Fanoušci prvních třech dílů arkádových závodů Moto Racer jistě v průběhu letošního roku zpozorněli při oznámení čtvrtého pokračování. Toho jsme se i přes drobný finální odklad nakonec dočkali, tak se dnes podíváme, jak nejnovější díl velmi zábavné série vlastně dopadl.

Nováčky v sérii je nutno předem varovat. Slovíčko "Moto" v samotném názvu sice naznačuje, že se tu jedná primárně o motorky, nicméně příliš realismu raději nečekejte. Jízdní model je totiž zcela podřízen hlavnímu tématu hry, jímž je jednoznačně zběsilá rychlost a o nic méně zběsilé ovládání. Nutno podotknout, že adrenalinu si v tomto kousku užijete až až, ovšem stačí to na převzetí pomyslného žezla po svých předchůdcích?

Hráči, kteří již kdysi v některém Moto Raceru nějaké ty kilometry najezdili, se budou i zde cítit poměrně silní v kramflecích. Již od hlavního menu lze vysledovat jisté podobnosti, počínaje omezenými možnostmi volby závodního vybavení, které je nutno postupně odemykat v rámci postupu hrou, až po stejně tak zamknuté tratě, na kterých si zajezdíte, až zvládnete pár nejlehčích. Volit můžete mezi silničními motocykly a kroskami, takže prohánět se ve finále budete po různorodém terénu.

Ne zcela ideální herní vlastností je odlišení jednotlivých strojů, které lze osedlat. Motocykly se sice od sebe lehce vizuálně liší, s jejich jízdními modely je to však již horší. Ono je ve finále vcelku jedno, kterou motorku si vyberete pro předvedení svých závodních dovedností, jelikož se chovají takřka shodně. Pravdou je, že na drobné rozdíly v ovládání narazit lze, nicméně se nejedná o nic, co by ve vás vyvolalo touhu sáhnout vždy po totožné mašině. Zásadní rozdíly tak čekejte spíše při porovnání silniček a krosových motorek, kde si musíte uvědomit na čem sedíte, abyste zbytečně nepadali. Jak postupujete jednotlivými závody, dostáváte k dispozici i různá vylepšení, kterými si jízdní vlastnosti můžete alespoň trochu doladit, ale vzhledem k jejich "vlivu" na samotnou jízdu nemáte příliš motivaci k odemykání.

Co se týče zpracování tratí, nejedná se o žádné převratné designy, což však zachraňuje poměrně zábavný režim kariéry, jelikož i fakt, že jedete na stejné trati, dokáže být ovlivněn právě zvoleným typem závodu, kterého se účastníte. Jinak se tak budete chovat při závodu na čas než když jde kupříkladu o triky. Co však relativně přelomové je to, že před každým závodem si můžete zvolit obtížnost, na kterou se cítíte. Pakliže se rádi držíte jistoty, v klasickém závodě zvolíte cíl umístit se na třetím místě, a pak se již jen snažíte tuto pozici zajet. V závodu typu Survival si stejným způsobem poté nastavíte časový limit, který dle vašeho uvážení zvládnete a tak podobně. Hra je v tomto zcela nemilosrdná, jelikož když stanovený cíl nesplníte, automaticky dojde k udělení třech záporných bodů, které vám postup kariérou dokáží řádně zkomplikovat. Chce se to prostě stále držet toho, co si určíte na začátku.

Pocit z jízdy během jednotlivých závodů není zcela špatný. Rychlost je cítit v každém aspektu hry, přičemž nejvíce pravděpodobně při použití turba, které vaši mašinu dokáže pořádně nakopnout. Čeho si však rozhodně během hraní všimnete, i když nejste nějaký přehnaný fajnšmekr, je audiovizuální zpracování. V této oblasti rozhodně nečekejte žádné grafické orgie. Moto Racer 4 totiž působí, že se nám trochu pozapomněl v čase a žádná z tratí ve vás pravděpodobně nezanechá žádný "wow" dojem. Velmi palčivým problémem je také nadměrný počet všemožných překážek a poměrně hustý provoz, díky terému to velmi často napálíte do auta či barikády. Díky této vlastnosti se tak závodění pravděpodobně brzy stane značně frustrující a i když se již dostanete do stavu, kdy vám všechny tratě budou ležet u nohou, náhodně vyjíždějící auto za zatáčkou může zmařit veškeré vaše snažení.

Pravdou je, že i přes spoustu nedokonalostí či nesmyslných vlastností není Moto Racer 4 nehratelnou záležitostí. Jen si, ruku na srdce, musím přiznat, že jsem od následníka původních dílů čekal zkrátka o něco víc. Takto se nám dostává do rukou vcelku průměrná hra disponující mnoha různými herními režimy včetně populárního split screenu, nicméně je to vskutku celkem málo. Fanoušci této herní série tak nejspíše budou poněkud zklamáni a raději sáhnou po osvědčené kvalitě dílů minulých. Možná to ještě chtělo nějaký ten pátek na dokončení, třeba by vše dopadlo jinak.

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Microids