Když jsem šel do kina na tenhle film, byl jsem silně skeptický. Pravda, prvnímu filmu o hrdinovi se štítem a pusou plnou vlasteneckých řečiček jsem dal 4*, nicméně jsem tak učinil v rozpacích. Film sice vychází z komiksů, ovšem tento hrdina mi přijde přece jenom tak nějak přirozenější a realističtější na rozdíl třeba od Thora. Ze stejného důvodu si mě nezískal moc ani Iron Man, nicméně jsem chtěl dát filmu šanci. A vyplatilo se.
Přiznávám se, že univerzum komiksů od Marvelu, mě v dětství bohužel minulo, a zatímco jsem si vystačil s dostupnějším Kačerem Donaldem, unikl mi obrovský svět postav, za který by se nestyděly ani Hvězdné Války. I tak se podle mě každý, kdo viděl alespoň předchozí díl, lehce zorientuje, a kdo k tomu přidá i vynikající Avengers, bude jako doma. Film de facto neodkazuje na jinak více či méně propojené filmy - až na pár narážek ve formě jmen či snad jedné nebo dvou. Bere si tak více ze svého předchůdce a rozehrává zapletenou, nicméně ne nudnou hru, kterou neustále koření akčními scénami.
Těch je ve filmu požehnaně. Zatímco v prvním filmu se nám kapitán nějakou chvíli formoval, aby v druhé polovině komixovsky rozhazoval doslova hordy nepřátel. Ve dvojce se drží více při zemi a likviduje jich menší množství a po jednotlivcích. Zdatně mu ovšem sekundují i ostatní, a tak je rozhodně na co se dívat. Osobně jsem si asi nejvíce užíval akční scénu se Samuelem L. Jacksonem.
Styl příběhu se oproti prvnímu dílu také výrazně liší. U komiksových filmů jsme většinou zvyklí na schéma hrdina – krize – padouch, popřípadě nad ním ještě arci padouch vyhrožující světu před závěrečnými titulky. Nový kapitán si oproti tomu spíše hraje na jakéhosi Jamese Bonda (Mimochodem ten by auto Nicku Furymu určitě záviděl). Máme zde tedy hrdinu – úkol – zradu – vyšetřování – obvinění – zase zradu a klasické rozuzlení, kdy se ukáže i ten největší padouch. Vzato kol a kolem se jedná už o stokrát ohranou klasiku, nicméně s nádechem komiksových postav dostává úplně novou podobu a je velice dobře stravitelná. Přece jenom ve světě komiksů je dovoleno a možno vše nebo skoro vše.
Co ovšem nemohu odpustit, je například název filmu. Návrat prvního Avengera je sice hezký podnázev, ale jak už je u nás zvykem, úplně se míjí s originálem. Tentokrát je ovšem nešťastný i originální podnázev. Doufám, že neprozradím moc z děje, ale s podtitulem Winter Soldier jsem žil v iluzi, že půjde o setkání kapitána s nějakým super vojákem nebo spíše padouchem s mrazivými schopnostmi a děj se bude točit okolo padoucha typu Mr. Freeze z Batmana. Mýlil jsem se v obojím.
I když si „zimního vojáka“ užijeme, rozhodně ve mně nebudil nějakou velkou hrůzu. Ke konci jsem při pohledu na něj a jeho „dramatické“ odmaskování při boji nemohl nostalgicky vzpomenout na odmaskování Trhače mistrem Třískou. V porovnání s druhým dílem, co se záporáků týká, u mně tedy jasně vyhrává Hugo Weaving jako Red Skull z prvního dílu.
Dále bych si lehce dovolil zkritizovat kameru. Pokud mi souboje v Transformers přišli jako nepřehledné, omlouvám se jim a na piedestal stavím nového Ameriku. Ze začátku filmu jsem chvílemi nevěděl, co chtěl kameraman při soubojích zachytit dříve. V pozdějších fázích filmu jsem si na to buď už zvykl, nebo se uklidnil a vše se stalo přehlednějším.
K výkonu herců asi není co dodávat. Všichni, co mají něco hrát, si drží svůj standart a nikdo extra nevyčnívá ani nezapadá. Snad jenom lehounce nad ostatními ční Samuel L. Jackson a Robert Redford. Pánské publikum jistě potěší Scarlett Johansson a dámské zase Chris Evans (Malá rada pro slečny: to, že několikrát za promítání při záběrech na Chrise Evanse v tílku svému protějšku posměšně zdůrazníte, jak je namakanej, vám zrovna lístek na další promítání nezajistí).
I když má nový film o hrdinovi s hvězdou na hrudi určitě své chyby, patří rozhodně mezi ty lepší filmy podle komiksů a zvesela poráží svého staršího bratříčka.
PS: Nezapomeňte sedět až do konce titulků a vychutnat si 2 další scény, jak je u Marvelu zvykem.
