Občas se nám dostanou do ruky tituly, které se dají hodnotit jako vytažené z dob dávno minulých. Občas se jedná o podařené kousky občas o trochu méně. Vzhledem lze k takovýmto titulům řadit i Shooting Stars. Už od prvního pohledu je jasné, že zde o grafické orgie nepůjde. Jedná se totiž o klasickou arkádu, které styl si pamatuje možná i dřevěná kalkulačka vašeho dědy. Čím se ale liší, je pojetí.

Humorem se tu nešetří. A to myslím humorem ve stylu meme a hlášky. Navíc váš hlavní hrdina je prostě cool. Hipster na vznášejícím se prkně držíc svoji laserovou kočku v náručí. No promiňte, ale kdo by se jím nechtěl alespoň na chvilku stát. Vaší hlavní náplní je likvidovat přisluhovače, kteří na vás proudem útočí a propracovat se až k finálnímu bosovi. Samozřejmě, přisluhovačů tu máme pár druhů, od vládních agentů, školaček až po drony. Trošku rozdílné od podobných arkád je to, že se herní plocha neposunuje, ale je stacionární pro daný level.

Bosové na konci každé úrovně mají formu celebrit jako Grillex, Kayne East a také Chuck Norris. Popravdě řečeno, některé celebrity mi nebyly ani známy a tak mi chvílemi unikal ten humorný aspekt. Ale potkat v posledním kole Chucka Norrise, to vám prostě vykouzlí úsměv na tváři, ať chcete nebo ne. Obtížnost bosů je různá, někdy jdou celkem snadno porazit, jindy zas musíte zapojit svůj um a reflexy, abyste se vůbec přes některého prokousali.

To mě přivádí k jednomu pěknému faktu, kterého si všimnete až po opakovaném hraní. Přijdete totiž na to, že zde není nic pevně daného. Nepřátele mění svoji podobu, bosové se objevují v různém pořadí a ani jejich útoky nejsou stejné jako v předchozí hře. Trošku to připomíná, jako by byla do hry implementována kostka, která při každé nové hře náhodně vybere nepřátelské pořadí. To přináší určitou rozmanitost a chvilkový pocit nepředvídatelnosti. Pro arkádu tohoto typu je to rozhodně jen plus.

Samozřejmě nemůžeme zapomenout na vašeho reka. Ten se svojí ultracool laserovou číčou po cestě samozřejmě musí také trochu zesílit. Jak už to tak bývá, sem tam po zlikvidovaných přisluhovačích vypadne nějaký ten booster, zdraví anebo speciální útok. V tomto ohledu je hra trochu nevybalancovaná. Nebo alespoň mi to tak přišlo. Někdy vám prostě za celou hru nepadne pořádné rozšíření pro základní útok, jindy (když dobře) po druhém, třetím levelu je vaše číča naboostovaná tak, že aj superman by si z toho potřeboval přemáchnout trenky.

Musím uznat, že mě Shooting Stars bavil. Ačkoliv se nejedná přímo o typ her, které bych vyhledával, nějakou chvíli mi to vydrželo. Největší podíl na tom má asi laserová kočka, humor a zmíněný fakt, že co nová hra je odlišná od té předchozí. Navíc za cenu, která se pohybuje v přepočtu kolem 50-60 korun za tuto hru, se jedná o solidní porci zábavy, která vás na chvilku uspokojí. Na druhou stranu nečekejte, že vám titul vydrží moře hodin, po chvíli se, i přes prvek náhody, dostaví pocit opakování stejného.

Děkujeme Daedalic Entertainment za poskytnutí hry.