Zaklínač 3: Divoký hon - tři týdny s Geraltem v naší redakci [CzechGamer]

speciál
Zaklínač 3: Divoký hon - tři týdny s Geraltem v naší redakci

Zaklínač 3: Divoký hon - tři týdny s Geraltem v naší redakci
Zaklínač 3: Divoký hon - tři týdny s Geraltem v naší redakci
08:20, 07.06.2015

Už je to pár týdnů co se můžete prohánět z Geraltem na Klepně nehostinnou krajinou plnou bažin, lesů. luk, vesnic, měst a ostrovů. Na svých cestách zaklínač potká spoustu známých i neznámých postav z minulých dílů.

Přeci jen v naší redakci, neděláme pouze práci jen tak - "napsáním recenze to pro nás končí", ale jsme také pochopitelně pařani a hraní nás baví. Takřka všichni jsme si nový díl zakoupili a trávíme v něm spoustu času, a tak vám poskytneme naše názory po 21 dnech hraní. Tedy odpovíme na otázky, jestli nás už opustili růžové brýle? Zda i po třech týdnech je to stále taková bomba jak při prvním spuštění?

Klik pro zvětšení (Zaklínač 3: Divoký hon - tři týdny s Geraltem v naší redakci)

Daniel Serafín - platforma XO

Osobne sa považujem za Zaklínačskeho barbara, nečítal som knižky od pána Sapkowského, ba dokonca som poriadne nehral ani predchádzajúce diely tohto majstrovského diela. Aby som bol presný, prvý diel som skúšal spojazdniť na strednej škole ale moje PC si povedalo – nie, chlapče, Zaklínača si nezahráš. Smola. Druhý diel som už samozrejme neminul a vychutnal si ho na konzole Xbox 360. Titul sa mi nesmierne páčil a moc som si ho užíval ale priznám sa, neabsorboval som informácie, tak ako by sa patrilo a zameriaval som sa skôr na boj a na plynulé preletenie dejom – moja chyba. Priznám sa, že uvažujem o návrate k predchádzajúcim dielom za účelom doplnenia mojej nevedomosti.

No a teraz už k veci. Na tretieho Zalklínača som sa strašne tešil a vlastne ani neviem prečo. Uchvátila ma grafika? Nádherný otvorený svet? Hype? Netuším...Všetko to ale spelo k dátumu 19. mája (květen) kedy som si po prvý krát vyskúšal titul Zaklínač 3: Divoký Hon a poviem vám, stálo to za to...

Grafické spracovania, kompletná lokalizácia, krásne ženy, priam neuveriteľné spracovanie prírody, príbeh ktorý chytí a nepustí a vedľajšie questy (ach, bože tie vedľajšie questy). Toto všetko som dostal v jedinej hre, ktorá sa dokonca predáva za priemernú cenu. Ak by som mal titul porovnať voči konkurencií bola by pomerne ďaleko vzadu.

Ako príklad uvediem dva tituly, netvrdím, že podobné ale z nejakého dôvodu mám potrebu porovnávať Zaklínača práve s nimi. Jedná sa o tituly Assassin's Creed Unity a Dragon Age: Inqusition. Oba spomínané tituly by si mali vziať príklad z toho, akým spôsobom tretí Zaklínač servíruje vedľajšie aktivity pretože v porovnaní so Zaklínačom je ich spôsob na úrovní materskej škôlky.

Klik pro zvětšení (Zaklínač 3: Divoký hon - tři týdny s Geraltem v naší redakci)

O tom aký je Zaklínač veľkolepí už ďalej rozprávať nebudem, ak chcete vedieť podrobnosti mrknite na Apsiho recenziu, teraz vám ale poviem, čo mi na Zaklínačovi naopak vadí a prekvapivo sa nebude jednať o jednu vetu.

V súčasnosti som stále hru nedohral. To mi ale nebráni súdiť ju, pretože mám nahrané naozaj dosť a chyby, ktoré spomeniem sú v hre prítomné od samotného počiatku. Hra mi príde v niektorých miestach až príliš ukecaná, chcelo by to viac korenia menom Dark Souls. Talentový strom je podľa môjho názoru pomerne slušná katastrofa, viem, že to čo je aktuálne v hre dáva zmysel ale príde mi to trošku obmedzené a prvoplánové , akoby vás autori vyslovene nútili hrať hru znova. Nehovorím, že to je špatne ale niektorí hráči jednoducho nemajú čas hrať jednu hru 5x aby dostali plnú porciu.

Teraz prejdem k veciam, ktoré sa dajú odstrániť ale v hre sú bohužiaľ stále prítomné a kazia mi dojem z hry. Vyslovene mi vadí interakcia s prostredím, kde vlastne ani neviete, čo Geralt vlastne vykoná. Chcete sa pozrieť do bedničky? Kulové! Namiesto toho rozsvietite x krát za sebou fakľu alebo brejkujete na rebríku ako blbci. Vážne? Čo ma ale najviac vytáča, je fakt, že sa polovicu herného času musím starať o svoj inventár a keď vezmem čo i len jeden blbý mečík zo zeme hneď mi hlási preťaženosť. To by sa dalo ešte zniesť, keby bol inventár prehľadný existovali v ňom nejaké filtra, ktoré by vám povedali aha... tam mám zadok čarodejnice, ktorý mi je vlastne úplne k prdu ale váži 100 kilo, takže ho môžeš vyhodiť a nič sa nestane. Ešte spomeniem bugy, ktoré vám zabraňujú dokončiť niektoré questy, osobne som zatiaľ narazil na dva a dúfam, že to pri číslovke 2 aj zostane.

Mohol by som pokračovať ešte naozaj dlho, napríklad HUDom, ktorý je tvorený pre ostrostrelcov alebo pre majiteľov 200 palcových televízorov ale už pokračovať nebudem, všetky tieto veci sa dajú odstrániť a ja verím, že sa to CD Projektu podarí.

Michal Dorazil - platforma PS4

Nechci zde rozvíjet teorie o tom, jak je tato hra audiovizuálně dovedená do dokonalosti, o tom už bylo napsáno spoustu řádků, ale spíše se zaměřím na mé dojmy, pocity na to, jak hra na mě působí autenticky. Když jsem se pustil do třetího Zaklínače, tak jsem byl naprosto ohromen geniálním ztvárněním světa a prostě jsem se jen tak bezmyšlenkovitě potuloval po světě a zkoumal jej. Příroda, střádání denní doby, počasí, lidé, vše je úžasné.

Klik pro zvětšení (Zaklínač 3: Divoký hon - tři týdny s Geraltem v naší redakci)

Pochopitelně, posléze jsem se pustil do příběhového pátrání po Ciry – a totálně mě to pohltilo. Přiznávám, hru jsem ještě nedohrál, ale s Geraltem jsem strávil přes 80 hodin. Zažili jsme spolu spousty dobrodružství a musím přiznat, že se nevyhýbám vedlejším úkolům, protože mě zajímá, jak dopadne ten či onen osud jedince. S tím souvisí ovšem i můj morální problém – ženu se za Ciry, abych ji našel dříve než Divoký hon, a přitom se zde „zdržuji“ se sedláky. Vím, že to tak hra nebere, ale mě osobně to trošku vadí.

V současné době mě dohání mé předchozí rozhodnutí. Občas mě to i dostane, jak poměrně nevýznamné odkliknutí řečnícké možnosti dovede o pár desítek hodin příběh nasměrovat úplně jinak než byste v tu danou chvíli vůbec čekali – což je fajn. Navíc vzhledem k tomu, že se neustále ženu do dalších končin, tak se občas zastavím jako na poprvé a jen tak se courám Novigradem, bažinami…

No, ale nechci po třech týdnech jen chválit, ale na PS4 i po několika updatech mi stále padá karetní hra Qwent. Jsem nad tím trošku rozčarován, protože patřím k fanouškům karetních her, a tak si ji nemohu pořádně užít. Také je škoda, že tato hra nevyšla i samostatně pro nějaké mobilní periferie, protože bych si ji jen tak zahrál samostatně – dosahuje velkých kvalit a nemusela by se stydět vyjít jen tak samostatně.

Nicméně rád bych to shrnul, po třech týdnech hraní jsem stále nadmíru nadšen a okouzlen světem a vším co hra nabízí. Pokud budou i nadále takto „ožívat“ knižní předlohy na obrazovkách nebo počítačích budu nesmírně unešen a těšit se na další kousky. Nezbývá mi než zvolat: „Good work CD Project RED“.

Jaroslav Lukeš - platforma PS4

K třetímu dílu Zaklínače jsem přistupoval dost obezřetně, první díl mne minul, druhý jsem hrál chvilku a vůbec mě nebavil. Knižní předlohy jsme měli doma, ale nikdy jsem je neotevřel. Takže jsem patřil do menšiny, která jen nenapjatě čekala, že hra vyjde a já si ji zahraji. O to upřímnější dojmy toto budou, protože jsem pohlcen.

Za vše může v první řadě to, jak je každý text ve hře napsaný. Nejsou to suché konverzace, suché popisy, má to cit realismu ve fantasy světě. Což je přesně to, čím si Sapkowski získal tolik fanoušků. Sakrasmus a ironie na každém rohu dělá vše zábavnější. Rozhodnutí, na které narazíte, mají fatální následky na životy lidí. To na mě zapůsobilo nejvíce, dokonce až tak, že už mám první sbírku povídek o Zaklínači poslechnutou jako audiobook po cestě do práce.

Klik pro zvětšení (Zaklínač 3: Divoký hon - tři týdny s Geraltem v naší redakci)

Co se týče samotné hry, tak je to přesně to otevřené RPG západního typu, které mi od Skyrimu hrozně chybělo. Člověk se může toulat a naráží na nové úkoly a než dojde někam kam mířil původně, tak splní několik postranních. Trošku netradiční systém levelování a velký důraz na váš skill v souboji z toho dělá hru, která není jen o matematice. Když jsem narazil na mnohem silnější monstrum, tak jsem si připadal jak v Bloodborne, což podporuje i nepřítomnost instantních lékárniček.

Občasné technické problémky mi hru nekazí. Naopak ve velké většině jsou obrázky co se mi objevují na televizi úžasné obrazy, jsem schopný se zastavit a kochat se. Jak jsem řekl, jsem pohlcen. Nevím kolik hodin ve hře mám, ale je to už hodně, zdaleka se neblížím konci a zdaleka mě to nepřestává bavit. Bojím se, že ve světě Geralta budu ještě v době až vyjde mnou více očekávaný Batman a bude z něj pouze celofánovka odložená na neurčito.

Filip Voržáček - platforma PS4

Moje dojmy alebo dopad uzavretia hernej trilógie príbehu Bieleho Vlka som myslím dostatočne zhrnul ako v textovej tak vo video recenzii. Preto sa nasledujúce vety budú niesť skôr v duchu toho, čo sa do spomínaných článkov už nedostalo. "Sapko" je pre mňa osobne jediný autor fantasy, pred ktorým som ochotný pokľaknúť. Jeho vízia drsného sveta prenesená do reálnej podoby dneška je natoľko skutočná a naturálna, že vedľa Zaklínača v akejkoľvek forme, či už sa teda bavíme o doskovej hre, video hre alebo knihách, je situácia v dnešnom svete často až nebezpečne reálna a blízka životu univerza Witcher. Humor, sarkazmus, irónia, sexizmus, mizogýnia, zvrhlosť, láska, vojna, mier, alkohol či zrada. Tieto slová prenesené do hravej podoby nenájdete v žiadnom inom spracovaní a opäť je jedno či si na stole rozložíte karty s obrázkami nahých čarodejníc alebo si zapnete ktorúkoľvek z troch častí pocty od CD Projekt. Ak už nič iné pre vás Poliaci neznamenajú v geopolitickej sfére, tak minimálne ich národný poklad menom Adrzej Sapkowski by mal vo vás vzbudzovať úctu a tak ako Rumuni za časov Nicolae Ceauşesca oprášili Vlada Napichovača ako národného hrdinu, tak identicky sa raz poľský národ zachová voči svojmu literátovi s iniciálami A.S.

Klik pro zvětšení (Zaklínač 3: Divoký hon - tři týdny s Geraltem v naší redakci)

Tomáš Novotný - platforma PC

Nejmasivnější RPG, co jsem kdy hrál - tak nějak bych shrnul to, jak na mě Zaklínač 3: Divoký hon působí. A zároveň můžu říct, že jsem skoro ještě nic nenahrál. GOG mi zatím ukazuje nějakých 24 hodin, což je v této hře naprostá směšnost. Už jen fakt, že prolog mi trval skoro deset hodin, přičemž jsem udělal všechny vedlejší úkoly, prozkoumal místa označená otazníky a vůbec jen tak projížděl na Klepně (Roach... fujtajbl, zlatý český překlad, děkuji, pane Komárku!) a nechal se unášet líbezností a propracovaností zdejšího světa. Světa, jež je na pohled tuze krásný, ale díky Sapkowskému peru také velice ošklivý a prohnilý a prolezlý všemi nechutnostmi, jaké člověk vůbec dokáže udělat.



Nejen Sapkowski, ale též CD Projekt stvořilo něco, o čem budeme moci našim dětem vyprávět ještě za X let. Zaklínač nabízí to, po čem všichni touží. Volnost již od začátku. Nejste limitování kapitolami, nebo uzavřenými částmi mapy. Od začátku si můžete dělat, co chcete, musíte však brát v potaz, že když jste například level 9 a naleznete zakázku, která je doporučena od levelu 17, budete si ji muset nechat na potom. A přesně o to vývojářům šlo a já jim za to děkuji. V jednom rozhovoru totiž sami uvedli, že přesně takhle to chtějí. Možnost nechat si to na potom, na dobu, kdy už budete mít dobrou úroveň Geralta a úctyhodné vybavení. Dále to jsou špičkově napsané dialogy v jinak monumentálním příběhu, dobře vyvolený dabing postav anebo epický soundtrack. Je to prostě... mokrý sen nás všech.

Je těžké tuto hru hodnotit po mých zmíněných 24 hodinách. To, že hra vypadá úchvatně, snad nemusím zmiňovat. Lidé sice proklínali CD Projekt za to, že hru párkrát odložili, na druhou stranu ale hru tak perfektně optimalizovali, až se mi nechtělo věřit, jaké detaily a všemožná nastavení si na své sestavě můžu dovolit. Původní systémové nároky tak můžete hodit za hlavu, hru si mohou dovolit i majitelé se slabším železem.

Co k tomu dodat závěrem? Jedinou větu: Kdo nehrál, nepochopí. A kdo již hrál... mno... víte, jak vlastně vypadá léto?

Klik pro zvětšení (Zaklínač 3: Divoký hon - tři týdny s Geraltem v naší redakci)

Tomáš Borský - platforma PS4

Osobně mohu s klidným srdcem prohlásit, že jakožto relativního panice na poli RPG her mě putování Geralta ve třetím Zaklínači naprosto dostalo. Jak již bylo v tomto článku zmíněno, určitě má tento titul i pár chybek či nedokonalostí, ale ruku na srdce... Která hra je v dnešní době nemá? Navíc jsem nikdy neměl tu čest hrát rozsáhlejší příběhovou baladu, která by mě na tak dlouhou dobu přikovala k obrazovce.

Klik pro zvětšení (Zaklínač 3: Divoký hon - tři týdny s Geraltem v naší redakci)

Nesmírně si užívám veškeré dialogy a všemožná více či méně vlastní rozhodnutí, která mají ve finále určitý dopad na vývoj Vašeho příběhu. Zkrátka a dobře, přenesu-li se přes sem tam zlobícího koníka, občasné nepřesnosti v ovládání a také na některých místech až příliš mnoho sdělovaných informací, jednoznačně se jedná o jednu z TOP 3 her mé dosavadní kariéry, která není nijak krátká. Zkrátka si hru užívám plnými doušky a pokud bych měl někomu některý ze současných titulů doporučit, bude to rozhodně Zaklínač 3. A bonus v podobě češtiny? Inu, prostě lahoda a skvělý tah jak hru dostat mezi širší hráčské publikum. Třikrát hurá! A teď mě omluvte. Na Skelligských ostrovech mě prudí jeden ledový troll, který zaslouží krapet vyprášit kožich.

Závěr

Pokud jste jako já, při čtení předchozích řádků, nenaráželi na kritiku, tak jste se nepřehlédli. Zaklínač 3 je i po více jak třech týdnech stále žhavou hrou v našich mechanikách, ať už v konzolích nebo PC. CD Projekt RED můžeme pouze pogratulovat, že dokáže tolik lidí, v dnešním hektickém světě upoutat na desítky hodin k jednomu titulu. Skvěle napsané dobrodružství v zajímavém světě prostě funguje a pokud jste jeho lákání doposud odolávali, tak neváhejte a běžte si zažít své vlastní po boku Geralta.


CGwillWin