recenze
iO

iO - recenze
iO - recenze
11:40, 15.02.2017

Zimní letargie pomalu končí a vydávání velkých her se nám začíná rozjíždět, jak na běžícím pásu. Vždyť, když nahlédnu do herního kalendáře, tak je před námi Horizon: Zero Dawn, Ghost Recon Wildlands, Nier Automata, Halo Wars 2, a to nemluvím o tom, že teď nedávno vyšel For Honor. A to jsem se díval jen na ty opravdu velká AAA hry. Těch malých indie záležitostí je tu mraky. Pochopitelně na ně naše redakce nezapomíná a jedna taková menší záležitost mi přistála do e-mailu.

Ona menší záležitost nese tajuplný a krátký název: iO. Za jejím vývojem stojí holandské studio Gamious. Možná tuto hru již znají PCčkáři, ale teprve až v těchto dnech (přesněji řečeno na svatého Valentýna) vychází hra na PlayStation 4, PlayStation Vita a Xbox One. A právě na posledně jmenovanou platformu jsme obdrželi klíč ke hře, takže se vám pokusíme na následujících řádcích zprostředkovat naše pocity a dojmy z iO.

Klik pro zvětšení (iO - recenze)

Koulej se kolečko, koulej

O co v iO vlastně jde? Můj tatínek by tuto hru charakterizoval jednoznačně jako logickou hříčku. Pamatuji si, jak v devadesátých letech právě onen žánr rád vyhledával. Hry nikterak náročné na hardware, nepřekypující grafickými efekty, ale o to více vyžadující zapojení vašich šedých buněk mozkových.

Ale to jsem krapet odbočil. Ve své podstatě ovládáte jednoduché kolečko, s kterým se můžete tak akorát koulet, zvětšovat nebo zmenšovat jeho velikost. Nic víc, nic míň. Zní to až příliš triviálně, ale věřte mi, že to úplně bohatě stačí. Co se týče ovládání, tak levým analogem řešíte pohyb kolečka a pravým analogem zajišťujete jeho velikost, kterou jste nucení měnit bleskurychle dle potřeby dané situace.

Klik pro zvětšení (iO - recenze)

A koulej se dál, směrem k cíli

Rozhodně nečekejte nějaký příběh dlouhých úrovní. A propo, příběh zde absolutně absentuje. Nedočkáte se jej. Ale co, kašlete na to, tohle od iO určitě nechtějte. Možná by to bylo i na škodu. Souvisí to s tím, že jsou před vás kladeny postupně jednotlivé úrovně, kterých je přibližně 225. Jejich náročnost postupně stoupá, od vcelku lehkých, až po náročné, u nichž vám zabere nějakou tu minutku, než přijdete na jeho řešení. Druhou věcí, je toto řešení realizovat. Příjemnou věcí je možnost jednotlivé levely přeskakovat, takže když se někdo kousnete, neznamená to dlouhé lámání si hlavy, ale můžete zkusit štěstí v jiném puzzlu.

Abych nezapomněl, počet úrovní je o něco vyšší než jsem uváděl. Je to dáno deseti tutoriálními levely. Zde narážím na menší problém s interfacem, který je trošku neohrabaný. Pokud si kolečko zmenšíte na jeho minimum, nevidíte téměř nic jiného, a proto je schován text, který říká, co máte dělat, protože je součástí úrovně. Stačí kolečko maximalizovat a už se vše oddálí a najednou vidíte i různé tipy, co a jak. Zas na druhou stranu, hra je natolik jednoduchá, že ani text není potřeba, protože všechny nové mechanismy jsou vysvětlovány na tak lehkých úrovních, kde vše pochopí snad každý.

Klik pro zvětšení (iO - recenze)

A koulej se kolečko dál a rychleji…

Abych byl přesný - cílem každé úrovně je dostat ono kolečko do cíle, přesněji řečeno přiblížit jej k zelené mlhovině – to je asi nejvhodnější přirovnání, které mě napadá. Cestou před vámi stoji nejrůznější zapeklité hádanky ovlivněné do jisté míry fyzikou, resp. jejími zákonitostmi. Víte, že z kopce se kolečko bude kutálet rychleji, když je jeho velikost na maximální úrovni. V případě, že budete chtít docílit, aby z rozjezdu bylo vymrštěno na jinou plochu, tak ve fázi letu je nejlepší, aby jeho velikost byla zase co nejmenší.

Krom eskapád s velikosti kolečka je před vás kladeno několik mechanismů, zahrnující automaticky pohybující se plošiny, teleporty uchovávající kinetickou energii, plošiny, jenž vaše kolečko ukončí jeho pouť po jeho cestě k cíli. Nechybí zde hrátky s deskami, které čekají na to, až si je postrčíte dle vaší libosti, jak vertikálně, tak horizontálně anebo kolotoče, kde se stačí vměstnat do lopatek a počkat až se protočíte o 180 stupňů a umně vyskočíte ven, abyste propadli miniaturním otvorem na platformu, která vás odveze dále v úrovni.

A když už se vám vše podaří splnit, zjistíte, že je vaše počínání měřeno časem. Takže se snažíte za každou cenu urvat zlatou medaili a jdete snažit znovu, aby váš čas byl mnohem lepší a odnesli jste si nějaký ten achiavment navíc.

Klik pro zvětšení (iO - recenze)

A koulej se kolečko dál, barev přibývá…

Moje vzpomínka na mého otce a jeho vášni k logickým hrám před přibližně dvaceti lety nebyla nahodilá. Může za to grafické ztvárnění. Jeho provedení nepočítá s žádným balastem, který by vás rozptyloval od řešení hádanek. Prostě a jednoduše veškeré úrovně jsou vyvedeny na černém pozadí a jednotlivé plošiny jsou barevně odlišeny, podle toho, co od nich čekat. Kupříkladu plošiny s červenou barvou vám zajistí smrt, modře pohybující jsou kolotoče apod.

Navíc barevnou škálou mi iO opět připomnělo hry z počátku devadesátých let minulého století, kdy před spuštěním jsem byl dotazován, zda chci hru spustit v CGA (4 barvy), EGA (16 barev) nebo VGA (256 barev) provedení. Tak verze EGA by iO odpovídala. A víte co? Ono to úplně bohatě stačí. Zase na druhou stranu je škoda, že se vývojáři nepověnovali alespoň trochu grafickým efektům nebo nepřidali trochu toho hezkého pozlátka, čímž by iO trošku zkrášlili.

Klik pro zvětšení (iO - recenze)

A vyplatí se kutálení?

Když se mi do rukou dostala indie záležitost iO čekal jsem, že to bude opravdu rychlovka, která mně nijak neutkví v paměti. Ale trošku jsem se spletl, a to tak, že se k iO budu ještě nejspíše vracet, abych se podíval na zoubek některému z mnoha levelů, který se mi nepovedlo doposud vyřešit. Rozhodně nečekejte nějaký zbytečný balast, jako je příběh, grafická pozlátka, dokonalé audio provedení nebo cokoliv jiného. Je před vás vržena pouze a jen čistá hratelná zábava na odlehčenou. No, spíše na „zapocenou“ vaší šedé kůry mozkové. Pokud máte rádi puzzle hry využívající fyziku, jako jeden z hlavních nástrojů, tak zde ji dostanete v opravdu vysoké míře.

Vzhledem k ceně okolo 150 korun dostanete zábavu na řadu večerů, ba dokonce týdnů, možná měsíců, než se vám podaří všechny úrovně zvládnout. Ovšem to platí jen za předpokladu, že nepotřebujete onen balast. Pokud jej vyžadujete, sáhněte raději po jiném titulu.

Za poskytnutí hry děkujeme společnosti Game Drive

Klik pro zvětšení (iO - recenze)

Recenzovaná verze: Xbox One
SKVĚLÉ
80%
CZECHGAMER
iO si vůbec na nic nehraje a staví před vás pouze a jen jednu zapeklitou hádanku za druhou bez jakéhokoliv balastu.




CGwillWin