa na místo. Později půjde přepínat mezi Almem a Celicou a tak se pohybovat v rámci kontinentu po jiných místech a pracovat na jiných bitvách. Ty se spouští jakmile narazíte na nepřítele. Jenže to není jediný způsob. Některá místa ve světě fungují také jako dungeon a zde se přesouvá hra do third-person pohledu. Pak při zkoumání dungeonu naráží postava na nepřátele a jejich setkání vyvolá další bitvu. Tento dungeon prvek je zcela unikátní v sérii a celkem mění tempo hry. A myslím si že pozitivně. Vytrhne to hráče z letargie pouhého posunu po světě a přidá nějaký ten real-time prvek. Navíc v dungeonech se nachází také bonusové body do parametrů postav.

Klik pro zvětšení (Fire Emblem Echoes: Shadows of Valentia - recenze)

To však není jediný netradiční prvek v této hře. Tím dalším je návštěva vesnic a měst, ale opět úplně z jiného herního žánru. Zde se hra přepíná do point-and-click adventury a na statických obrazovkách vede hráč rozhovory, sbírá předměty a prochází vesnice. Není divu, že byla původní verze přijatá dosti rozporuplně. Zvlášť z tohoto popisu to působí až schizofrenně, že autoři nevěděli, který přístup zvolit a tak použili úplně všechny. Z nich rozhodně nejslabší je klikání ve vesnicích, ale na druhou stranu procházení dungeonů přidá tak trochu "Persona" feel celé hře.

Klik pro zvětšení (Fire Emblem Echoes: Shadows of Valentia - recenze)

O samotném jádru tu již něco padlo. Nevybočuje to ze série nijak výrazně. Stále se jedná o čistou tahovku s RPG prvky. Postavy získávají zkušenosti, levelují, mění povolání. Samozřejmě lepší zbraně získané z bojů a obchodů dále vylepšují schopnosti postav. Každá postava může držet jeden předmět. Na mapách jsou místa, kde se postava každé kolo může mírně uzdravit. Postavy se mohou naučit také silné Arts, jednou z nich je mimo jiné také použití Amiibo, které působí opravdu silně, protože vyvolá několik duchů, kteří hráči pomohou v krušných chvílích.

Jednou ze zajímavých mechanik je také únava postav. Čím častěji za sebou bojujete a používáte postavy, tím více se unavují. Buď je třeba rychle opustit dungeon nebo doplnit energii předmětem. Více méně se tedy jedná o to, co hráč od Fire Emblem očekává. Asi nejvíce zajímavé je, že hra se opravdu drží původní hry, ačkoliv vypadá diametrálně jinak. Při porovnání s Let's Playi originálu na Youtube lze přesně identifikovat úrovně v nové verzi. Tomu se říká pravý Remake a ne nějaký "lazy remaster".

Klik pro zvětšení (Fire Emblem Echoes: Shadows of Valentia - recenze)

A že to není pouhé plácání slámy, dokazuje i to, že hra obsahuje naprosto nádherné anime sekvence včetně dabingu, které vyprávějí příběh. Samotné technické zpracování se drží blízko tomu, co jsou Awakening a Fates, takže vychází z jejich vizuálního stylu a technického zpracování. Vše běží v moc hezky zpracovaném 3D, které propůjčuje hře dodatečnou hloubku a rozhodně není zbytečné, jak se dnes může zdát. Samotné souboje jednotek jsou dostatečně pěkně na animované, aby člověka udrželi zaujatého, jak se souboj vyvine.

Shadows of Valentia jsou solidní hrou, která fanouškům dá dobrodružství, které postrádali v jejich kolekci. Ale jinak se jedná o specificky řešený díl, který používá rozporuplné mechaniky mimo samotné jádro, které nemusí každému sednout. Zase ale nabízí zajímavou odbočku od toho, co nové díly jsou. Velké plus si hra však odnáší za to, že je opravdovým remakem, který to vzal z gruntu a přitom nepošlapal své kořeny. To se v dnešní době všelijakých re-edicí hodně cení. Trošku pohlavek zasluhuje přítomnost Season Passu dražšího samotné hry, za tohle Nintendo nikdy nepochválím. Zvláště, když tu básním o tom, že hra se drží originálu a je poctivým remakem, tak si nezaslouží nějakou dodatečnou nastavovanou kaši.

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti ConQuest entertainment a.s.

Klik pro zvětšení (Fire Emblem Echoes: Shadows of Valentia - recenze)

Recenzovaná verze: New Nintendo 3DS

PC hry pro vás testujeme na sestavě LYNX

Klik pro zvětšení (Fire Emblem Echoes: Shadows of Valentia - recenze)

SKVĚLÉ
82%
CZECHGAMER
Černá ovce série zpracovaná do moderní krásy, která sice nezamaskuje všechny vrásky a nezahladí staré návyky, ale jedná se o velmi zábavnou a zajímavou hru i když hlavně pro fanoušky série.




CGwillWin