recenze
Starcraft 2: Legacy of Void

Starcraft 2: Legacy of Void - recenze
Starcraft 2: Legacy of Void - recenze
15:51, 22.11.2015

Další legenda přišla. Že to ale trvalo. Čekat dlouhých 5 let na to, než se nám dostane konečného uzavření příběhu Starcraftu 2, bylo skoro nekonečné. Starcraft 2 se řadí mezi klasické, všem lidem známé tituly, jenž mezi herní komunitou kdo nezná, ten jako by nežil. Každý o něm slyšel a hojné množství hráčů si jej alespoň zkusilo. Tak jak dopadlo závěrečné Legacy of Void? To se Vám pokusím přiblížit nyní.

Pojďme si nejprve udělat menší rekapitulaci. V prvním díle Wings of Liberty, jste jako ostřílený marshal Jim Raynor, jeden z hrdinů původních Starcraftu, postavil do čela rebelie, za účelem svrhnout Dominium. Během jeho putování naváže nové kontakty, potká staré známé a nakonec se mu podaří zachránit jeho bývalou lásku, královnou čepelí Sarah Kerriganovou. V pokračování Heart of Swarm jsme dostali do rukou právě Kerriganovou a Zergy. Ta, zprvu přetvořena do více lidské formy mocným artefaktem, se nakonec chopí opět hordy zergů a hodlá dokončit, co Jim Raynor začal. Během putování pak podstoupí proměnu na ještě mocnější královnu čepelí. Navíc se dozvídáme více o novém nepříteli a rase Xel Naga. Kerrigenová nakonec díky pomoci Jima uspěje ve své pomstě a svrhne Dominion a jeho vůdce Mengska. Skoro to vypadá, že vše dobře dopadlo. Avšak stále je tu cosi v temnotách ohrožujícího všechny tři rasy a rozřešení přichází právě v Legacy of Void.

Klik pro zvětšení (Starcraft 2: Legacy of Void - recenze)

Starcraft 2: Legacy of Void nemá pouze jednu kampaň, ale rovnou 3. Pravda, dvě se dají spíše považovat za jakési doplňující a rozšiřující mise, ale i tak je to příjemná změna. První je tedy prolog, o kterém jsme se již zmiňovali v našem preview. Druhou je samotná, plnohodnotná kampaň, kde se zhostíte, role vůdce Protosů Artanise. Ten se snaží vysvobodit svůj lid z moci Amona a zároveň jej zničit. Celkově vzato se kampaň hraje velmi dobře, parádní změna oproti předchozím dílům je, že vylepšení pro jednotky nejsou jednostrannou volbou, kterou nelze zvrátit. Díky tom tak dostává kampaň mnohem více volnosti ve volbě stylu, jaký budete upřednostňovat. Každá jednotka má 3 rozdílné varianty. Třeba základní Zealoti se buď umí teleportovat automaticky k cíli a omráčit ho na 3 vteřiny, či dostanou „sekery“ které umí roztočit a tak zlikvidovat slabé nepřátele ve své blízkosti, nebo je vyměníte za robotické vojáky, kteří se mohou po smrti oživit, ale pouze jednou za 6 minut. Různé variace mě hodně bavilo kombinovat, jenže časem si prostě navolíte tu svoji, která vám sedne a kosíte nepřátele jak na běžícím páse.

Co mě ale potěšilo, pro ty z vás co si pamatují původní Starcraft a datadisk, objevili se tu i jednotky jako Korzár, Dragoni, či „housenka“ se scarabama.

Navíc, časem vylepšíte i svůj koráb, Adunův oštěp, který vám bude asistovat podpůrnými schopnostmi jak v rozvoji základny, tak i v samotném boji. Z daných schopnosti je možnost přivolat pylon kamkoliv na mapě (pokud tam vidíte), automatické těžení plynu nebo automatická oprava až 3 mechanických jednotek či budov zároveň (velice užitečné). Každá mise má nějaký bonus, za jehož splnění se vám odemknou nějaké nové portréty pro personalizaci avatara, plus skoro každá má i nějaké vedlejší úkoly, většinou sloužící pro získání surovin na vylepšení vaší mateřské lodi. Vedlejší úkoly jsou celkem snadné, tak nebyl problém většinu z nich splnit. Bonusové úkoly už jsou občas těžší, hodně často se jedná o udělání něčeho v nějakém čase, zničení určitého počtu nepřátel danou jednotkou, nebo ochránění spojeneckých základen. Celkem prosté, ale občas se jednalo o opravdovou výzvu splnit daný bonus.

Klik pro zvětšení (Starcraft 2: Legacy of Void - recenze)

V poslední mini kampani se pak podíváte na samotné zničení Amona a vyzkoušíte si všechny tři rasy. Ústřední postavou bude Kerriganová, ale vyzkoušíte si schopnosti několika vašich rádců, kteří vás doprovázeli na cestě. Navíc vás čeká celkem zajímavé rozuzlení a troufám si říci, že i vodítko poukazující na možný datadisk. Ale to brouzdám ve vodách spekulací, což není účelem.

Kromě kampaně zde máme několik nových funkcí v multiplayeru. První, kterou jsem vyzkoušel a zároveň mi přišla dosti zábavná, je hra s někým proti A.I. Říkáte si co je to za novinku? No zde si totiž zvolíte hrdinu, který jednak zvyšuje postupně svoji úroveň za odehrané zápasy a tím se vám zpřístupňují nové jednotky a možnosti. Hrdinů je na výběr šest, za každou frakci dva, každý se svými unikátními vlastnostmi a skilly. Osobně jsem hrál za protosy se specializací na temné templáře. Zpočátku je o chlup pomalejší start, ale jak se jednou rozjedete, tak vás málo co zastaví. Obvykle jsem měl štěstí na spoluhráče, tedy pokud šlo o společnou taktiku. Při jednom zápase, kdy jsem měl po boku Raynora a jeho mariňáky, mně spoluhráč poskytl čas na rozvoj základny. Když jsem do druhé vlny nasadil hordu temných templářů kosících masy nepřátel, hned se mariňákům o dost lépe dýchalo. Už to na naší straně tolik nepřipomínalo masokombinát. Další zajímavou featurou je takzvaný Archon mod, kde se dva hráči starají o jednu základnu. Je to výborná příležitost se naučit od zkušenějších hráčů lepší správě surovin, jednotek a celkově taktiky za každý z daných národů. Poslední, neméně zajímavou novinkou jsou automatické turnaje. Ty jsou spouštěny denně ve specifický čas a jsou přístupny každému, nehledě na jeho úroveň.

Co se týče technické stránky, mnoho se toho nezměnilo. Grafika je příjemná na pohled, ale žádné orgie nečekejte. Z hlediska bugů jsem při hraní na žádný závažný, či nějak obtěžující zásek nenarazil, pravda, ani jsem to nečekal. Hra má již za sebou řádku aktualizací a dalo se čekat, že vývojáři s vyladěním nebudou mít větší problém. Co však u této série zamrzí je občasné stupidní chování vašich jednotek, kterým mírně řečeno by neuškodila alespoň trocha inteligence. Jeden příklad za všechny, při útoku s masivní kombinovanou armádou, kdy pocházíte úzkým přístupem, se vaše jednotky na boj zblízka rády zaseknou za jednotkami pro boj na dálku. Avšak je to jen malý kaz na jinak skvělé hře.



Závěrem bych tedy řekl, že ačkoliv nemůžete čekat mnoho změn, či nějak razantních zlepšení, Starcraft 2 Legacy of Void naplnil očekávání. Parádní vyvrcholení příběhu, nějaké ty multiplayerové vychytávky a spousta hodin zábavy. Nejedná se o tak velký boom jako třeba Fallout, ale určitě by si ho milovníci strategií neměli nechat ujít a nejen ti, přece jen se jedná o legendu, kterou kdo nehrál, ten má velkou mezeru v herním světě.

Za poskytnutí hry na recenzi děkujeme společnosti Kon Tiki Multimedia

Klik pro zvětšení (Starcraft 2: Legacy of Void - recenze)

Recenzovaná verze: PC

SKVĚLÉ
80%
CZECHGAMER
Protosové zaklepali na brány a to klepání zaznělo hlasitě a rázně. Podařené uzavření kampaně Starcraftu 2 s obsahem pěkných novinek pro multiplayer. Pokud máte SC2 rádi, není nad čím se dvakrát rozmýšlet.

CGwillWin