recenze
Monster Hunter Generations

Monster Hunter Generations - recenze
Monster Hunter Generations - recenze
11:25, 03.08.2016

Capcom nám přinesl další díl z rodinky už dlouho běžící série Monster Hunter. Je to už třetí hlavní díl vycházející exkluzivně na Nintendo 3DS a v rámci série se hlásí stále ke čtvrté generaci Monster Hunter her. Tudíž co můžeme očekávat nového? Není hra zase moc stejná jako předchozí díly? Pojďme se podívat, ale začneme souhrnně - "Co vlastně je Monster Hunter?".

Monster Hunter (budu dále zkracovat jako MH) je akční RPG viděné z pohledu třetí osoby. Její hlavní náplní, jak by nikdo neřekl, je lov monster všemožných druhů. Lovem se získávají unikátní suroviny jak z monster, tak z prostředí, kde žijí. Ty slouží k výrobě lepšího vybavení, pro lov větších monster. A takhle pořád dokola. Důležité je zmínit, že se ve hře žádným způsobem neleveluje samotná postava lovce. Žádné rozdělování skill bodů, žádné schopnosti za dosažení XP, vlastně ani žádné XP. Celý váš postup a zlepšování je postavené čistě na vybavení a na tom jak zlepšujete svůj um. To je "gro" a hlavní specifikum této série.

Klik pro zvětšení (Monster Hunter Generations - recenze)

Když to ještě rozvedu dále, tak se pod touto na první pohled snadnou slupkou skrývá komplexní systém vybavení, který jednoduše neznamená, že kompletní set brnění z Rathalose (drakovité monstrum) bude sám o sobě super. Totiž díky různým vlastnostem jednotlivých kusů bude aktivovat jen určité bonusy a skilly. Ale když jej namícháte s pár prvky z jiného setu - bum aktivované skilly jsou jiné a přesně pasují pro váš herní styl. Je to jednoduchá matematika čísel, ale složitá věda najít správné kombinace. K tomu samozřejmě prispívá i volba zbraně. Opět stejné - kdykoliv se můžete rozhodnout hrát jinou zbraň. Neomezuje vás volba povolání nebo už koupené skilly, jak to bývá jinde. Omezují vás jen suroviny pro tvorbu lepší varianty a hlavně to, že s ní neumíte zacházet.

Proto jsem se rozhodl od začátku hraní tohoto dílu zvolit něco úplně jiného. Do nynějška jsem v minulých dílech preferoval Long Sword, což je druhý nejsilnější typ meče, který však trochu své damage obětuje za rychlost. Stylová a hezká zbraň. Pro Generations jsem od začátku vzal velkou neznámou - Light Bowgun. Něco jako kříženec pušky a kuše, ovšem ve variantě více pohyblivější než její sestra Heavy Bowgun. Volba padla na tuto zbraň také proto, abych konečně pořádně využil C-stick na New 3DS. Při hraní s bowgunem musí člověk kalkulovat s jinými parametry než u meče. Musíte mít čas přebít, což je doba, po kterou jste snadná oběť. Musíte držet správnou vzdálenost od monstra, abyste dávali s přislušnou municí nejvíce damage. Prostě a jednoduše hrajete jinak.

Mohu zaručit, že úpně stejné je to se zbylými třinácti druhy zbraní. Každá má jiný set pohybů a každá své specifika. Už si dovedete představit kolika možnými způsoby jde MH hrát? A to k tomu můžeme rovnou přinásobit dvě novinky. Hunter Sytles a Hunter Arts. Styly jsou čtyři. Guild Style je asi nejvíce podobný všem předchozím hrám a dává možnost používat dva Hunter Arts. Striker Style je zaměřený na arty a může mít tři najednou. Aerial se soustředí na skákání a snadnější nasednutí na monstra. A poslední můj nejoblíbenější je Adept Style. Ten má jen jeden Hunter Art, ale jeho nejdůležitější vlastností je snaha riskovat. Povedený těsný úskok totiž instantně dobije (v případě Bowgun) zásobník a přidá na chvíli damage. Velice rychle jsem si ho oblíbil a každý povedený "kritický" úskok způsobil malou radost.

Klik pro zvětšení (Monster Hunter Generations - recenze)

No a že každý styl ovlivňuje jaké pohyby máte dostupné pro každou zbraň, to už je jen bonus navíc, aby se vám zamotala hlava. Třeba s Bowgunem když mám Guild, tak dělám úkroky k uhybání. Když mám Adepta, tak to jsou klasické kotouly do stran. To jen pro příklad. Abych se přiznal samotné Hunter Arts mě nijak extra neoslovily, i když už se mi podařilo odemknout celkem použitelný. Je možné, že s jinou zbraní se dá najít mnohem využitelnějsí kombinace Arts, ale tak hluboko jsem se zatím nedostal. Každopádně tyto nové pohyby mají své místo ve hře.

Zpátky ale k lovu. Tady je vše při starém a vlastně se dá říci, že se nic nezměnilo. Každé velké monstrum je jiná výzva a má jiné chování, což je nejdůležitější věc, kterou je třeba sledovat. MH totiž neřekne žádný ukazatel jeho zdraví, vše musíte vypozorovat z toho, jak se chová. Začne zběsile útočit? Asi jste ho naštvali. Zakřičí zoufalstvím? Pravděpodobně jste mu zranili nějakou část těla. Začne kulhat a utíkat? Pravděpodobně je na dně sil a je třeba ho už jen dorazit, než se dojde vyléčit. Nebo jej můžete chytit do pasti a uspat, což je můj preferovaný způsob lovu.

Klik pro zvětšení (Monster Hunter Generations - recenze)

Asi nejblíže k samotnému boji s monstry má série Souls a její bossové. Také musíte "přečíst" jeho pohyby a útoky, abyste byli schopni jej bezpečně zraňovat. Co tyto dvě série v mých očích ještě spojuje, je taková ta zvláštně krutá spravedlnost. Že umřete, je nejčastěji pouze vaše chyba. Udělali jste zbrklý pohyb a přehlédli, že monstrum chystá rychlý protiůtok. Cítili jste se moc silně a udělali o jeden útok navíc, což nebyl dobrý napad. To je to, proč můžete chtít hodit ovladačem/3DSkem o zeď, a po chvilce víte, že jste to podělali jen a jen vy. Tato vlastnost na mě působí u obou sérii dost podobně.

Ale to jsem trochu odbočil pro přiblížení hráčům, kteří sérii neznají. Přejdeme k nabídce úkolů. Těch je standardně obrovské množství. Začíná se formou singleplayeru, což jsou úkoly ve vesnici. Ty se stupňují počtem hvezdiček od jedné a výše. Pro přechod na vyšší musíte vždy splnit nějaký důležitý úkol - prostě zkouška, že na to máte. V pozadí je jakýsi příběh, ale moc vám o něm nepovím, protože MH je obecně zbytečně ukecaná hra a mě ty natahované dialogy nebaví číst. Jenže to jsou jen Village Questy, jak já tomu rád říkám - MH Tutorial. To težké a téměr nekonečné se děje v Hunters Hubu. Tam na vás nejdříve čekají Low Rank questy podobné těm vesnickým a pak hlavně High Rank, kde se teprve z hráčů stávají lovci. Navíc jsou zde speciální lovy na Deviant varianty monster, které poskytují lepší odměny a vybavení z nich je to nejzajímavější ve hře. K nim se však dostanete až přes speciální povolení, které jde nakupovat nebo jej chytnete díky StreetPassu.

Klik pro zvětšení (Monster Hunter Generations - recenze)

Co je důležité, tak tyto úkoly v Hubu lze plnit ve společnosti ostatních hráčů (čtyři na jeden lov) a tam se otvírá obrovská brána a díra na stovky hodin. Ačkoliv MH nikde sebe neprezentuje jako MMO, když se podíváte na pokusy jako je Division nebo Destiny, tak by klidně tuhle nálepku mohlo mít i MH. Protože upřímně počet možností a misi v MH daleko převyšuje nabídku zmíněných dvou her. Online lovy nebo lokální spojením 3DS je něco, co ze hry dělá víc, ale rozhodně to neznamená, že samotáři jsou nahraní. Mohou se směle vrhat do stejných úkolů - jen to bude těžší - o dost těžší. K tomu však hra nabízí AI pomocníky v podobě koček, které lze mít sebou i na singl úkoly.

Samozřejmě lidského spoluhráče nenahradí, ale za ty léta jejich přítomnosti v sérii MH se stále zlepšují. Nemluvě o tom, že jsem zatím zdaleka nevyzkoumal jejich možnosti. Mám vycvičené celkem tři, dvě jako hlavní podporu v boji. Jedna občas šikovně umístí past. Druhá celkem učinně léčí a bojuje. Rozhodně dokáží člověku pomoci v těžkých chvílích (třeba při status efektu od monstra) a nepovažoval bych je za nějakou zbytečnost. Ma třetí kočka je dost zajímavá, protože ji používám v Prowler módu. Tato novinka v mých očích velmi pomohla odlehčit jedné otravné části série - sbíracím questům.

Klik pro zvětšení (Monster Hunter Generations - recenze)

Ono se totiž sice vše točí kolem lovu, ale bez surovin k výrobě pomůcek toho moc neulovíte. Ke craftingu potřebujete spoustu možných a nemožných věcí a ne vše pochází z monster. Těžit běžnou rudu nebo sbírat hmyz, to byla vždy řekněme dost otravná součást hry. Nyní díky Prowler módu to dostává trochu rychlejší a vtipnější punc. Vtělíte se totiž do kočky a běžíte na jakoukoliv misi. Samozřejmě na lov monstra to není úplně vhodné (ale ne nemožné), ale právě Gathering Questy jsou to pravé. Ihned díky této možnosti mi přislo, že to není tak otravné a vlastně fajn oddych. Navíc není nutné řešit krumpáče, síťky na hmyz a pruty, které se normálně hodně rozbíjejí. Kočka jich má neomezeně.

Nekonečnému grindu se sice tímto módem ulehčilo, ale nebojte, nezmizel ze hry. Crafting je tu přítomen v celé své kráse a obludnosti. Opravdu nezmizela potřeba ulovit monstrum opakovaně pro zíkání všech surovin pro výrobu setu. O to větší radost z vybojovaného kompletního seru Malfestia je. Ve výrobě zbraní došlo také k lehkému zjednodušení. Upgrady vyžadují specifické materiály, ale v případě nejpodstatnější rudy si můžete vybrat, jakou použijete. Máte hodne Iron Ore, ale málo Malachite? Nevadí, pro upgrade meče použijete jen Iron. Chvíli jsem si myslel, zda použití "dražších" materiálů neovlivní vlastnosti výsledné zbraně, ale není tomu tak.



Jako každý díl série i Generations představují několik nových oblud k ulovení. Je jich zase slušná řádka, i když některá jsou zase další variací na Great Jaggia. Na druhou stranu sova Malfestio je krásný přírůstek. Její Sleep a Confusion status efekty z ní opravdu dělají noční postrach a desinově se mi velmi líbí. Samozřejmostí jsou i nová titulární monstra v čele s Glavenusem a dalšími třemi. Zejména toho "bublinkového" si určitě pamatujete z úvodního videa hry. Celkem čtyři hlavní monstra mají přezdívku Fated Four a je zaručené, že jejich porážka bude velkou odměnou. Možná jsem zapomněl zmínit, že podvodní souboje v tomto díle nenajdeme, což záleží na úhlu pohledu, jestli je dobře či špatně.

A je na čase si říci, jak se vlastně samotná hra hraje. Kdo hrál předchozí díly, bude úplně doma. Kdo nehrál, bude ho čekat tvrdé a nelítostné učení. Každopádně dostatek tréninkových questů a návodů to ulehčí. Ale jedno je jisté - MH není snadná hra a chce to určitou formu odhodlání do ní proniknout. Jinak MH neztratil nic ze své obtížnosti, první úkoly jsem možná prošel velice snadno, ale to je prostě jen tím, že vím, co na mě hra chystá. Jak s oblibou říkám - MH neleveluje vaši postavu, ale učí vás lovit. Co se týče ovládání. Osobně si už nedovedu představit, že jsem předchozí díly hrál bez C-sticku a složitě natáčel kameru. O tom, že bych hrál střelnou zbraň na "starém" setupu, nechci ani přemýšlet. Nutno dodat, že C-stick stále nenahradí kompletní analogovou páčku a zvláště ve vypjatých situacích se zpocenou rukou může způsobit lehkou frustraci. Technicky běží Generations na stejném enginu jako předchozí Monster Hunter 4 Ultimate. Takže poběží jak na New 3DS s hezčí grafikou, tak na starších s menšími detaily.

Asi by bylo na místě, abych začal něco kritizovat. Jenže ono není moc co. Kdybych chtěl zabřehnout do hlouposti, kterou často používají recenzenti u dlouho běžících sérií, tak napíšu "že je hra pořád stejná". Je to pravda, ale je to opravdu chyba? Ano Capcom v tomto díle nijak neinovuje zaběhlý recept. Malé evoluční krůčky ze hry dělají nejkompletnější MH, co zatím vyšel. Proč nabourávat to, co už funguje. Mohl bych kritizovat, že mapy jsou malé arény s krátkým lodingem mezi nimi. Ale bez toho by MH nebyl už stejný. Honba za otevřeností herních světů není vždy k užitku. Že pro veterány čeká zase uvítání v podobě mnoha Questů, kde loví přerostlé "raptory" v různých variacích. Že ulovení Royal Ludrotha už není takový pocit jako před třemi lety v MH Tri Ulimate. To jsou sice fakta, ale nemění nic na tom, že MH Generations je skvělá hra.

Je to obsahem nabité akční RPG, kterých dneska najdete málo. Pozlátka, která si hrají na MMO v dnešních dnech, by se pod množstvím obsahu jakehokoliv dílu MH měli stydět a krčet v koutě. Tahle hra žere vaše herní hodiny po desítkách a pak přejde na stovky, aniž byste si toho nějak všimli. Ihned po prvních pár úkolech jsem byl opět v tom. Pohlcen lovem, pohlcen objevováním a honbou za lepším vybavením. Protože nad všechno, co jsem tady složitě vypisoval, ční pro mě jedna vlastnost. Anglicky mluvící pro to mají skvělý výraz, pro nějž hůře hledám český hezky znící ekvivalentn a tím je "rewarding". Ano "odměňující", to je definice Monster Hunter. Vaše snaha a pot v boji je vykoupen neskutečně silným pocitem vítězství, kterého jste dosáhli. Ten pocit pro mě převyšuje vše ostatní a vyzdvihuje tuto sérii nad ostatní. Doufám, že v Capcomu už kutí novou generaci. Novou generaci pro Nintendo NX, které by mohlo být handheld hybridem. A neznám lepší věc, než na ni mít zbrusu nového a zase o něco vymazlenějšího Monster Huntera.

Tato recenze byla psaná v nelidských podmínkách ;)

Klik pro zvětšení (Monster Hunter Generations - recenze)

SUPER
93%
CZECHGAMER
Nejkompletnější Monster Hunter hra na trhu a zároveň nejlepší vstupní brána do tohohle světa. Není třeba kupovat předchozí díly, ale rovnou vzít tento nový. Stovky hodin zábavy, která nabídne něco specifického a něco, co nedokázal zatím žádný plagiát napodobit.

CGwillWin